Právnička se zdravotnímy problémy uvězněna na 33 let

Jednou z nich je Nasrín Sotudí. Ta byla odsouzena íránskými úřady k desítkám roků za mřížemi. Zastupovala totiž jiné významné aktivisty a aktivistky a angažuje se v kritice íránského režimu za jeho systematické porušování lidských práv. 

V roce 2018 byla odsouzena k 33 rokům odnětí svobody a 148 ranám bičem. Přesto i po svém uvěznění napsala několik otevřených dopisů, ve kterých kritizuje stav ženských práv a práv menšin v Íránu. Z vězení vyjadřuje také podporu ženám v USA po zrušení precedentu Roe v. Wade, který zaručoval právo na potrat.

„Vím, že moje rodina, moje děti, jsou v ohrožení, což může vést i k omezování jejich vzdělání… Ale na druhou stranu, se bojím, že když neudělám nic a budu pasivní, situace se ještě zhorší… Navzdory svému strachu se snažím pomoct osvobodit svou zemi a náš lid.“

-  Nasrín Sotudíová 

Nasrín Sotudíová trpí vážnými zdravotními problémy, včetně nepravidelného srdečního rytmu, nízkého tlaku a dušnosti. Její stav se zhoršil kvůli několika hladovkám na protest proti nespravedlivému soudnímu systému a po prodělání covidu-19. To vedlo k jejímu opakovanému přemisťování mezi nemocnicemi a věznicemi a ke krátkodobému přerušení trestu. Během tohoto období se v rozhovoru vyjádřila k protestům vyvolaným smrtí Mahsy Amini, která byla brutálně zavražděna poté, co jí íránská policie zadržela za porušení povinnosti nosit hidžáb. Nasrín uvedla, že povinné nošení hidžábu je jedním z nástrojů pro utlačování žen a násilí na nich.

15 let kvůli kontaktu s rodinou 

Maryam Akbari Monfared je už přes 13 let nespravedlivě vězněna íránskými úřady kvůli kontaktu s příbuznými v zahraničí, kteří jsou členy organizace „Lidoví mudžáhedíni," jež usiluje o svržení íránského režimu. 

Po svém zadržení byla Maryam pět měsíců nezvěstná, z toho 43 dní strávila na samotce a byla surově vyslýchána. V květnu 2010 byla po patnáctiminutovém procesu odsouzena za „nepřátelství vůči Bohu" k trestu 15 let odnětí svobody. Čtyři dny po Vánocích ji policisté bez rozloučení odvedli od rodiny.

„29. prosince 2022 uplynulo třináct let od chvíle, kdy jsem byla oné zimní noci odloučena od mojí čtyřleté Sarah a mých dvou dvanáctiletých dcer. Bez možnosti se rozloučit se svými milovanými mě policisté odvezli do věznice Evin, abych jim odpověděla na jejich otázky, a dali mi směšný slib, že ‚se ráno ke svým dětem vrátím.“

- Maryam Akbari Monfaredová

Z věznice vyjádřila Maryam svou podporu účastníkům protestů na Women, Life, Freedom. I po 13 letech strávených za mřížemi se snaží bojovat proti nespravedlnosti a utlačování.

Mučením donucena k falešným přiznáním

Spolu se svým kolegou se Sepideh Gholian stala obětí íránského režimu poté, co se zúčastnila pokojné stávky zaměstnanců proti firmě, která jim nevyplácela mzdy.

Po zatčení byli oba mučeni a donuceni k falešným přiznáním. V září 2019 byla Sepideh odsouzena k 18 letům vězení za čtyři údajné zločiny. Odvolací soud v prosinci téhož roku tři z těchto obvinění zrušil a ustanovil trest pěti let odnětí svobody za „shromažďování a utajené páchání trestných činů proti národní bezpečnosti."

Během svého věznění strávila dohromady 80 dní na samotce. Opakovaně žádala o přemístění do věznice blíže své rodině. Namísto toho byla v březnu 2021 převezena do věznice, která je vzdálená více než 400 km. Podobné přesuny jsou íránskými úřady využívány k tomu, aby rodiny odradily od návštěv jejich vězněných příbuzných. Sepideh protestovala proti svému trestu a podmínkám ve vězení třemi hladovkami.

V roce 2019 Sepideh identifikovala ženu ve státním vysílání, která ji ve vězení vyslýchala během výslechů a mučení. Za sdílení jména této vyšetřovatelky byla souzena a její trest byl prodloužen o dalších osm měsíců vězení.

Sepideh však neztrácí odvahu. Vyjádřila podporu protestům vyvolaným smrtí Mahsy Amini a na konci roku 2022 napsala otevřený dopis, v němž popisuje kruté výslechy a mučení vězňů uvnitř věznice Evin. 

„…udeří pěstí do stolu a přikáže mi, abych se na kameru přiznala k ‚sexuálním vztahům.‘ Řeknu ne. Prosím ji, aby mě odvedla na toaletu. Menstruuji a moje oblečení je prosáklé krví. Dámská toaleta je ve výslechové cele. Strčí mě tam a zamkne dveře. Zvuky mučení se ozývají hodiny, možná i déle. Po třech dnech výslechů vezmu připravený scénář a přečtu ho. Každá věta, kterou jsem přečetla, jako by šlehala moje tělo i duši bičem.“

- Sepideh Gholianová