Významný kritik ázerbajdžánské vlády odmítal přehlížet korupci nejvyšších státních politiků. Ti se mu pomstili krutým vězením. O jeho osvobození teď bojuje v zahraničí jeho rodina.
Když se ázerbájdžánský akademik Gubad Ibadoghlu vrátil v červnu po 6 letech za rodinou do své země, tamní bezpečnostní složky už na něj čekaly. Byl totiž otevřeným kritikem rozsáhlé korupce vládnoucích politiků a zakladatelem silného opozičního Hnutí za demokracii a prosperitu – strany, kterou ázerbajdžánská vláda odmítá uznat.
Právě na její sraz jel 23. července spolu se svou manželkou Iradou, když jejich auto zastavilo 20 policistů v civilu. Fyzicky manžele napadli, donutili nastoupit do oddělených vozidel a poté je umístili do samostatných cel. A to vše, aniž by jim sdělili jakýkoliv důvod zatčení. Irada byla později propuštěna, Gubad ale zůstává ve vězení dál.
Následoval soud, který by šlo jen stěží označit jako spravedlivý. Gubad neměl přístup k obhájci dle vlastního výběru a nemohl ani hovořit se svým přiděleným právním zástupcem v soukromí. Jeho advokát navíc čelil výhrůžkám a obtěžování.
Za Gubadovo osvobození teď bojují jeho příbuzní. Mají ale velké obavy – uvězněný akademik totiž trpí cukrovkou a srdečními problémy a přístup k základní péči a nutným lékům je mu ve vězení odpírán. Jeho blízcí Amnesty sdělili, že od začátku zadržení v červenci se jeho zdravotní výrazně zhoršil. A bojí se, že povede k nenapravitelné poškození jeho zdraví.
Léky se mu proto snaží zajistit sami. Gubadovu synu Bayramovi se je podařilo pro svého otce zajistit v Londýně.
„Upřímně řečeno, když jsem léky dostal, měl jsem pocit, že držím v ruce pytel zlata,"
- sdělil Gubadův syn v Londýně
Za Gubadovo osvobození bojuje s jeho rodinou také Amnesty, a to v rámci kampaně #FreeGubad. „Zatčení Gubada Ibadoghlua na základě vykonstruovaných obvinění je dalším příkladem zneužívání trestního soudnictví ázerbájdžánskými úřady k potírání pokojné kritiky a disentu,“ uvedla Natalia Nozadze, výzkumná pracovnice Amnesty pro východní Evropu a střední Asii. „Až do jeho propuštění musí úřady zajistit, aby měl Gubad přístup k nejlepší možné lékařské péči. Pokud tak neučiní, může se jednat o mučení nebo jiné špatné zacházení,“ dodala. Přidejte se k nám a podepište petici.
200 politických vězňů
Když Rusko napadlo Ukrajinu, Evropská Unie se snažila zajistit si jiné než ruské zdroje energie. Proto se obrátila na Ázerbajdžán, zemi bohatou na ropu, jakožto na „klíčového“ a „spolehlivého“ energetického partnera, a to navzdory varování mnoha lidskoprávních organizací.
Nyní však Unie přehodnocuje svůj postoj. Evropský parlament dokonce nedávno drtivou většinou hlasů podpořil rezoluci požadující Gubadovo propuštění a odsoudil porušování lidských práv v Ázerbájdžánu.
Gubad Ibadoghlu totiž není zdaleka jedinou obětí ázerbajdžánského režimu. Evropský soud pro lidská práva zjistil, že v posledních letech dochází v zemi k rozsáhlému zatýkání a zadržování kritiků vlády. Nezávislé organizace odhadují, že v zemi je až 200 politických vězňů, zejména novinářů, aktivistů a opozičních politiků.
Jedním z nich je investigativní novinář Ulvi Hasanli, kterého ázerbajdžánské úřady zadržely těsně po Gubadovi, a to 23. července 2023. Policie ho zatkla těsně předtím, než měl z letiště v Baku odletět do zahraničí. Následně byl odsouzen na základě několika vykonstruovaných obvinění. Patrně šlo o odplatu za to, že odhalil několik případů korupce v tamní vysoké politice.
Byl také jedním ze tří novinářů, kteří se odvolali proti zákonu ukládajícímu všem médiím povinnost zapsat se do státního registru médií pod hrozbou uzavření. V červnu 2023 pak informoval o protestech v Sojudlu, během nichž ho, spolu s dalšími šesti novináři, ázerbájdžánská policie zadržela, zbila a krutě vyhrožovala.
