V rámci průzkumu oslovila Amnesty kandidáty ANO, Spolu, Pirátů, STAN, Zelených, koalice SOCDEM a Budoucnosti, Stačilo! a koalice SPD a Trikolory. Na zaslané dotazy však žádní kandidáti z řad ODS, KDU-ČSL, ANO a Trikolory nereagovali. Odpověď „Ano“ je zaznačeno symbolem ✅, odpověď „Ne“ symbolem ❌. 

Pokud chtějí členské státy EU ochránit lidská práva nejen současných, ale zejména budoucích generací, musí naléhavě přijmout nezbytná opatření na ochranu klimatu. Je proto nejvyšší čas, aby EU dostála svému závazku a povinnosti a zintenzivnit tolik potřebná opatření na cestě k zelené a spravedlivé Evropě. Z toho důvodu Evropská komise navrhla snížit emise členských států do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990.

Kandidátům a kandidátkám do europarlamentu jsme proto položili tuto otázku: Podporujete skoro úplné (minimálně 90%) omezení emisí skleníkových plynů do roku 2040 ve všech členských státech EU? Toto jsou jejich odpovědi:

Ženy v Evropské unii stále čelí různým formám diskriminace, což se projevuje i v přístupu k interrupcím. Mnohé členské státy mají omezený přístup k těmto zdravotnickým službám, což nepřiměřeně zasahuje do práv žen na tělesnou autonomii. Restrikce zahrnují povinné čekací doby, konzultace, nebo dokonce úplné zákazy interrupcí. Taková omezení ignorují zdravotní a psychologické potřeby žen, čímž dále prohlubují genderovou nerovnost v zemích EU.

Na otázku, zdali jsou pro zavedení opatření na ochranu interrupcí, která by garantovala právo na bezpečnou interrupci ve všech členských státech Evropské unie, odpověděli respondenti takto:

Na hranicích EU se odehrává zásadní lidskoprávní krize. Tisíce lidí hledají na kontinentu bezpečí a lepší budoucnost, v mnoha případech ale končí na dlouhou dobu v uprchlických táborech. EU se v poslední době snaží převést odpovědnost na nečlenské státy Evropy a vytlačit tak uprchlíky za své hranice. Taková praxe je v rozporu s mezinárodním právem a nabourává rovněž světový program ochrany uprchlíků.

Politiků jsme se proto dále ptali také na to, jestli souhlasí s tím, aby azylové řízení a odpovědnost za zpracování žádostí o azyl v EU mohlo být přesunuto do zemí mimo EU. Toto jsou jejich odpovědi:

Během uplynulých měsíců byly dovezené zbraně v Gaze a Izraeli použity k útokům, při kterých zemřelo mnoho civilistů. Navzdory prohlubujícímu se konfliktu ale některé Evropské státy do oblasti zbraně dodávají dál. Mohou tak být použity k porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Amnesty proto vyzývá k uvalení zbrojního embarga na Izrael, Hamás a další ozbrojené skupiny, stejně jako k zavedení účinných mechanismů odpovědnosti.

Právní a demokratické instituce čelí v mnoha zemích EU rostoucímu tlaku. Nezávislá média se na Slovensku, v Maďarsku i dalších státech dostávají pod stále větší kontrolu a vliv politické reprezentace. V jiných zemích, například v Polsku, byla v posledních letech ohrožena nezávislost tamní justice. Napříč Unií pak pozorujeme nárůst volebních preferencí krajně pravicových stran, stejně jako očerňování neziskových organizací a občanských iniciativ. EU proto musí posílit a využívat všechny dostupné nástroje, aby ochránila fungovaní právního státu a zamezila šíření autoritářských a nedemokratických tendencí. 

V zaslaném dotazníku odpovídali politici a političky na to, zda by prosazovali přísnější a důslednější aplikaci mechanismů a postihů pro členské státy EU (včetně rozpočtové podmíněnosti), v nichž dochází k oslabování vlády práva. Odpovídali následovně:

Evropská unie by měla zpřísnit stávající právní předpisy o umělé inteligenci (EU AI Act) a ukončit používání, prodej a přenos technologií špionážního softwaru kvůli ochraně občanských práv a soukromí. Současná regulace nestačí rychlému vývoji AI technologií, což může vést k jejich zneužití, například v oblasti sledování a manipulace dat. Špionážní software představuje vážné riziko pro svobodu jednotlivců, protože může být použit k neoprávněnému sledování a narušení osobního soukromí. Zpřísněné regulace by mohly zajistily větší transparentnost a odpovědnost při vývoji a nasazení AI technologií, což by omezilo možnosti jejich zneužití. Ukončení používání špionážního softwaru by navíc posílilo důvěru občanů v digitální prostředí a přispělo k ochraně demokratických hodnot a lidských práv v EU.

Poslední otázka byla následující: Jste pro zpřísnění stávajících právních předpisů EU o umělé inteligence (EU AI Act) a ukončení používání, prodeje a přenosu technologií špionážního softwaru (spyware software)? Takto kandidáti odpovídali:

Kompletní znění odpovědí respondentů a respondentek, včetně jejich dodatků, najdete v pdf souboru zde.