© Eliana Rodgers
Obrana práv uprchlíků a migrantů v digitálním věku
Článek
publikován 5.2.2024
Digitální technologie rychle mění systémy řízení azylu a migrace po celém světě. Nový dokument Amnesty s názvem Obrana práv uprchlíků a migrantů v digitálním věku popisuje, jak zejména systémy zpracovávající velké množství dat zasahují do lidských práv těch, kteří za hranicemi hledají bezpečí a lepší budoucnost.
Tyto technologie se stále více stávají klíčovým problémem v oblasti lidských práv, protože je státy nasazují způsobem, který je v rozporu s mezinárodními lidskoprávní závazky vůči uprchlíkům a migrantům.
„Šíření těchto technologií představuje riziko udržování a posilování diskriminace, rasismu a nepřiměřeného a nezákonného dohledu nad rasově odlišnými lidmi.“
- Matt Mahmoudi, poradce Amnesty International pro technologie umělé inteligence a lidská práva
Konkrétně se jedná se o třeba o technologie, které umožňují digitální alternativu k zadržení, technologie pro externalizaci hranic, datové softwary, biometrii a algoritmické rozhodovací systémy.
Sledování obličejů a čtení emocí
Nová zpráva Amnesty také odhaluje, jak konkrétně vlády po celém světě nové technologie v azylových a migračních systémech nasazují.
Například úřady ve Spojených státech používají k monitorování migrantů a žadatelů o azyl propuštěných ze zadržení program s názvem ISAP (z angl. Intensive Supervision Appearance Program) a program elektronických monitorovacích zařízení. Jejich nasazení odůvodňují tím, že chtějí migrantům a žadatelům o azyl umožnit propuštění. Tyto produkty však byly v minulosti spojeny s porušováním lidských práv.
Z dostupných informací rovněž vyplývá, že vláda USA podél americko-mexické hranice buduje „inteligentní“ sledovací infrastrukturu, jejíž součástí jsou třeba strážní věže řízené umělou inteligencí. Tím se zvyšuje riziko diskriminace černošských, latinskoamerických a dalších etnicky odlišných komunit.
Ve Spojeném království bylo zase ke sledování všech cizinců, kterým hrozí deportace, použito povinné elektronické „označování“ kotníků a bylo také navrženo jejich sledování pomocí chytrých hodinek s technologií rozpoznáváním obličeje.
Evropská unie pak nasadila letecký a dronový dohled nad centrální částí Středozemního moře, aby identifikovala lodě s uprchlíky a migranty na moři. Na základě těchto informací koordinovala postup s libyjskými úřady s cílem zabránit migrantům v dosažení evropských břehů.
V Maďarsku, Řecku a Lotyšsku byl pilotně spuštěn automatizovaný systém hraniční kontroly, financovaný EU, s názvem iBorderCtrl. Projekt využíval systém umělé inteligence „detekující lži“ k výslechu cestujících, kteří chtěli překročit hranice, a zároveň vyhodnocoval drobné detaily ve výrazu jejich tváře pomocí technologií rozpoznávání obličeje a emocí. Cestující, kteří podle systému odpovídali na položené otázky pravdivě, obdrželi kód, který jim umožnil překročit hranice.
Nový dokument Amnesty také ukazuje, že Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Norsko a Spojené království postupně zavádějí zákony, které umožňují zabavovat telefony patřící žadatelům o azyl za účelem potvrzení jejich výpovědí při vyřizování azylových případů.
Opatření proti diskriminaci
Správa hranic využívající těchto technologií povede k diskriminaci na základě rasy, etnického původu, národnosti a občanského statusu. Vyloučení dopadne zejména na černošské, muslimské a další etnicky odlišné migranty, žadatele o azyl a uprchlíky.
Evropská unie těmito technologiemi navíc prakticky rozšířila své hranice ve Středomoří přes tranzitní oblasti v Africe. Sledovací systémy jí umožňují monitorovat pohyb migrantů téměř na každém kroku.
„Digitální technologie posilují hraniční režimy, které mají nepřiměřený dopad na rasově odlišné osoby. Inherentní rasismus je navíc již dnes v mnoha zemích hluboce zakořeněn v systémech řízení migrace a azylu. Těmto technologiím jsou vlastní předsudky a mechanismy, které ohrožují právo na nediskriminaci i další lidská práva " uvedla Charlotte Phillipsová, poradkyně Amnesty International pro práva uprchlíků a migrantů.
Všechny země mají přitom za ochranu práv migrantů a žadatelů o azyl odpovědnost. Zpráva Amnesty proto vyzývá státy k opatřením, která by pomohla zlepšení lidskoprávní situace na světových hranicích. Například:
- chránit práva lidí na cestách tím, že se státy zdrží používání technologií, které jsou v rozporu s lidskými právy, a zajistí, aby digitální technologie řešily systémový rasismus, xenofobii a diskriminaci,
- zakázat používání nástrojů pro rozpoznávání emocí založených na umělé inteligenci, zejména v souvislosti s migrací, azylem a řízením hraničních kontrol,
- provádět posouzení dopadů na lidská práva a posouzení dopadů na ochranu údajů před nasazením digitálních technologií,
- zakázat automatizované systémy pro posuzování rizik a profilování v oblasti migrace a azylu.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2921 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International