Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve čtvrtek 29. března 2012 zveřejnilo svá zjištění z vyšetřování případu úmrtí 63 osob na malé nafukovací lodi plující k evropským břehům, o níž pobřežní stráž věděla, ale neposkytla jí i přes její nesnáze pomoc. Loď byla na cestě z Libye do Evropy loni v březnu. Převážela celkem 72 lidí z Eritrey, Etiopie, Súdánu či Nigérie, včetně dvou malých dětí. Více než dva týdny byla loď po poruše motoru unášena proudem a nedokázala se dostat na pevninu. Jednou se k ní přiblížil vojenský vrtulník a shodil na palubu vodu a sušenky, ale už se nikdy nevrátil. Pomoc nepřišla ani odjinud, navzdory tísňovému volání zachycenému italskými záchranáři i údajným přímým kontaktem s jinými plavidly, včetně vojenských lodí NATO. Na lodi postupně zemřelo 63 lidí. Za tato zbytečná úmrtí nebyl dosud nikdo shledán odpovědným.

To však změnila ve čtvrtek zveřejněná zpráva Rady Evropy. Provedené vyšetřování prokázalo selhání na více úrovních, což vedlo opakovaně k nevyužití všech možností zachránit životy cestujících na lodi:

• V prvé řadě nesou vinu libyjské úřady, které tyto osoby nejprve de-facto vyhostily a poté zanedbaly povinnost udržovat kontrolu nad svojí pátrací a záchrannou zónou moře.
• Italské Námořní záchranné a koordinační centrum sice rozeslalo zachycený nouzový signál lodím v oblasti, avšak nezajistilo, aby osoby na plavidle byly skutečně zachráněny.
• NATO selhalo v poskytnutí pomoci v době, kdy tuto oblast moře vyhlásilo za válečnou zónou pod svou kontrolou a mělo v ní několik válečných lodí. NATO a další státy zapojené do vojenské operace u libyjských břehů dále podcenily vážnost situace tím, že nepočítaly s exodem uprchlíků ze země, kde se válčilo.
• Nejvážnějším selháním je dle provedeného šetření fakt, že ani vojenský vrtulník, ani plavidlo, které bylo s lodí v nouzi bezprostředně v kontaktu, nepodnikli žádné kroky na záchranu osob na palubě. Přitom podle svědectví přeživších posádka vrtulníku slibovala, že se vrátí.

Na základě těchto zjištění Rada Evropy vydala doporučení, která povedou k došetření odpovědnosti jednotlivých aktérů a států a která zajistí, aby v budoucnosti nedošlo k situaci, že plavidlo v nouzi zůstane bez pomoci.

Nejvýznamnějším poselstvím vyšetřování vedeného Radou Evropy však je, že na zvýšený příliv uprchlíků je třeba reagovat nikoliv navýšením imigračních kontrol a snah odrazit je od evropských břehů, ale naopak zavedením efektivního záchranného systému, komunikace a jasným rozdělením pravomocí, kdo musí zasahovat. Zavedení přísných kontrol totiž nikdy neodradí lidi od útěku před válkou a násilím.

Celé znění vyšetřovací zprávy Rady Evropy je k dispozici na: http://assembly.coe.int/CommitteeDocs/2012/20120329_mig_RPT.EN.pdf