Amnesty International zjistila, že politici v mnoha částech světa stupňují své útoky na ženy, LGBTI+ osoby a marginalizované skupiny. Nové technologie jsou stále častěji využívány jako zbraně, které pomáhají represivním politickým silám šířit dezinformace, štvát komunity proti sobě a útočit na menšiny. 

Výroční zpráva rovněž poukazuje na rozsáhlé využívání stávajících technologií k upevňování diskriminačních zákonů a praktik. Státy, včetně Argentiny, Brazílie, Indie a Spojeného království, stále častěji využívají technologie rozpoznávání obličejů k policejním účelům při veřejných protestech, stejně jako k diskriminaci marginalizovaných společenských skupin – zejména migrantů a uprchlíků. Na Západním břehu okupovaných palestinských území tuto technologii využíval zase Izrael, a to k posílení omezení svobody pohybu a udržování systému apartheidu. 

Zavedení poloautomatického systému sociální péče v Srbsku zase vedlo k tomu, že tisíce lidí ztratilo přístup k důležité sociální pomoci. To se dotklo zejména romských komunit a osob se zdravotním postižením. Jasně se tak ukázalo, jak může nekontrolovaná automatizace prohloubit nerovnost ve společnosti.

V uplynulém roce se díky rychlému vývoji generativní umělé inteligence změnily hrozby, které představuje celá řada již existujících technologií – od spywaru přes automatizaci státu až po zaběhnuté algoritmy sociálních médií. 

Ukázkou je například to, jak algoritmy Facebooku přispěly k etnickému násilí v Etiopii v rámci ozbrojeného konfliktu. Moderní technologie zde byly jasně využívány k tomu, aby, zejména v dobách nestability, poštvaly skupiny společnosti proti sobě. 

Zpráva Amnesty International přináší také drsné zhodnocení porušování zásad lidských práv ze strany dnešních představitelů a institucí. Tváří v tvář množícím se konfliktům jednání mnoha mocných států poškodilo důvěryhodnost multilateralismu a podkopalo globální řád z roku 1945 založený na pravidlech. 

Rok 2023 začal konfliktem v Gaze, který nejeví známky, že by měl v blízké době ustat. Stále přibývají důkazy o válečných zločinech, protože izraelská vláda v Gaze nadále porušuje mezinárodní právo. Po děsivých útocích Hamásu a dalších ozbrojených skupin 7. října izraelské úřady odpověděly masivními leteckými údery na obydlené civilní oblasti. Ty často vyhladily celé rodiny a vedly k vysídlení téměř 1,9 milionu Palestinců. Omezily také přístup zoufale potřebné humanitární pomoci, přestože v Gaze narůstá hladomor. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývala k příměří, navíc byla přijata až na čtvrtý pokus, jelikož ji Spojené státy třikrát vetovaly.

Výroční zpráva rovněž dokumentuje zjevné porušování mezinárodního práva ruskými silami během jejich pokračující invaze na Ukrajinu. Zdůrazňuje útoky na hustě obydlené civilní oblasti i na infrastrukturu pro vývoz energie a obilí. Rusové rovněž mučí válečné zajatce. K tomu se přidává rozsáhlé znečišťování životního prostředí, včetně zjevně úmyslného zničení přehrady Kachovka. Panuje všeobecné přesvědčení, že se ho dopustily ruské síly. Útoky proti civilnímu obyvatelstvu prováděla také Myanmarská armáda a její přidružené milice, které jen v roce 2023 zabily více než tisíc civilistům. Ani myanmarská armáda, ani ruské úřady se nezavázaly k prošetření zpráv o zjevných porušeních lidských práv. Obě země získávají finanční a vojenskou podporu od Číny. 

V Súdánu obě válčící strany, súdánské ozbrojené síly a Jednotky rychlé podpory, prokázaly nezájem o mezinárodní humanitární právo – prováděly cílené útoky, při kterých umírali civilisté, a vypouštěly výbušné zbraně z hustě obydlených čtvrtí, které v roce 2023 zabily 12 000 lidí. Výsledkem je největší krize vysídlení na světě – uprchnout ze země muselo víc než 8 milionů lidí. Konec konfliktu je v nedohlednu, naopak nebezpečně blízko má země k hladomoru. 

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem vyvolal stovky protestů po celém světě. Lidé požadovali příměří, které by ukončilo utrpení Palestinců v Gaze, a také propuštění všech rukojmích zajatých Hamásem dlouho předtím, než tak učinily mnohé vlády. Lidé vyšli do ulic také v USA, Salvadoru a Polsku, aby požadovali právo na potrat, protože se rozmohl odpor proti genderové spravedlnosti. Po celém světě se tisíce lidí připojily také k hnutí Fridays For Future, a požadovaly spravedlivé a rychlé ukončení využívání fosilních paliv. 

„Právo na protest je klíčové pro osvětlení porušování práv a taky poukázání na odpovědnost vedoucích představitelů. Lidé dali jasně najevo, že chtějí lidská práva a je na vládách, aby ukázaly, že lidem naslouchají. Vzhledem k neutěšené situaci ve světě je třeba přijmout naléhavá opatření k oživení a obnovení mezinárodních institucí, které mají chránit lidstvo. Je třeba podniknout kroky k reformě Rady bezpečnosti OSN, aby stálí členové nemohli nekontrolovaně uplatňovat právo veta a bránit tak ochraně civilistů a posilovat svá geopolitická spojenectví,“ uzavírá generální tajemnice Amnesty Internatioanal Agnès Callamard. 

Tlak veřejnosti pomohl také několika vězňům světomí. Po letech usilovných kampaní byli v Turecku nakonec zproštěni viny čtyři obránci lidských práv v kauze Buyukada, kteří byli v červenci 2020 odsouzeni na základě nepodložených obvinění. Dalším úspěchem je afghánský aktivista v oblasti vzdělávání Matiullah Wesa, který byl loni v říjnu po měsících kampaně propuštěn. Ve vězení strávil téměř sedm měsíců za prosazování práva dívek na vzdělání a kritiku politiky Tálibánu zakazující dívkám usilovat o středoškolské vzdělání.