Rohingové jsou muslimská etnická skupina dlouhodobě žijící v Myanmaru. Už od 80. let jsou omezována jejich občanská práva, dnes jsou považováni za největší skupinu bez státního občanství na světě. V dubnu 2017 vypukla vlna brutálního násilí, která většinu Rohingů donutila utéct do sousedních zemí. Nejvíce jich odešlo do Bangladéše, asi 919 tisíc. Jiní uprchli do Thajska, Indie, Indonésie a dalších zemí.

• ROHINGOVÉ V INDII

V Indii dnes žije okolo 20 tisíců Rohingů, mnoho z nich je v uprchlických táborech v regionu Nuh ve státě Harijána. Podobně jako v ostatních indických státech v Harijáně vládne hinduistická nacionalistická politická strana. Muslimští uprchlíci proto nejsou vítáni. Na konci července mezi hinduistickými nacionalisty a muslimy proběhla několikadenní potyčka, v níž zemřelo šest lidí. Pro podezření z účasti na potyčce bylo následně zatčeno přinejmenším 150 muslimů, včetně Rohingů z uprchlických táborů. Policie častokrát zatýká mladé Rohingy, aniž by kontaktovala jejich rodiny, které své blízké následně několik dnů hledají. To uprchlickou komunitu Rohingů naplňuje strachem.

• ROHINGOVÉ V BANGLADÉŠI

V Cox Bazaaru v Bangladéši, největším uprchlickém táboře na světě, panuje násilí. V bezútěšném prostředí uprchlického tábora se formují ozbrojené skupiny. Gangy pašující drogy a obchodníci s lidmi využívají zoufalé Rohingy k pašování drog z Myanmaru do Bangladéše. V Cox Bazaaru tento rok v přestřelkách zemřelo už téměř padesát lidí. BBC zdokumentovala případ mladíka, který byl unesen, mučen, a jehož rodina byla vydírána. Požadovaná částka byla příliš vysoká, aby se ji rodině podařilo obstarat, ale mladíkovi se nakonec podařilo utéct. Humanitární organizace mají méně prostředků pro poskytnutí pomoci Rohingům v Bangladéši, životně důležité příspěvky na jídlo klesly z 12 na 8 dolarů na měsíc.

• ROHINGOVÉ V ČÍNĚ

Čína od začátku roku 2023 usiluje o repatriaci Rohingů z Bangladéše zpět do Myanmaru. Podle pilotního programu má být navráceno 1176 uprchlíků. Čínská vláda předložila první návrhy už v listopadu 2017 a poté v roce 2019, Rohingové ale všechny plány odmítají, protože se obávají, že po návratu do vlasti se znovu rozpoutá další vlna násilí. Čína tvrdí, že se v rámci iniciativy Pás a stezka (Road and Belt Initiative) snaží podpořit stabilitu v regionu. V Myanmaru přitom v současnosti žije více než milion tzv. vnitřně přesídlených osob, (uprchlíků na útěku ve vlastní zemi) a vládnoucí junta pokračuje v páchání válečných zločinů. Proto je osud Rohingů, kteří by se vrátili do vlasti, značně nejistý. Navíc panují obavy, že by se Myanmar mohl inspirovat v čínském zacházení s Ujghury. 600 tisíc Rohingů, kteří nadále žijí v Myanmaru, už nyní mají značně omezená práva, vláda jim odpírá přístup k humanitární pomoci nezbytné po ničivé cykloně, a asi čtvrtina z nich je segregována v táborech.

Zajímá vás svět lidských práv a chcete mít aktuální informace? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku a Twitteru!