Zprávu o lidskoprávní situaci v Česku nově zveřejnila komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović. V dokumentu Česku vytýká segregaci romských dětí, špatné zacházení se zdravotně znevýhodněnými osobami i nerovné postavení LGBTI+ komunity.
Segregace romských dětí
Ve své
zprávě komisařka uvádí, že velkým problémem je přetrvávající diskriminace romských dětí v rámci českého vzdělávacího systému. Tuzemské úřady by podle ní měly vypracovat komplexní strategii na ukončení segregace a lépe podporovat a propagovat stávající osvědčené postupy na začlenění romských dětí. Ty, které navíc trpí zdravotním postižením, pak vyžadují ve vzdělávání kontinuální individualizovanou podporu.
Dokument dále uvádí, že je zapotřebí dalšího úsilí při řešení diskriminace Romů v oblastech jako je bydlení, trh práce nebo interakce s policií. A navzdory mimořádnému úsilí, které české orgány a společnost vyvinuly při přijímání ukrajinských uprchlíků, označila Mijatović přístup ukrajinským Romům jako „znepokojivý“.
Kladně naopak hodnotila zřízení mechanismu odškodnění pro romské ženy, které byly podrobeny nucené sterilizaci. Aby byl podle ní ale účinný, je třeba změnit jeho provádění, mimo jiné pokud jde o poskytování lékařských důkazů a důkazní břemeno, které leží na obětech.
Fyzicky znevýhodněné osoby
K dosažení práva osob se zdravotním postižením na nezávislý život v komunitě by mělo podle komisařky Česko zavést koordinovaná opatření, která by nahradila ústavní sociální a zdravotní služby komunitními. Dále vyzvala k zastavení investic do výstavby a rekonstrukce ústavů, a naopak k přijetí jasného programu deinstitucionalizace. Zdůraznila také to, že lidem se zdravotním postižením musí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky na to, aby mohli žít samostatně.
Kromě toho Česko nutně potřebuje systémové změny směrem k poskytování zdravotní péče na základě svobodného a informovaného souhlasu. Podle komisařky musí být také zajištěn účinný přístup ke spravedlnosti ve všech případech souvisejících s nedobrovolným umístěním do ústavů nebo nedobrovolnou léčbou. Vyzvala také ke změně právních předpisů tak, aby bylo zaručeno právo osob se zdravotním postižením na právní způsobilost na rovnoprávném základě s ostatními ve všech oblastech života.
Mijatović kritizovala rovněž špatné zacházení s osobami se zdravotním postižením v léčebných ústavech, o kterém v posledních letech vyšlo najevo hned několik šokujících případů. České úřady by podle ní měly tomuto jednání věnovat maximální pozornost a jako jeden z klíčů k jeho strukturální prevenci vidí právě deinstitucionalizování péče.
Nová definice znásilnění
Zpráva dále konstatuje, že celkový systém ochrany lidských práv v České republice lze dále posílit jmenováním národního orgánu pro lidská práva a dětského ombudsmana.
Komisařka pak Česko vyzvala k tomu, aby byla konečně ratifikována Istanbulská úmluva, která by umožnila účinně bojovat proti násilí na ženách a domácímu násilí. K tomu by podle ní měla být přijata definice znásilnění založená na absenci svobodného souhlasu.
Na závěr kritizovala také porušování lidských práv LGBTI osob – ta porušuje především současný postup pro právní uznání pohlaví, který vyžaduje chirurgický zákrok. Práva LGBTI by pak podle Mijatović narovnalo také zavedení rovného manželství.
