© Ahmad Hasaballah/Getty Images
Izraelské útoky vzaly životy celým rodinám. Výzkum Amnesty přináší usvědčující důkazy o válečných zločinech
Článek
Izrael publikován 24.10.2023
Izraelské síly nadále stupňují svůj ničivý útok na okupované Pásmo Gazy. Amnesty International zdokumentovala nezákonné a nerozlišující útoky, které mají na kontě obrovské ztráty na civilních životech. Musí být vyšetřeny jako válečné zločiny.
Zástupci Amnesty hovořili s přeživšími a očitými svědky, analyzovali satelitní snímky a ověřovali fotografie a videozáznamy, aby vyšetřili letecké bombardování, které izraelské síly provedly mezi 7. a 12. říjnem. To způsobilo rozsáhlé škody a připravilo o život celé rodiny.
V tomto článku přinášíme podrobnou analýzu pěti případů nezákonných útoků ze strany Izraele. Při každém z nich jeho ozbrojené síly porušily mezinárodní humanitární právo, mimo jiné tím, že nepřijaly dostupná opatření k ušetření civilistů nebo provedly nerozlišující útoky, které zasáhly jak vojenské, tak civilní cíle. Byly zaznamenány také útoky, které mohly být přímo namířeny proti civilním objektům.
„Pět analyzovaných případů se dotýká jen povrchu všech hrůz, které se podařilo Amnesty zdokumentovat. Ilustruje to ničivý dopad, který má izraelské letecké bombardování na obyvatele v Pásmu Gazy. Jeho nezákonná blokáda učinila z Gazy během 16 let největší vězení na světě – mezinárodní společenství musí nyní jednat, aby se z ní nestal také obří hřbitov. Vyzýváme izraelské síly, aby okamžitě ukončily nezákonné útoky v Gaze a zajistily, že budou přijata veškerá možná opatření k minimalizaci škod na civilním obyvatelstvu, stejně jako na civilních budovách. A vzhledem k tomu, že dochází k závažnému porušování mezinárodního práva, musí spojenci Izraele okamžitě zavést rozsáhlé zbrojní embargo,“.
- Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví provedly izraelské síly v Pásmu Gazy od 7. října tisíce leteckých útoků, při nichž zahynulo nejméně 3793 lidí, většinou civilistů, včetně více než 1500 dětí. Přibližně 12 500 osob bylo zraněno a více než 1 000 lidí je stále uvězněno pod sutinami.
V Izraeli bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví po bezprecedentním útoku ozbrojených skupin z Pásma Gazy 7. října zabito více než 1 400 lidí, většinou civilistů, a přibližně 3 300 dalších bylo zraněno. Tyto skupiny odpalovaly nerozlišující rakety a vyslaly do jižního Izraele bojovníky, kteří se dopustili válečných zločinů včetně úmyslného zabíjení civilistů a braní rukojmí. Izraelská armáda tvrdí, že bojovníci Hamásu také odvedli více než 200 civilních rukojmích a vojenských zajatců zpět do Pásma Gazy.
„Amnesty International vyzývá Hamás a další ozbrojené skupiny, aby urychleně propustily všechna civilní rukojmí a okamžitě ukončily nerozlišující útoky. Úmyslné zabíjení civilistů nelze za žádných okolností ospravedlnit,“ doplnila Agnès Callamard.
Několik hodin po zahájení útoků spustily izraelské síly masivní bombardování Gazy. Od té doby Hamás a další ozbrojené skupiny rovněž pokračují v ostřelování Izraele civilních raketami. I tyto útoky musí být rovněž vyšetřovány jako válečné zločiny. Mezitím bylo na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, izraelskými silami nebo osadníky zabito nejméně 79 Palestinců, včetně 20 dětí, v souvislosti se zásahy izraelské armády i eskalací státem tolerovaného násilí ze strany osadníků, jež Amnesty International také vyšetřuje, stejně jako útoky provedené v Pásmu Gazy.
Nový výzkum Amnesty se zaměřuje na pět nezákonných útoků mezi 7. a 12. říjnem, které zasáhly obytné budovy, uprchlický tábor, rodinný dům a veřejné tržiště. Izraelská armáda tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle, v řadě případů ale nenašli výzkumníci Amnesty žádné důkazy o přítomnosti bojovníků nebo jiných vojenských cílů v okolí zasažených míst v době útoků. Naopak zjistili, že izraelská armáda před útoky nepřijala veškerá možná opatření a palestinské civilisty na bombardování předem dostatečně neupozornila – v některých případech vydala pouze nedostatečná varování, v jiných civilisty nevarovala vůbec.
V letech 2012 až 2022 izraelské orgány odmítly všechny žádosti Amnesty International o přístup do Gazy nebo na ně nereagovaly. Z tohoto důvodu organizace spolupracovala s terénním pracovníkem v Gaze, který navštívil místa útoků a shromáždil svědectví a další důkazy. Výzkumní pracovníci Amnesty International pak vedli rozhovory se 17 přeživšími a dalšími očitými svědky, jakož i se šesti příbuznými obětí po telefonu, a to v pěti případech zahrnutých do této zprávy. Krizová laboratoř organizace analyzovala satelitní snímky a ověřovala fotografie a videa z míst útoků.
Podle mezinárodního humanitárního práva musí všechny strany konfliktu vždy rozlišovat mezi civilisty a civilními objekty a bojovníky a vojenskými cíli. Přímé útoky na civilisty nebo civilní objekty jsou zakázány a jsou válečnými zločiny. Zakázány jsou rovněž nerozlišující útoky, a pokud nerozlišující útok zabije nebo zraní civilisty, jedná se o válečný zločin. Nepřiměřené útoky, tedy takové, při nichž je očekávaná škoda na civilním obyvatelstvu a civilních objektech nadměrná ve srovnání s „konkrétní a přímou očekávanou vojenskou výhodou“, jsou rovněž zakázány. Vědomé provedení nepřiměřeného útoku je válečným zločinem.
Obyvatelé Gazy platí vysokou cenu
7. října kolem 20:20 zasáhly izraelské síly třípatrovou obytnou budovu ve čtvrti al-Zeitoun ve městě Gaza, kde bydlely tři generace rodiny al-Dos. Při útoku bylo zabito patnáct členů rodiny, z toho sedm dětí. Mezi oběťmi jsou Awni a Ibtissam al-Dosovi a jejich vnuci a jmenovci Awni (12 let) a Ibtissam (17 let), dále Adel a Ilham al-Dosovi a všech jejich pět dětí. Nejmladší obětí byl teprve osmnáctiměsíční Adam.
„Na budovu náhle spadly dvě bomby a zničily ji. Já a moje žena jsme měli štěstí, že jsme přežili, protože jsme bydleli v nejvyšším patře. Byla v devátém měsíci těhotenství a den po útoku porodila v nemocnici al-Šifa. Celá naše rodina byla zničena,“ sdělil Amnesty International Mohammad al-Dos, jehož pětiletý syn Rakan byl při útoku zabit.
Amnesty vedla rozhovor také s jeho sousedem, jehož dům byl při útoku rovněž poškozen. Stejně jako Mohammad al-Dos i on uvedl, že od izraelských sil nedostal žádné varování a ani nikdo z jeho rodiny. „Byl to náhlý výbuch, nikdo nám nic neřekl,“ řekl.
Skutečnost, že budova byla v době náletu plná civilistů, dále podporují svědectví přeživších, kteří tvrdí, že izraelské síly jim neposkytly žádné varování. Příbuzným, sousedům a záchranným týmům trvalo více než šest hodin, než zpod trosek vyprostili všechna těla.
Výzkumníci Amnesty International naopak nenalezli žádné důkazy o tom, že by se v době útoku v oblasti nacházely vojenské cíle. Pokud izraelské síly zaútočily na tuto obytnou budovu s vědomím, že v době útoku byli uvnitř přítomni pouze civilisté, jednalo by se o přímý útok na civilisty, který je zakázaný a představuje válečný zločin. Izrael k incidentu neposkytl žádné vysvětlení. Je však na útočníkovi, aby prokázal oprávněnost svého vojenského jednání. I kdyby izraelské síly mířily na to, co považovaly za vojenský cíl, útok na obytnou budovu v centru hustě obydlené čtvrti v době, kdy byla plná civilistů, a navíc způsobem, který měl za následek takový počet civilních obětí, je možné tento útok označit jako nerozlišující. A nerozlišující útoky, které mají za následek smrt nebo zranění civilistů, jsou válečnými zločiny.
10. října bylo při izraelském leteckém útoku na rodinný dům v ulici al-Sahaba ve městě Gaza zabito 12 členů rodiny Hidžazíových a čtyři jejich sousedé. Mezi zabitými byly i tři děti. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla cíle Hamásu, ale neposkytla žádné další informace ani důkazy. Výzkumníci Amnesty International pak žádné důkazy o přítomnosti vojenských cílů v oblasti v době útoku nezjistili.
Zástupci Amnesty hovořili s Kamalem Hidžázím, který při útoku přišel o svou sestru, dva bratry a jejich manželky, pět neteří a synovců a dva bratrance. „Náš rodinný třípatrový dům byl vybombardován v 17:15 hodin. Bylo to náhlé, bez jakéhokoli varování, proto byli všichni doma,“ popsal Kamal. Ahmad Khalid Al-Sik, jeden ze sousedů Kamalovi rodiny, byl také zabit. Bylo mu 37 let a měl tři malé děti, které byly při útoku zraněny.
„Byl jsem doma v našem bytě a Ahmad byl dole, když byl dům naproti [patřící rodině Hidžázíových] vybombardován a Ahmad zabit. Šel se nechat ostříhat k holiči, který je hned vedle vchodu do našeho domu. Když Ahmad odešel, nedokázal jsem si představit, že už ho neuvidím. Bombardování bylo náhlé, nečekané. Nebylo žádné varování, lidé byli zaneprázdněni svými každodenními úkoly,“
- otec zesnulého Ahmada
Podle zjištění Amnesty International se v domě ani v jeho bezprostřední blízkosti nenacházely žádné vojenské cíle. To naznačuje, že se může jednat o přímý útok na civilisty nebo civilní objekt, což je považováno za válečný zločin.
Pět hodin od varování
I u některých dalších případů zdokumentovaných Amnesty International se ukázalo, že izraelská armáda civilisty buď nevarovala vůbec, nebo vydala varování, která byla nedostatečná. V některých případech informovala o úderu, který se týkal celých budov nebo ulic plných lidí, jen jedinou osobu. Vydala také nejasné „evakuační“ rozkazy, které byly pro lidi v zasažených oblastech značně matoucí. V žádném případě pak izraelské síly nezajistily, aby civilisté měli bezpečné místo, kam by se mohli evakuovat. Při jednom útoku na trh Džabalíja lidé opustili své domovy po „evakuačním“ rozkazu ze strany Izraele. Na místě, kam utekli, byli zabiti.
8. října zasáhl izraelský letecký útok uprchlický tábor Nuseirat v centru Pásma Gazy a zabil Mohammeda a Shuruq al-Naqla a jejich dvě děti, tříletého Omara a pětiletého Yousefa, a zranil jejich dvouletou dceru Mariam a tříletého synovce Abdela Karima. Přibližně 20 dalších osob bylo při útoku zraněno.
Ismail al-Naqla, Mohammedův bratr a otec Abdela Karima, sdělil Amnesty International, že jejich soused obdržel kolem 10:30 telefonát od izraelské armády s varováním, že jeho budova bude bombardována. Ismail a Mohammed se svými rodinami domy okamžitě opustili, stejně jako jejich sousedé. Do 15:30 k žádnému útoku nedošlo, a tak se manželé al-Naqlovi a ostatní vydali domů pro nejnutnější věci. Ismail vysvětlil, že si mysleli, že vstoupit do budov bude bezpečné, protože od varování uplynulo pět hodin, ačkoli měli v plánu opět velmi rychle odejít.
Když se však vraceli do svých bytů, zasáhla sousední budovu bomba, která zničila dům al-Naqlasových a poškodila další stavby v okolí. Mohammed a jeho rodina byli zabiti na dvoře svého domu. Ismail popsal, že viděl část mozku svého pětiletého synovce Yousefa „mimo jeho hlavu“, a uvedl, že tělo tříletého Omara se podařilo zpod trosek vyprostit až následující den. Amnesty International dále řekl, že Mariam a Abdel Karim, dvě přeživší děti, byly z nemocnice rychle propuštěny, protože nemocnice v Gaze jsou zahlceny množstvím obětí.
Udělení varování nezbavuje ozbrojené síly jejich dalších povinností podle mezinárodního humanitárního práva. Zejména s ohledem na dobu, která uplynula od vydání varování, měli ti, kdo útok provedli, zkontrolovat, zda se v oblasti nacházejí civilisté. Pokud se navíc ukáže, že se jednalo, jak se zdá, o přímý útok na civilní objekt, jednalo by se o válečný zločin.
„Všichni hledali své děti“
Kolem půl jedenácté dopoledne 9. října zasáhly izraelské nálety tržiště v uprchlickém táboře Džabalíja, který se nachází několik kilometrů severně od města Gaza, a zabily nejméně 69 lidí. Hlavní ulice tržiště je známá jako jedno z nejrušnějších obchodních míst na severu Gazy. Toho dne byla ještě plněnější než obvykle, protože se na ní nacházely tisíce lidí z okolních oblastí, kteří dříve toho rána utekli ze svých domovů s prázdnýma rukama poté, co obdrželi SMS zprávy s varováním od izraelské armády.
Krizová laboratoř Amnesty prověřila šest videozáznamů zachycujících následky leteckého útoku na trh. Spolu se satelitní snímky této hustě obydlené oblasti ukazují, že nejméně tři vícepodlažní budovy byly zcela zničeny a několik staveb v okolí silně poškozeno. Na názorných záběrech je také vidět množství mrtvých těl pod troskami.
Izraelská armáda tvrdí, že se při úderu na trh Džabalíja zaměřila na „mešitu, v níž byli přítomni členové Hamásu“. Opět ale neposkytlia žádné důkazy, které by její tvrzení dokládaly. Je také nutné dodat, že členství v politické skupině samo o sobě neopravňuje nikoho k tomu, aby na daného jednotlivce útočil. Satelitní snímky, které Amnesty International analyzovala, navíc neukazují žádnou mešitu v bezprostřední blízkosti hlavní ulice tržiště
Na základě výpovědí svědků, satelitních snímků a ověřených videozáznamů byl útok, který měl za následek vysoké civilní ztráty, nerozlišující a musí být vyšetřován jako válečný zločin.
Devatenáctiletý Imad Hamad byl při tomto leteckém úderu zabit, když šel nakoupit chléb a matrace pro svou rodinu. Jeho otec, Zijád Hamad, Amnesty International popsal, že jen o jeden den dříve jejich rodina opustila domov v Bejt Hanúnu poté, co obdržela varovnou zprávu od izraelské armády a šla pěšky zhruba pět kilometrů do školy provozované agenturou UNRWA v táboře Džabalia, která fungovala jako úkryt.
Jeho syn Imad nesl na ramenou svého malého bratra. Ziyad pro Amnesty popsal, že druhý den už nesl Imadovo mrtvé tělo na vlastních ramenou a odváděl svého syna k pohřbu.
„Těla byla pálena, bál jsem se na ně podívat. Nechtěl jsem se dívat, bál jsem se podívat na Imadovu tvář. Těla byla rozházená po podlaze. Každý v těch hromadách hledal své děti. Svého syna jsem poznal jen podle kalhot. Chtěl jsem ho okamžitě pohřbít, a tak jsem syna odnesl a vytáhl ven,“
- Ziyad, poté co našel v márnici tělo svého syna
Když Amnesty International telefonovala se Ziyadem a jeho rodinou, nacházeli se ve škole provozované UNRWA, která poskytovala útočiště vysídleným. Ziyad dále uvedl, že na místě nebyly k dispozici základní služby ani hygienické zařízení nebo matrace.
„Čím jsem si to zasloužil?" ptal se zoufalý Ziyad. „Přijít o syna, o dům, spát na podlaze ve třídě? Moje děti se pomočují, z paniky, ze strachu, ze zimy. My s tím nemáme nic společného. Jaké viny jsme se dopustili? Vychovával jsem své dítě, celý život, kvůli čemu? Abych ho viděl umírat, když si kupuje chleba," dodal.
Od 10. října, kdy výzkumníci Amnesty se Ziyadem vedli rozhovor, se podmínky pro vnitřně vysídlené osoby v Pásmu Gazy dále zhoršily, a to vzhledem k rozsahu vysídlení, pokračující destrukci a ničivým účinkům zesílení blokády od 9. října. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí dosáhl počet vnitřně vysídlených osob v Gaze k 19. říjnu 1 milionu, včetně více než 527 500 osob, které pobývají v nouzových přístřešcích UNRWA v centrální a jižní části Gazy.
„Nemůžeme ani spočítat mrtvé“
10. října v 16:30 zasáhl izraelský nálet šestipatrovou budovu ve čtvrti Sheikh Radwan ve městě Gaza. Úder budovu zcela zničil a zabil nejméně 40 civilistů.
Satelitní snímky dokládají poškození budov v této ulici někdy mezi 12:11 SEČ 10. října a 7:30 SEČ 11. října. Zničení domů potvrzují také dvě videa, která Krizová laboratoř Amnesty ověřila a potvrdila, že byla pořízena z místa útoku. Na jednom z videí je vidět, jak lidé vytahují ze sutin tělo mrtvého kojence.
Amnesty International hovořila s Mahmudem Ašúrem, jehož dcera Iman a její čtyři děti, šestiměsíční Hamza, dvouletý Ahmad, šestiletý Abdelhamid a osmiletá Rihab, byly při útoku zabity.
„Moje dcera a její děti sem přišly hledat bezpečí, protože tato oblast byla při předchozích útocích relativně bezpečná. Ale nemohl jsem je ochránit, po dceři nezůstala ani stopa,“ uvedl Mahmud. „Mluvím s vámi teď, když se snažím rukama odstranit trosky. Nemůžeme ani spočítat mrtvé,“
- Mahmud, přeživší útoku
Jednašedesátiletý pak Fawzi Naffar uvedl, že při náletu zahynulo 19 členů jeho rodiny, včetně manželky, dětí a vnoučat. Když Amnesty International mluvila s Fawzim pět dní po náletu, podařilo se mu vyzvednout pouze ostatky jeho snachy a „synovo rameno“.
Amnesty dále zjistila, že v jednom z pater zasažené budovy bydlel člen Hamásu, který uvnitř však v době náletu nebyl. Členství v politické skupině by nicméně nemělo z jednotlivce činit vojenský cíl. I kdyby byla tato osoba bojovníkem, její přítomnost v civilní budově neznamená, že se může tato budova nebo civilisté v ní stát vojenským cílem.
Mezinárodní humanitární právo vyžaduje, aby izraelské síly přijaly veškerá možná opatření k minimalizaci škod na civilním obyvatelstvu a civilním majetku, včetně zrušení nebo odložení útoku, pokud je zřejmé, že by byl nerozlišující nebo jinak protiprávní.
Tato opatření ale nebyla před leteckým útokem v Šejch Radwánu přijata. Bylo známo, že budova je plná civilních obyvatel, včetně mnoha dětí, a nebezpečí, kterém jim hrozilo, bylo možné předvídat. Jednalo se o nerozlišující útok, při kterém byli zabiti a zraněni civilisté a který musí být vyšetřován jako válečný zločin.
Amnesty International vyzývá:
Izraelské úřady, aby:
- okamžitě ukončily nezákonné útoky a dodržovaly mezinárodní humanitární právo; musí také přijmout veškerá možná opatření k minimalizaci škod na civilním obyvatelstvu a civilních objektech a zdržet se přímých, nerozlišujících a nepřiměřených útoků na ně,
- okamžitě umožnily kontinuální dodávky humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu Gazy,
- urychleně zrušily nezákonnou blokádu Gazy, která se ve světle současné devastace a humanitární krize rovná kolektivnímu trestu a je válečným zločinem,
- zrušily příkaz k „evakuaci“, kvůli němuž bylo vysídleno více než milion lidí,
- poskytly okamžitý přístup Nezávislé vyšetřovací komisi pro okupovaná palestinská území, aby mohla provést vyšetřování, včetně shromáždění časově citlivých důkazů a svědectví,
Mezinárodní společenství a zejména spojence Izraele, včetně členských států EU, USA a Spojeného království, aby:
- přijaly konkrétní opatření na ochranu civilního obyvatelstva Gazy před nezákonnými útoky,
- uvalily komplexní zbrojní embargo na všechny zúčastněné strany konfliktu vzhledem k tomu, že dochází k závažnému porušování práva, které se rovná zločinům podle mezinárodního práva. Tyto státy se musí zdržet dodávek zbraní a vojenského materiálu Izraeli, včetně souvisejících technologií, dílů a součástí, technické pomoci, výcviku, finanční nebo jiné pomoci. Měly by rovněž vyzvat státy, které dodávají zbraně palestinským ozbrojeným skupinám, aby od toho upustily,
- se zdržely jakéhokoli prohlášení nebo jednání, které by, byť i nepřímo, legitimizovalo zličiny páchané Izraelem v Gaze,
- tlačily na Izrael, aby zrušil svou nezákonnou 16 let trvající blokádu pásma Gazy, která se rovná kolektivnímu trestu obyvatelstva Gazy, je válečným zločinem a je klíčovým aspektem izraelského systému apartheidu,
- zajistily, že Mezinárodní trestní soud získá při probíhajícím vyšetřování situace v Palestině plnou podporu a veškeré potřebné zdroje,
Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu, aby:
- urychlil probíhající vyšetřování situace v Palestině a prověřil údajné zločiny všech stran, včetně zločinu apartheidu proti lidskosti páchaného na Palestincích.
Hamás a další ozbrojené skupiny, aby:
- okamžitě ukončily útoky na civilisty, odpalování nerozlišujících raketových střel a braní rukojmí. Musí také bezpodmínečně a okamžitě všechny civilní rukojmí propustit.
Mezinárodní společenství musí jednat
„Náš výzkum odhaluje usvědčující důkazy o válečných zločinech v rámci vlny izraelského bombardování, které musí být urychleně vyšetřeny. Desetiletí beztrestnosti a nespravedlnosti, stejně jako bezprecedentní množství obětí a ničení infrastruktury povedou pouze k dalšímu násilí a nestabilitě v Izraeli a na okupovaných palestinských územích,“ uvedla Agnès Callamard.
„Je nezbytné, aby Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu urychlil probíhající vyšetřování válečných i dalších zločinů a podle mezinárodního práva, které páchají všechny zúčastněné strany. Bez spravedlnosti a odstranění izraelského systému apartheidu vůči Palestincům nemůže skončit děsivé utrpení civilistů, jehož jsme svědky,“ dodala.
Amnesty International apeluje na mezinárodní společenství, aby vyzvalo Izrael k ukončení blokády, která odřízla obyvatele Gazy od potravin, vody, elektřiny a pohonných hmot, a aby do oblasti urychleně vpustilo humanitární pomoc. Musí také tlačit na Izrael, aby dlouhodobou blokádu Pásma Gazy zrušil. Jedná se o kolektivní trestání civilního obyvatelstva, válečný zločin a také klíčový aspekt izraelského systému apartheidu. V neposlední řadě musí izraelské orgány zrušit svůj „příkaz k evakuaci“, který se může rovnat nucenému vysídlení obyvatelstva.
Neustálé bombardování Gazy přineslo nepředstavitelné utrpení lidem, kteří již nyní čelí hrozivé humanitární krizi. Po 16 letech nezákonné izraelské blokády je již systém zdravotní péče v Gaze blízko zhroucení a tamní ekonomika je v troskách. Nemocnice kolabují, nedokážou zvládnout obrovské množství zraněných a zoufale se jim nedostává nejnutnějších léků a vybavení.
„Ve svém deklarovaném záměru použít všechny prostředky ke zničení Hamásu projevily izraelské síly šokující neúctu k životům civilistů. Rozmetaly na prach jednu ulici obytných budov po druhé, přičemž masově zabíjely civilisty a ničily základní infrastrukturu, zatímco v důsledku nových omezení v Gaze rychle dochází voda, léky, pohonné hmoty a elektřina. Svědectví očitých svědků a přeživších znovu a znovu zdůrazňují, jak izraelské útoky decimují palestinské rodiny a nechávají za sebou takovou zkázu, že pozůstalým nezůstává nic než trosky jejich domů,“ shrnula Agnès Callamard.
Aktuální petice
Palestinští novináři uvězněni pouze kvůli své práci. Podpořte je podpisem petice
Dva palestinští novináři byli zadrženi v říjnu 2023 izraelskými silami poté, co informovali o útoku vedeném Hamásem. Izraelské úřady odmítají sdělit místo jejich pobytu. Novinářům není umožněn kontakt s rodinou ani právníky a jejich nejbližší netuší, zda jsou vůbec naživu. Žádný novinář by neměl být uvězněn kvůli výkonu své novinářské práce. Požadujte s námi jejich okamžité propuštění.
Aktuální počet podpisů: 231 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International