Amnesty International (videographers: Reportage Sans Frontières)
Kongo: Tisíce lidí vysídleny kvůli těžbě kobaltu a mědi
Článek
Byznys a lidská práva Násilná vystěhování Kongo publikován 19.9.2023
Rozšiřování dolů v Demokratické republice Kongo vede k závažnému porušování lidských práv - včetně násilí, sexuálních útokům a žhářství.
Amnesty International si uvědomuje zásadní funkci dobíjecích baterií při přechodu od fosilních paliv k bezemisní energetice. Klimatická adaptace však vyžaduje také to, aby přechod k novým technologiím proběhl spravedlivě.
Ve zprávě Powering Change or Business as Usual? Amnesty International a organizace IBGDH podrobně popisují, jak snaha nadnárodních společností o rozšíření těžby vedla k vyhnání komunit z jejich domovů a ztrátě zemědělské půdy.
Dekarbonizace globální ekonomiky nesmí vést k dalšímu porušování lidských práv. Obyvatelé Konžské demokratické republiky byli v koloniální a postkoloniální éře značně vykořisťováni a zneužíváni. A jejich práva jsou v ohrožení i dnes.
„Dochází k opakovanému porušování právních záruk mezinárodního práva v oblasti lidských práv a vnitrostátních předpisů a ignorování Obecných zásad OSN pro podnikání a lidská práva."
Od obnovení těžby byly stovky obyvatel vyzvány k odchodu. Komunitám bylo vystěhování nařízeno a plány na rozšíření dolu nebyly předem zveřejněny. Někteří obyvatelé se dozvěděli, že jejich domy mají být zbourány, až poté, co se na jejich pozemcích objevily červené kříže, značící budoucí oblast těžby. Dvaašedesátiletý Edmond Musans musel jako mnoho dalších opustit svůj domov.
„Nebyli jsme o odchod požádáni, vláda nám ho nařídila. „Jsou tu nerostné suroviny" znělo jejich vysvětlení."
„Místo svého domova mám teď malý domek, nic lepšího za tak nízké odškodnění nenajdete... musíme pít vodu ze studny... elektřina téměř žádná," přiblížil svoje nové bydlení jeden z vystěhovaných.
Cécile Isaka, která bydlí blízko dolu, popsala, že odstřel při rozšiřování dolu způsobil tak velké trhliny, že se obávala, že se její dům zřítí. Neměla jinou možnost než přijmout nepřiměřeně nízké odškodnění.
Edmond Musans pomohl vytvořit výbor, který zastupuje zájmy více než 200 domácností ohrožených vystěhováním a usiluje o vyšší odškodnění od společnosti COMMUS. Výbor poslal stížnost tamním úřadům, ale bez výsledku.
Společnost COMMUS pak Amnesty International sdělila, že jejím cílem je zlepšit komunikaci se zúčastněnými stranami.
Vypálené domy a zranění obyvatelé
Poblíž místa, kde probíhá těžební projekt Mutoshi, provozovaný společností Chemicals of Africa SA (Chemaf), vypálili vojáci osadu Mukumbi.
Místní náčelník Ernest Miji uvedl, že v roce 2015 přišli tři zástupci společnosti v doprovodu dvou policistů a oznámili mu, že se obyvatelé Mukumbi musí odstěhovat. „Kam bychom šli? Je to místo, kde vychováváme a vzděláváme naše děti a kde obděláváme půdu," vzpomíná na svou odpověď náčelník.
Podle obyvatel Mukumbi jednoho rána přijeli elitní vojenské jednotky, začaly vypalovat domy a bít vesničany, kteří se je snažili zastavit. Dívka, jež v té době byly dva roky, skončila těžce popálena, kvůli vznícení matrace, na níž ležela.
Satelitní snímky potvrzují svědectví, že Mukumbi - které kdysi tvořilo asi 400 budov, včetně školy, zdravotnického zařízení a kostela - bylo 7. listopadu 2016 zničeno.
Po následných protestech se společnost Chemaf v roce 2019 dohodla, že prostřednictvím místních úřadů vyplatí odškodné. Dotazovaní obyvatelé dostali ale pouze nízké a nedostačující kompenzace. Společnost Chemaf popírá odpovědnost nebo podíl na zničení Mukumbi, případně navedení vojenských sil k jeho zničení.
Okradeni o důstojný život
Další těžební projekt, tentokrát od společnosti Eurasian Resources Group (ERG) se sídlem v Lucembursku, obsadil bez souhlasu zemědělskou oblast.
V únoru 2020 bez jakékoliv konzultace nebo oznámení o vystěhování obsadil obydlenou oblast oddíl vojáků se psy. Jednadvacet zemědělců popsalo, jak byli vyhnáni, zatímco jejich pole poblíž vesnice Tshamundenda byla srovnána se zemí.
Kabibi, žena bydlící v této oblasti, se snažila zachránit úrodu před zničením. Zadrželi ji tři vojáci a hromadně ji znásilnili, zatímco ostatní vojáci tomu přihlíželi. Kabibi, která byla ve druhém měsíci těhotenství, se bála incident nahlásit místním úřadům. I když se jí narodilo zdravé dítě, nemá dodnes možnost zajistit mu kvalitní život.
„Jsem vdova, nemohu si dovolit zapsat děti do školy. Dodnes nemám práci ani jiný zdroj příjmů. Potuluju se od domu k domu, abych pro své děti sehnala něco k jídlu."
Zemědělci opakovaně protestovali a žádali o odškodnění, ale bez výsledku. Společnost ERG uvedla, že nemá kontrolu nad nasazením vojáků. Uvedla, že podle vlády kolektiv zemědělců obdržel odškodnění od předchozího provozovatele dolu, což zemědělci popírají.
Zastavme nucené vystěhovávání!
Report Amnesty vyzývá úřady Demokratické republiky Kongo, aby okamžitě ukončily nucené vystěhovávání, iniciovaly nestrannou vyšetřovací komisi a posílily a prosadily vnitrostátní zákony týkající se těžby a vystěhovávání v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.
Úřady dosud prováděly nebo usnadňovaly nucené vystěhování a neplnily svou povinnost chránit práva obyvatel, včetně práv zakotvených v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v Obecných zásadách OSN pro podnikání a lidská práva. Armáda se nikdy nesmí podílet na nuceném vystěhovávání.
Společnosti navíc tvrdí, že dodržují vysoké etické standardy. Důkazy ale svědčí o opaku. Firmy ignorují svoji povinnost vyšetřit dosavadní škody, zajistit účinnou nápravu a jednat tak, aby se zabránilo dalšímu poškozování.
„Zúčastněné mezinárodní těžební společnosti mají dostatek financí a mohou si snadno dovolit provést změny nezbytné k ochraně lidských práv. Zavést procesy, které zlepší život lidí v regionu, a zajistit nápravu utrpěného zneužívání."
Generální tajemnice Amnesty International zdůrazňuje klíčovou roli Konga v energetické transformaci. „Demokratická republika Kongo může hrát klíčovou roli při přechodu světa od fosilních paliv, ale práva komunit nesmí být pošlapána ve spěchu za těžbou nerostných surovin, které mají zásadní význam pro dekarbonizaci světové ekonomiky," vysvětluje Agnès Callamard.
Ve zprávě Amnesty International a IBGDH najdete rozhovory s více než 130 lidmi v šesti různých těžebních projektech ve městě Kolwezi v jižní provincii Lualaba a jeho okolí. Výzkumníci prověřili dokumenty a korespondenci, fotografie, videa, satelitní snímky i odpovědi společností.
Zajímají Vás novinky ze světa lidských práv? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku a Twitteru, ať Vám nic neuteče!
Aktuální petice
Vyzvěte FIFA, aby odpískala zneužívání migrujících pracovníků v Kataru
Mistrovství světa ve fotbale 2022 je jednou z nejočekávanějších sportovních událostí příštího roku. Přestože by se světový šampionát neobešel bez lidí, kteří kvůli němu do Kataru přijeli za prací, mnozí z nich na vlastní kůži zažívají zneužívání a vykořisťování ze strany zaměstnavatelů i státu. Amnesty International proto vyzývá Mezinárodní fotbalovou federaci (FIFA), aby využila svého vlivu a pomohla zastavit vykořisťování pracovníků.
Aktuální počet podpisů: 1565 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International