(Atény, 14. prosince 2023) Adriana, silně přeplněná rybářská trawlerová loď, se převrátila 14. června 2023 brzy ráno. To vedlo k úmrtí více než 600 lidí. Na cestu se plavidlo vydalo z Libye o pět dní dříve. Na palubě bylo přibližně 750 migrantů a žadatelů o azyl, včetně dětí, převážně ze Sýrie, Pákistánu a Egypta. Pouze 104 z nich přežilo, nalezeno bylo jen 82 těl.

Zástupci Amnesty International a Human Rights Watch vyslechli 21 přeživších, 5 příbuzných pohřešovaných osob a zástupce řecké pobřežní stráže, řecké policie, nevládních organizací, OSN, mezinárodních agentur a dalších organizací.

Na základě rozhovorů zjistili, že během 15 hodin mezi obdržením prvního upozornění, že se loď Adriana nachází v řecké pátrací a záchranné oblasti, a okamžikem, kdy se loď převrátila, řecké úřady selhaly v mobilizování odpovídajících zdrojů pro záchranu. A to i navzdory tomu, že si byly

jasně vědomy přeplněnosti lodi, nedostatku vody a jídla, zesnulých na palubě i volání o pomoc.

Výpovědi přeživších rovněž zpochybňují tvrzení úřadů, že lidé na lodi Adriana nechtěli být zachráněni, což by řeckou pobřežní stráž v žádném případě nezbavilo povinnosti přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti na moři. Přeživší důsledně uváděli, že opakovaně prosili o záchranu, a to i samotnou pobřežní stráž.

Dále přeživší uvedli, že hlídkový člun pobřežní stráže připevnil k lodi Adriana lano, za které následně zatáhl, čímž způsobil její převrácení. Tvrdili rovněž, že poté, co se loď převrátila, pobřežní stráž spustila záchranné operace jen velmi pomalu, nedokázala zachránit co nejvíce osob a prováděla nebezpečné manévry.

Samostatné vyšetřování, která provedla nezávislá skupina Solomon, mezioborová investigativní platforma Forensis a deníky New York Times, Der Spiegel, El País, Lighthouse Reports a deník Washington Post, zdokumentovaly podobné případy obvinění.

Soudní vyšetřování, která mezitím probíhají v Řecku, však vyvolávají obavy, zdali bude za ztroskotání lodi vyvozena jakákoliv odpovědnost. Devět přeživších, v současné době navíc zatčených, čelí v Řecku závažným obviněním před trestním soudem v Kalamatě, mimo jiné za právě způsobení ztroskotání lodi. Souběžně probíhá vyšetřování, které tamní námořní soud zahájil v červnu, a to ohledně možné odpovědnosti pobřežní stráže. V září podalo 40 přeživších u téhož soudu stížnost na její zásah s tvrzením, že řecké úřady jsou za ztroskotání lodi odpovědné. Svědectví pozůstalých poukazují na možné závažné procesní nedostatky, které by mohly mít vliv na obě vyšetřování, včetně zabavení mobilních telefonů přeživších, z nichž některé mohou obsahovat klíčové důkazy o událostech.

Námořní soudní prokurátor navíc teprve koncem září požádal o záznamy z telefonů důstojníků řecké pobřežní stráže, které by rovněž mohly obsahovat podstatné důkazy, a do začátku prosince bylo předvoláno pouze 13 přeživších, aby poskytli výpovědi.

V listopadu začal řecký ombudsman jednání pobřežní stráže vyšetřovat, a to s odvoláním na její odmítnutí provést interní disciplinární vyšetřování. Evropský ombudsman pak zahájil vyšetřování pohraniční agentury EU Frontex, jejíž letadlo plavidlo původně zpozorovalo, zatímco úředník této agentury, který má na starost dodržování základních práv, vede další vyšetřování. 

V návaznosti na šetření evropského ombudsmana Amnesty International a Human Rights Watch tvrdí, že agentura Frontex měla pokračovat v monitorování lodi Adriana a vydat výzvu k opuštění plavidla. Agentura však oběma organizacím sdělila, že koordinace pátracích a záchranných operací je v kompetenci vnitrostátních orgánů a že varování nevydala, protože nevyhodnotila „bezprostřední ohrožení lidského života“.

Řecké Ministerstvo pro námořní záležitosti a ostrovní politiku na dopisy organizací odpovědělo, že ochrana lidských životů na moři je jeho „nejvyšší profesní a morální povinností“ a že pobřežní stráž a záchranné koordinační centrum v Pireu dodržují právní a operační rámce platné pro pátrací a záchranné operace. Pobřežní stráž však s odkazem na probíhající soudní i mimosoudní vyšetřování na otázky zaslané oběma organizacemi odpovědět odmítla.

Minulá selhání Řecka při vyšetřování ztroskotání lodí s lidmi na palubě a rozšířená beztrestnost za systémové porušování lidských práv na jeho hranicích vyvolávají obavy o adekvátnosti probíhajícího soudního vyšetřování tragédie u Pylosu, uvedly Amnesty International a Human Rights Watch. V roce 2022 Evropský soud pro lidská práva odsoudil Řecko za nedostatky v jeho záchranném úsilí a v následném vyšetřování ztroskotání lodi u ostrova Farmakonisi v roce 2014, při němž zahynulo 11 lidí.

„Téměř deset let po hrozivém ztroskotání lodi u Farmakonisi je reakce řeckých úřadů na tragédii u Pylosu zásadní zkouškou jejich ochoty vyšetřovat porušování lidských práv lidí na hranicích země,“ uvedla Adriana Tidona, výzkumnice Amnesty pro oblast migrace. „Řecko musí zajistit, aby se pozůstalí a rodiny stovek lidí, kteří přišli o život, mohli bezpečně a efektivně účastnit řízení v co nejvyšší možné míře a zajistit, aby vyšetřování probíhalo včas a zaručovalo úplnost a neporušenost přijatých důkazů.“