Rusko podle odhadů do země svévolně odvezlo asi 19 tisíc ukrajinských dětí. Jedná se o sirotky z dětských domovů i o děti, které rodinu mají, ale byly od ní odděleny kvůli válce. Rusko tvrdí, že jde o humanitární akci na ochranu dětí, přitom Rusko a jeho válka je důvod, proč jsou v nebezpečí. Navíc Rusko otevřeně dává najevo, že ukrajinské děti nemají být v Rusku přechodně, ale že mají být převychované a naprosto se asimilovat do ruského národa.

Rodiny deportovaných dětí samy jezdí do Ruska, aby se se svými dětmi znovu shledaly. Musí projít mnoha kontrolami, děti v Rusku najít, a pak se znovu vrátit na Ukrajinu. Pomáhá jim několik neziskových organizací, radí, kudy cestovat a jak komunikovat s policisty a vychovateli v dětských táborech, cestu ovšem rodiče musí podniknout sami. Obtížné jsou hlavně situace malých dětí, které se svojí rodinou nemohou komunikovat. Ukrajinský stát také vede diplomatická jednání. Zatím se podařilo navrátit jen asi 300 dětí.

OSN ruskou svévolnou deportaci ukrajinských dětí označila za válečný zločin. 

Mezinárodní trestní tribunál v Haagu v polovině března 2023 za deportaci ukrajinských dětí vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruskou ombudsmanku pro dětská práva Marii Lvova-Belovou, která sama „adoptovala“ chlapce z dětského domova v Mariupolu. Pod Mezinárodní soudní tribunál spadá 123 členských států, které by Putina a Lvova-Belovou měly zatknout, pokud by přicestovali na jejich území. 

Deportace a převýchova dětí není jediný způsob, jak se Putin násilně snaží překreslovat etnické hranice. Na konci dubna 2023 schválil zákon, který Ukrajincům žijícím v Ruskem okupovaných územích umožňuje získat ruské občanství. Zároveň ti, co odmítnou a do 1. ledna 2024 nepožádají o ruské občanství, mohou být deportováni.