© Amnesty International
Írán: 853 popravených v loňském roce. Nejvíce za 8 let
Článek
Trest smrti Írán publikován 12.4.2024
Íránské věznice se v roce 2023 proměnily v masová popraviště. Nejméně 481 poprav – více než polovina z celkových 853 poprav zaznamenaných v roce 2023 – byla provedena za trestné činy související s drogami.
Nová zpráva Amnesty odhaluje, jak íránské úřady zintenzivnily vykonávání trestu smrti, aby vyvolaly strach mezi obyvatelstvem a upevnily svou moc po protestech „Women – Life – Freedom“, které zemi zachvátily v roce 2022. Zpráva uvádí také alarmující zjištění o kruté protidrogové politice tamních úřadů, stejně jako o utlačování menšin a marginallizovaných skupin společnosti.
Počet poprav v roce 2023 byl nejvyšším zaznamenaný od roku 2015 a představuje 48% nárůst od roku 2022. Oproti roku 2021 přibylo poprav dokonce o 172 %. Do 20. března letošního roku bylo zaznamenáno nejméně 95 poprav. Počty zemřelých, které Amnesty zaznamenala, jsou minimální doložitelné údaje, skutečný počet popravených je v Íránu pravděpodobně vyšší.
„Smrtící protidrogová politika Islámské republiky přispívá k cyklu chudoby, systémové nespravedlnosti a k dalšímu zakořenění diskriminace vůči marginalizovaným komunitám, zejména íránské utlačované menšině Balúčů,“ popsala Diana Eltahawy, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Minulý rok také došlo k vlně poprav protivládních demonstrantů, uživatelů sociálních sítí kritizujících autoritářské vedení země a íránských disidentů. Ti byli mnohdy obviněni z „urážky proroka“ a „odpadlictví“, řada z nich čelila také vágnímu obvinění z „nepřátelství proti Bohu“ nebo šíření „korupce na zemi“.
„Mezi popravenými jsou demonstranti, disidenti a příslušníci utlačovaných etnických menšin, protože úřady zavedly trest smrti v řízené snaze zasít strach mezi veřejnost a potlačit nesouhlas. Bez silné globální reakce se íránské úřady budou cítit povzbuzeny k tomu, aby v příštích letech zcela beztrestně popravily tisíce dalších lidí.“
- Diana Eltahawyová, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Šokující zjištění o porušování práva na život podtrhují naléhavou nutnost, aby mezinárodní společenství tlačilo íránské úřady k okamžitému moratoriu na všechny popravy. Vzhledem k tomu, že Rada OSN pro lidská práva tento týden hlasuje o tom, zda obnovit mandáty vyšetřovací mise v Íránu a zvláštního zpravodaje pro Írán, je zásadní dát tamním úřadům signál, že jejich porušování lidských práv není mezinárodnímu společenství lhostejné. Musí také zůstat v platnosti mezinárodní nezávislý vyšetřovací mechanismus, který bude shromažďovat a analyzovat důkazy o zločinech podle mezinárodního práva.
Íránské revoluční soudy vydaly v roce 2023 520 rozsudků smrti. Tyto soudy mají pravomoc nad širokou škálou činů, včetně trestných činů souvisejících s drogami, které úřady považují za ohrožení „národní bezpečnosti“. íránské soudy rovněž postrádají nezávislost a fungují pod vlivem bezpečnostních a zpravodajských orgánů a běžně rozhodují na základě mučením vynucených přiznání. Rozsudky mnohdy vynáší po hrubě nespravedlivých a zkrácených soudních procesech.
Nárůst poprav souvisejících s drogami
Nárůst počtu poprav v roce 2023 je z velké části způsoben znepokojivým posunem v íránské protidrogové politice po nástupu Ebrahima Raisiho do prezidentského úřadu a jmenování Gholamhosseina Eje’iho do funkce předsedy soudnictví. Oba se do úřadu dostali v roce 2021.
Amnesty International analyzovala oficiální prohlášení nejvyšších výkonných a soudních úřadů, která veřejně kritizovala reformy protidrogového zákona z roku 2017 vedocí k dramatickému poklesu poprav souvisejících s drogami v letech 2018 až 2020, a vyzývala k většímu používání trestu smrti v boji proti drogám.
Tato oficiální stanoviska se od roku 2021 proměnila a počty poprav v zemi nabraly děsivou vzestupnou trajektorii. V roce 2023 bylo za zločiny související s drogami popraveno 481 osob, což představuje 56 % z celkového počtu popravených. Jedná se o 89% nárůst oproti roku 2022, kdy bylo za trestné činy související s drogami popraveno 255 lidí. A oproti roku 2021, kdy bylo za trestné činy související s drogami popraveno 132 lidí, se jedná o nárůst 264 %
Íránská menšina Balúčů představovala v roce 2023 29 % (138) popravených za zločiny související s drogami, přičemž tvořila pouze asi 5 % íránské populace. To ukazuje diskriminační účinek protidrogové strategie tamních úřadů na nejvíce marginalizované a chudé komunity.
„Trest smrti je za všech okolností nelidský, ale jeho masové nasazení za trestné činy související s drogami, a navíc po hrubě nespravedlivých procesech před revolučními soudy, je strašlivým zneužití moci.“
- Diana Eltahawy, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku
Jednotlivci popravení za trestné činy související s drogami byli často krutě usmrceni v tajnosti bez předchozího oznámení jejich rodinám či právníkům.
Bez naléhavých opatření ze strany mezinárodního společenství budou popravy nadále narůstat, a to uprostřed pokračujících snah soudních, zákonodárných a výkonných složek uzákonit nový smrtící protidrogový zákon, který by v případě přijetí rozšířil rozsah trestů za drogové zločiny, a to včetně trestu smrti.
Popravy jako nástroj politického útlaku
Po povstání „Woman Life Freedom“ v září až prosinci 2022 zintenzivnily íránské úřady používání trestu smrti rovněž jako zbraně k potlačení disentu.
V roce 2023 úřady popravily šest mužů v souvislosti s povstáním v roce 2022 a jednoho muže v souvislosti s celostátními protesty v listopadu 2019. Nejméně dalších sedm lidí bylo odsouzeno k smrti a v souvislosti s povstáním v roce 2022 a protesty v listopadu 2019 jim bezprostředně hrozí poprava.
Nárůst počtu poprav vedl k tomu, že někteří vězni v cele smrti drželi hladovku a veřejně prosili o intervenci, která by zastavila jejich rozsudky smrti.
V květnu 2023, několik dní před popravou po hrubě nespravedlivých procesech, demonstranti Majid Kazemi, Saleh Mirhashemi a Saeed Yaghoubi propašovali z vězení lístek s prosbou o pomoc: „Prosím, nenechte je nás zabít.“
Dne 28. ledna 2024 napsala další skupina vězňů v cele smrti otevřený dopis, v němž oznámila svou hladovku a požádala o podporu při záchraně svých životů. „Možná s vaší pomocí mohou být tyto popravy zastaveny. Ať už jakýmkoli způsobem, buďte naším hlasem…“
Popravy těch, kteří byli zatčeni jako děti
Loňský rok také znamenal šokující eskalaci v používání trestu smrti proti dětským vězňům, kdy byl popraven jeden 17letý chlapec a čtyři mladíci odsouzení za zločiny, ke kterým došlo, když jim bylo méně než 18 let.
Hamidreza Azari byl zatčen, když mu bylo pouhých 16 let, a popraven o necelých sedm měsíců později po hrubě nespravedlivém a zrychleném procesu. Íránské úřady cíleně zkreslily jeho věk v domácích médiích, aby se vyhnuly odpovědnosti za porušení mezinárodního práva, které zakazuje ukládat tresty smrti osobám mladším 18 let v době spáchání činu.
V posledních měsících navíc úřady zavádějícím způsobem propagovaly novou směrnici od šéfa justice jako krok k „dalšímu snížení“ trestů smrti pro dětské pachatele. Analýza Amnesty International však odhaluje, že směrnice neřeší dlouhodobé neodmyslitelné nedostatky v zákonech pro mladistvé a znovu potvrzuje, že soudci mohou po chybném „posouzení dospělosti“ nadále odsuzovat dětské pachatele k smrti.
Amnesty International opakovaně naléhala na íránské úřady, aby upravily článek 91 islámského trestního zákoníku a zrušily trest smrti za zločiny spáchané dětmi za všech okolností.
Zjišťování počtů popravených
Íránské úřady odmítají poskytovat veřejné statistiky rozsudků smrti a poprav. Při zaznamenávání počtu poprav provedených v roce 2023 Amnesty International úzce spolupracovala s centrem Abdorrahmana Boroumanda a čerpala z otevřených zdrojů, včetně zpráv státních médií, nezávislých médií a organizací pro lidská práva. Organizace také přezkoumala protokoly o popravách Iran Human Rights and Kurdistan Human Rights Network.
Trest smrti je krutý, nelidský a ponižující. Amnesty International stojí proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky.
Aktuální petice
Osmi Íráncům odsouzeným ve vykonstruovaných soudních procesech hrozí trest smrti. Zastaňte se jich podpisem petice
Nejméně osm lidí má být popraveno kvůli tomu, že se v roce 2022 zúčastnili protestů „Woman Life Freedom“. Dalších devět osob bylo v zemi po vykonstruovaných a nespravedlivých procesech v nedávné době popraveno. Íránské úřady závažně porušily právo obžalovaných na spravedlivý proces. Během pobytu za mřížemi byli vězni navíc vystaveni mučení a špatnému zacházení, a to včetně bití, elektrošoků a sexuálního násilí. V souvislosti s právě probíhající vlnou poprav narůstají obavy o životy dalších nespravedlivě odsouzených lidí.
Aktuální počet podpisů: 1988 Náš cíl: 4000
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© MIKHAIL KLIMENTYEV/POOL/AFP via Getty Images