© Amnesty International
Írán: 853 popravených v loňském roce. Nejvíce za 8 let
Článek
Trest smrti Írán publikován 12.4.2024
Íránské věznice se v roce 2023 proměnily v masová popraviště. Nejméně 481 poprav – více než polovina z celkových 853 poprav zaznamenaných v roce 2023 – byla provedena za trestné činy související s drogami.
Nová zpráva Amnesty odhaluje, jak íránské úřady zintenzivnily vykonávání trestu smrti, aby vyvolaly strach mezi obyvatelstvem a upevnily svou moc po protestech „Women – Life – Freedom“, které zemi zachvátily v roce 2022. Zpráva uvádí také alarmující zjištění o kruté protidrogové politice tamních úřadů, stejně jako o utlačování menšin a marginallizovaných skupin společnosti.
Počet poprav v roce 2023 byl nejvyšším zaznamenaný od roku 2015 a představuje 48% nárůst od roku 2022. Oproti roku 2021 přibylo poprav dokonce o 172 %. Do 20. března letošního roku bylo zaznamenáno nejméně 95 poprav. Počty zemřelých, které Amnesty zaznamenala, jsou minimální doložitelné údaje, skutečný počet popravených je v Íránu pravděpodobně vyšší.
„Smrtící protidrogová politika Islámské republiky přispívá k cyklu chudoby, systémové nespravedlnosti a k dalšímu zakořenění diskriminace vůči marginalizovaným komunitám, zejména íránské utlačované menšině Balúčů,“ popsala Diana Eltahawy, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Minulý rok také došlo k vlně poprav protivládních demonstrantů, uživatelů sociálních sítí kritizujících autoritářské vedení země a íránských disidentů. Ti byli mnohdy obviněni z „urážky proroka“ a „odpadlictví“, řada z nich čelila také vágnímu obvinění z „nepřátelství proti Bohu“ nebo šíření „korupce na zemi“.
„Mezi popravenými jsou demonstranti, disidenti a příslušníci utlačovaných etnických menšin, protože úřady zavedly trest smrti v řízené snaze zasít strach mezi veřejnost a potlačit nesouhlas. Bez silné globální reakce se íránské úřady budou cítit povzbuzeny k tomu, aby v příštích letech zcela beztrestně popravily tisíce dalších lidí.“
- Diana Eltahawyová, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Šokující zjištění o porušování práva na život podtrhují naléhavou nutnost, aby mezinárodní společenství tlačilo íránské úřady k okamžitému moratoriu na všechny popravy. Vzhledem k tomu, že Rada OSN pro lidská práva tento týden hlasuje o tom, zda obnovit mandáty vyšetřovací mise v Íránu a zvláštního zpravodaje pro Írán, je zásadní dát tamním úřadům signál, že jejich porušování lidských práv není mezinárodnímu společenství lhostejné. Musí také zůstat v platnosti mezinárodní nezávislý vyšetřovací mechanismus, který bude shromažďovat a analyzovat důkazy o zločinech podle mezinárodního práva.
Íránské revoluční soudy vydaly v roce 2023 520 rozsudků smrti. Tyto soudy mají pravomoc nad širokou škálou činů, včetně trestných činů souvisejících s drogami, které úřady považují za ohrožení „národní bezpečnosti“. íránské soudy rovněž postrádají nezávislost a fungují pod vlivem bezpečnostních a zpravodajských orgánů a běžně rozhodují na základě mučením vynucených přiznání. Rozsudky mnohdy vynáší po hrubě nespravedlivých a zkrácených soudních procesech.
Nárůst poprav souvisejících s drogami
Nárůst počtu poprav v roce 2023 je z velké části způsoben znepokojivým posunem v íránské protidrogové politice po nástupu Ebrahima Raisiho do prezidentského úřadu a jmenování Gholamhosseina Eje’iho do funkce předsedy soudnictví. Oba se do úřadu dostali v roce 2021.
Amnesty International analyzovala oficiální prohlášení nejvyšších výkonných a soudních úřadů, která veřejně kritizovala reformy protidrogového zákona z roku 2017 vedocí k dramatickému poklesu poprav souvisejících s drogami v letech 2018 až 2020, a vyzývala k většímu používání trestu smrti v boji proti drogám.
Tato oficiální stanoviska se od roku 2021 proměnila a počty poprav v zemi nabraly děsivou vzestupnou trajektorii. V roce 2023 bylo za zločiny související s drogami popraveno 481 osob, což představuje 56 % z celkového počtu popravených. Jedná se o 89% nárůst oproti roku 2022, kdy bylo za trestné činy související s drogami popraveno 255 lidí. A oproti roku 2021, kdy bylo za trestné činy související s drogami popraveno 132 lidí, se jedná o nárůst 264 %
Íránská menšina Balúčů představovala v roce 2023 29 % (138) popravených za zločiny související s drogami, přičemž tvořila pouze asi 5 % íránské populace. To ukazuje diskriminační účinek protidrogové strategie tamních úřadů na nejvíce marginalizované a chudé komunity.
„Trest smrti je za všech okolností nelidský, ale jeho masové nasazení za trestné činy související s drogami, a navíc po hrubě nespravedlivých procesech před revolučními soudy, je strašlivým zneužití moci.“
- Diana Eltahawy, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Jednotlivci popravení za trestné činy související s drogami byli často krutě usmrceni v tajnosti bez předchozího oznámení jejich rodinám či právníkům.
Bez naléhavých opatření ze strany mezinárodního společenství budou popravy nadále narůstat, a to uprostřed pokračujících snah soudních, zákonodárných a výkonných složek uzákonit nový smrtící protidrogový zákon, který by v případě přijetí rozšířil rozsah trestů za drogové zločiny, a to včetně trestu smrti.
Popravy jako nástroj politického útlaku
Po povstání „Woman Life Freedom“ v září až prosinci 2022 zintenzivnily íránské úřady používání trestu smrti rovněž jako zbraně k potlačení disentu.
V roce 2023 úřady popravily šest mužů v souvislosti s povstáním v roce 2022 a jednoho muže v souvislosti s celostátními protesty v listopadu 2019. Nejméně dalších sedm lidí bylo odsouzeno k smrti a v souvislosti s povstáním v roce 2022 a protesty v listopadu 2019 jim bezprostředně hrozí poprava.
Nárůst počtu poprav vedl k tomu, že někteří vězni v cele smrti drželi hladovku a veřejně prosili o intervenci, která by zastavila jejich rozsudky smrti.
V květnu 2023, několik dní před popravou po hrubě nespravedlivých procesech, demonstranti Majid Kazemi, Saleh Mirhashemi a Saeed Yaghoubi propašovali z vězení lístek s prosbou o pomoc: „Prosím, nenechte je nás zabít.“
Dne 28. ledna 2024 napsala další skupina vězňů v cele smrti otevřený dopis, v němž oznámila svou hladovku a požádala o podporu při záchraně svých životů. „Možná s vaší pomocí mohou být tyto popravy zastaveny. Ať už jakýmkoli způsobem, buďte naším hlasem…“
Popravy těch, kteří byli zatčeni jako děti
Loňský rok také znamenal šokující eskalaci v používání trestu smrti proti dětským vězňům, kdy byl popraven jeden 17letý chlapec a čtyři mladíci odsouzení za zločiny, ke kterým došlo, když jim bylo méně než 18 let.
Hamidreza Azari byl zatčen, když mu bylo pouhých 16 let, a popraven o necelých sedm měsíců později po hrubě nespravedlivém a zrychleném procesu. Íránské úřady cíleně zkreslily jeho věk v domácích médiích, aby se vyhnuly odpovědnosti za porušení mezinárodního práva, které zakazuje ukládat tresty smrti osobám mladším 18 let v době spáchání činu.
V posledních měsících navíc úřady zavádějícím způsobem propagovaly novou směrnici od šéfa justice jako krok k „dalšímu snížení“ trestů smrti pro dětské pachatele. Analýza Amnesty International však odhaluje, že směrnice neřeší dlouhodobé neodmyslitelné nedostatky v zákonech pro mladistvé a znovu potvrzuje, že soudci mohou po chybném „posouzení dospělosti“ nadále odsuzovat dětské pachatele k smrti.
Amnesty International opakovaně naléhala na íránské úřady, aby upravily článek 91 islámského trestního zákoníku a zrušily trest smrti za zločiny spáchané dětmi za všech okolností.
Zjišťování počtů popravených
Íránské úřady odmítají poskytovat veřejné statistiky rozsudků smrti a poprav. Při zaznamenávání počtu poprav provedených v roce 2023 Amnesty International úzce spolupracovala s centrem Abdorrahmana Boroumanda a čerpala z otevřených zdrojů, včetně zpráv státních médií, nezávislých médií a organizací pro lidská práva. Organizace také přezkoumala protokoly o popravách Iran Human Rights and Kurdistan Human Rights Network.
Trest smrti je krutý, nelidský a ponižující. Amnesty International stojí proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky.
Aktuální petice
Trest smrti za pokojné aktivity v oblasti lidských práv. Pomozte statečné Íránce na svobodu!
Šarife Mohammadi je obránkyně lidských práv v Íránu. Zasazovala se za práva žen a pracujících, prosazovala zrušení trestu smrti. Kvůli svým aktivitám byla uvězněna, mučena a v hrubě nespravedlivém soudním procesu odsouzena k trestu smrti. Nikdo by neměl být vězněn nebo popraven kvůli pokojné obraně lidských práv. Zastaňte se Íránky podpisem petice.
Aktuální počet podpisů: 132 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International