Od vojenské intervence na ukrajinském Krymu v roce 2014 Amnesty International zdokumentovala nespočet zločinů včetně záměrného útočení na civilisty a civilní infrastrukturu, násilných zmizení, mimosoudních poprav, mučení, nezákonného zbavení svobody, násilného převádění civilistů a zneužívání válečných zajatců. 

„Dokud válka stále trvá, je třeba uchovat co nejvíce důkazů o každé jednotlivé krutosti. Lidé odpovědní za zločiny podle mezinárodního práva musí čelit spravedlnosti bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat. Tyto zločiny nemají promlčecí lhůtu," upozornil Denis Krivošejev, zástupce ředitele Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii. 

Desetiletý ozbrojený konflikt 

V únoru 2014 Rusko vyslalo své vojáky, aby obsadili ukrajinský Krym, ale nikdy nepřiznalo, že jeho ozbrojené síly v témže roce vstoupily také na východní Ukrajinu. Zveřejněné důkazy Amnesty International včetně zkoumání satelitních snímků a výpovědí očitých svědků potvrdily, že tomu tak bylo. To znamená, že jsme svědky deset let trvajícího mezinárodního ozbrojeného konfliktu. 

Lidé trpěli následky války a porušováním lidských práv na celé Ukrajině, nejvíce však v oblasti Doněcka a Luhanska na obou stranách frontové linie. V letech 2014-2021 bylo zabito nebo zraněno více než 10 000 ukrajinských civilistů, přičemž v prvním roce bojů bylo zaznamenáno mnoho případů porušování válečného práva. 

Poté, co Ruskem podporované ozbrojené skupiny vyhlásily v Doněcku a Luhansku "lidové republiky", byly z východní Ukrajiny vysídleny statisíce lidí. Hodně jich ale zůstalo. 

„V Doněcku jsem měla kde bydlet, měla jsem práci, která mi zajišťovala jídlo a rodiče, kteří podporovali mě i mé dítě. Bylo velmi těžké sledovat, co se děje s mým domovem... Ale v roce 2022, když mě nutili pořídit si ruský pas a zásahy ve škole začaly být příliš velké, rozhodla jsem se, že je čas odejít," svěřila se nám Olha* z Doněcka. 

Od chvíle, kdy Ruskem podporované ozbrojené skupiny převzaly kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí, docházelo k únosům, mučení a v mnoha případech i k zabíjení civilistů. Obyvatelé Slovjansku Amnesty International sdělili, že v roce 2014 ozbrojená skupina unesla místního pastora, dva jeho syny a dva návštěvníky kostela a požadovala výkupné 50 000 amerických dolarů. Než místní komunita peníze vybrala, všech pět zajatců zabili. 

Popisované krutosti doprovázelo navíc brutální umlčování jakéhokoli nesouhlasu, které se zaměřovalo na novináře, akademiky nebo lidskoprávní aktivisty. 

Tragicky známá lidskoprávní katastrofa

 Po ruské invazi před dvěma lety – kterou jako akt agrese mezinárodní právo klasifikuje jako zločin - došlo v celé zemi ke katastrofě v oblasti lidských práv. 

„Ti, kteří přežili rok 2014, nám řekli 'tohle je válka, musíte se evakuovat'. Teď už vím, že měli pravdu. A teprve teď vím, co cítili: opustit svůj domov, začít život znovu. A museli to udělat dvakrát," vzpomíná Nataliia* z Černihova na severu Ukrajiny. 

Válečné zločiny spáchané Ruskem v Kyjevské oblasti v prvních dnech invaze jasně ukázaly, že probíhalo mučení a nezákonného zabíjení civilistů. Většina se jeví jako mimosoudní popravy. 

„Viděla jsem Oleha ležet na zemi v kaluži krve. [...] Chyběla mu část hlavy a silně krvácel. Křičela jsem, vojáci na mě mířili puškami. A já na ně ječela 'zastřelte mě taky'. Donutili nás okamžitě odejít. Nesměli jsme se vrátit, dokud se nestáhli z Buchy. Olehovo tělo tam zůstalo ležet na ulici," vzpomíná Iryna* na zabití svého manžela ruskými jednotkami v březnu 2022. 

„Musíme zajistit, aby všichni lidé odpovědní za zločiny podle mezinárodního práva byli postaveni před soud ve spravedlivém procesu. Je nanejvýš důležité, aby se Ukrajincům a Ukrajinkám dostalo pravdy, spravedlnosti a odškodnění za ničivý dopad, který tato válka měla a stále má. Na lidi, půdu, infrastrukturu a hospodářství Ukrajiny," uzavřel Denis Krivošejev. 

* Jména pozměněna z důvodu ochrany