©Amir Levy/Getty Images
Izrael/OPT: Hamás a další ozbrojené skupiny musí propustit civilní rukojmí a zacházet se všemi zajatci lidsky
Článek
Izrael publikován 8.11.2023
Amnesty International opakuje svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech civilních rukojmích, které 7. října unesl Hamás a další ozbrojené skupiny. Je tomu již měsíc, co jsou drženi v Pásmu Gazy.
Podle izraelských úřadů je v Gaze stále zadržováno nejméně 240 civilních rukojmích a vojenských zajatců, jejich přesné počty ale neposkytly. Mezi rukojmími je 33 dětí, několik starších lidí, cizinců nebo osob s dvojím občanstvím, stejně jako několik izraelských vojáků. Hamás dosud propustil čtyři civilní rukojmí. Jednalo se o dvě občanky USA, které se na svobodu dostaly 20. října, další dvě ženy pak byly propuštěny 24. října.
V uplynulých dnech však vyšly v Izraeli do ulic tisíce lidí na protest proti dosavadnímu postupu izraelské vlády. Požadovali, aby se jejich blízcí vrátili domů.
Ella Ben Amiová, jejíž rodiče Raz a Ohad Ben Amiovi byli uneseni z Be'eri při útoku 7. října, je mezi těmi, kteří se k nedávným protestům připojili. Amnesty International sdělila, že její matka je nemocná a trpí poraněním mozku a páteře.
„Je to 30 dní, co byli moji rodiče uneseni z domova. Zůstala jen strašná bezmoc a obrovská nejistota... Nemám žádné informace o jejich situaci, což mi velmi ztěžuje každodenní fungování. Protestem chceme zvýšit povědomí o rukojmích a požadovat, aby o ně bylo postaráno, stejně jako vyvíjet tlak na jejich propuštění. Žádám svou vládu a všechny světové představitele, aby nám pomohli. Chceme své rodiče opět vidět živé. Pokud moje matka nedostane léky, které potřebuje na svou nemoc, bojíme se, že nepřežije, nemáme čas,“ popsala Ella.
Yonatan Zeigen, jehož 74letá matka Vivian Silverová, mírová aktivistka a bývalá členka představenstva izraelské lidskoprávní organizace B'Tselem, byla 7. října unesena z kibucu Be'eri v jižním Izraeli, pak Amnesty Internationa sdělil následující:
„Cítím smutek a bolest za svou matku, za všechny rukojmí, naše komunity i palestinský lid. Věřím, že je to probuzení nad tím, že se oběma stranám tak dlouho nedařilo dosáhnout míru. Vyzývám k příměří a propuštění všech rukojmích jako prvnímu kroku na cestě k ucelenému řešení. Bezpečí lze dosáhnout pouze mírem.”
Podobně se k aktuální situaci staví i Mosh Lotem, jehož dcera Hagar je v Gaze držena jako rukojmí spolu se svými třemi malými dětmi, z nichž nejmladšímu jsou teprve čtyři roky.
„To, co Hamás a další ozbrojené skupiny udělaly, poškodilo nejen jejich sousedy, kterým na palestinském lidu a jeho právech v Izraeli záleželo nejvíce, ale poškodilo to i jeho vlastní lid. Pro mě jako otce a dědečka je velmi těžké, že mi tímto způsobem vzali mou rodinu a nemám o ní žádné informace. Moc mi chybí. Každý uplynulý den je těžší a těžší. Jsou ve velmi zranitelné situaci a útoky [v Gaze] mě velmi děsí. Vyzývám mezinárodní organizace, ať už je to OSN nebo Červený kříž, aby rukojmí přivedly zpět domů,“ popsal Moshi Lotem.
Minulý týden se pak po internetu rozšířilo video zveřejněné brigádami Al-Kassám – vojenským křídlem Hamásu – v němž tři civilní rukojmí zadržovaní v Gaze promlouvají k izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahu. Nahrávání a veřejné sdílení nucených výpovědí rukojmích se rovná nelidskému a ponižujícímu zacházení.
„Místo toho, aby Hamás využíval rukojmí v nouzi jako nástroj k získávání politických bodů, měl by je okamžitě a bezpodmínečně propustit. Minimálně by měl umožnit nezávislým pozorovatelům okamžitý přístup k rukojmím, aby se ujistili o jejich dobrém stavu a usnadnili komunikaci s jejich rodinami,“
- Agnés Callamard, generální tajemnice Amnesty International
Ženevské úmluvy, jejich dodatkové protokoly a mezinárodní humanitární právo zakazují braní rukojmích, které je považováno za válečný zločin. Římský statut Mezinárodního trestního soudu definuje tento trestný čin jako zajetí nebo zadržování osoby (rukojmího) spojené s hrozbou zabití, zranění nebo dalšího zadržování s cílem donutit třetí stranu k jednání nebo zdržení se jednání jako výslovné nebo implicitní podmínky pro bezpečnost nebo propuštění rukojmího.
Amnesty naléhavě vyzývá Hamás a další ozbrojené skupiny, aby se všemi drženými rukojmími, včetně izraelských vojáků, zacházely humánně a v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Všem rukojmím by měl být umožněn přístup k Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a komunikace s jejich rodinami. Zraněným nebo nemocným musí být poskytnuta lékařská péče.
Hamás a další ozbrojené skupiny musí rovněž zajistit, aby rukojmí a další zajatci byli drženi na místech vzdálených od vojenských cílů a aby se minimalizovalo riziko, že budou zasaženi izraelskými údery. V žádném případě nesmí být použiti k ochraně vojenských cílů před útokem.
Vzhledem k tomu, že izraelské kruté obléhání a neúnavné bombardování Gazy pokračuje a počet obětí z řad civilistů stále narůstá, Amnesty opakuje svou výzvu k okamžitému klidu zbraní, k ochraně všech civilistů a k zajištění přístupu k životně důležité pomoci uprostřed humanitární katastrofy v Gaze.
„Neustálé izraelské bombardování Gazy, mimo jiné prostřednictvím nezákonných a nerozlišujících útoků, zabilo podle palestinského ministerstva zdravotnictví více než 10 000 Palestinců včetně 4 200 dětí. Ohrožuje také izraelské občany, kteří jsou v Gaze drženi jako rukojmí, a je v rozporu s výzvami jejich rodin, aby při vojenských operacích bylo upřednostněno bezpečí rukojmích,“ doplnila Agnès Callamard.
Dosavadní vývoj v Gaze
Amnesty International shromáždila důkazy o porušování mezinárodního práva, včetně válečných zločinů, páchaných všemi stranami konfliktu.
Od strašlivých útoků Hamásu a dalších ozbrojených skupin 7. října Izrael kromě ničivého bombardování zintenzivnil svou nezákonnou 16 let trvající blokádu Gazy. Území odřízl od dodávek vody, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit, čímž prohloubil tamní humanitární krizi.
Izraelské síly rovněž zatkly více než 2 000 Palestinců na okupovaném Západním břehu Jordánu a zintenzivnily používání mučení a jiného špatného zacházení s palestinskými vězni. Všem palestinským vězňům, kterých je v současné době přes 6 800, rovněž odepřely přístup k rodinným návštěvám. Odsouzeným vězňům byl rovněž odepřen přístup k jejich právníkům. Dokonce i Mezinárodnímu výboru Červeného kříže nebylo dovoleno se k palestinským vězňům dostat, jelikož je Izrael klasifikuje jako tzv. „bezpečnostní vězně“. Během uplynulého měsíce zemřeli v izraelské vazbě čtyři palestinští vězni za podmínek, které nebyly dostatečně vyšetřeny.
Výzkum Amnesty shromáždil také důkazy o válečných zločinech spáchaných izraelskými silami, včetně nerozlišujících útoků při bombardování Gazy, které proměnily obytné budovy v trosky, srovnaly se zemí celé čtvrti a připravily o život mnoho rodin.
Amnesty International rovněž zdokumentovala, jak 7. října Hamás a další ozbrojené skupiny vypálily na Izrael nerozlišující rakety a jejich bojovníci hromadně zabíjeli a unášeli civilisty. Podle izraelských úřadů bylo zabito nejméně 1 400 lidí, většinou civilistů. Civilisté v Izraeli jsou rovněž nadále vystaveni útokům nerozlišující raketové palby Hamásu a dalších ozbrojených skupin.
Aktuální petice
Palestinští novináři uvězněni pouze kvůli své práci. Podpořte je podpisem petice
Dva palestinští novináři byli zadrženi v říjnu 2023 izraelskými silami poté, co informovali o útoku vedeném Hamásem. Izraelské úřady odmítají sdělit místo jejich pobytu. Novinářům není umožněn kontakt s rodinou ani právníky a jejich nejbližší netuší, zda jsou vůbec naživu. Žádný novinář by neměl být uvězněn kvůli výkonu své novinářské práce. Požadujte s námi jejich okamžité propuštění.
Aktuální počet podpisů: 224 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International