V roce 2023 bylo ve světě vykonáno 1153 potvrzených poprav, což představuje nárůst o více než 30 % oproti roku 2022. Jedná se o nejvyšší číslo, které Amnesty International zaznamenala od roku 2015, kdy bylo známo 1634 popravených. Mezi tato čísla se nepočítá Čína, kde byly rukou státu pravděpodobně opět zabity tisíce lidí. Navzdory tomu počet zemí, které popravy vykonávaly, dosáhl nejnižší hodnoty, kterou kdy Amnesty registrovala (celkem 16 zemí).

V Íránu tamní úřady zintenzivnily používání trestu smrti, aby v obyvatelích vyvolaly strach a upevnily svou moc. Popravily nejméně 853 lidí, což představuje 48% nárůst oproti roku 2022, kdy se jednalo o 576 osob. Popravy nepřiměřeně postihly íránskou etnickou menšinu Balúčů - 20 % ze všech popravených, přestože tato menšina tvoří přibližně 5 % íránské populace. Na popravišti skončilo nejméně 24 žen a nejméně pět lidí, kteří byli v době činu ještě děti.

„Obrovský nárůst poprav má na svědomí především Írán. Tamní úřady projevily naprostou neúctu k lidskému životu a zvýšily počet poprav za drogové trestné činy. To ještě více zdůraznilo diskriminační dopad trestu smrti na nejvíce marginalizované a chudé íránské komunity,“ uvedla Agnès Callamard.

Ze všech zaznamenaných poprav v Íránu bylo nejméně 545 vykonáno nezákonně za činy, za které by se podle mezinárodního práva neměl trest smrti ukládat – drogové delikty, loupeže nebo špionáž. Popravy za trestné činy související s drogami prudce vzrostly a v roce 2023 tvořily 56 % ze všech.

Vzhledem ke státnímu tajemství nezahrnují údaje Amnesty tisíce lidí, kteří byli pravděpodobně popraveni v Číně, která je stále největším světovým katem. Stejně tak nemáme údaje ze Severní Koreje a Vietnamu, tedy ze zemí, o nichž se předpokládá, že se k popravám také ve velké míře uchylují.

I omezený počet oficiálních zpráv však vysílal tamním obyvatelům jasné signály, že zločin nebo nesouhlas s režimem budou trestány smrtí. Je proto evidentní, že jde o státy, které chtějí trest smrti používat k udržení kontroly a potlačení odporu.

Ve zprávách v čínských státních médiích zaznělo, že trestné činy, jako je obchodování s drogami a úplatkářství, budou tvrdě potrestány a skončí popravou. Severní Korea zveřejnila nový zákon, který obsahuje popravu jako možný trest pro ty, kteří nebudou používat korejštinu. Mezitím vojenské úřady v Myanmaru pokračovaly v udělování trestů smrti u vojenských soudů v tajných a hrubě nespravedlivých procesech.

Klesající tendence poprav v USA se zastavila, když počet popravených vzrostl z loňských 18 na 24. V Idahu a Tennessee předložili návrhy zákonů na provádění poprav zastřelením, zatímco státní shromáždění v Montaně zvažovalo opatření na rozšíření látek používaných ve smrtících injekcích. V Jižní Karolíně podepsali nový zákon o utajení totožnosti osob nebo subjektů zapojených do přípravy nebo provádění poprav.

„Některé státy USA prokázaly mrazivou oddanost trestu smrti a bezcitný záměr investovat prostředky do maření lidských životů. Začaly se používat i popravy novou neozkoušenou metodou udušení dusíkem, kdy Alabama takto v lednu 2024 usmrtila Kennetha Smithe. Pouhých 14 měsíců poté, co se podrobil nepovedenému pokusu o popravu,“ upozorňuje Agnès Callamard a dodává: „Prezident Biden musí přestat odkládat svůj slib zrušit federální trest smrti.“

Bohužel se v loňském roce přidaly i další neúspěchy: V subsaharské Africe se například počet zaznamenaných poprav více než ztrojnásobil z 11 v roce 2022 na 38 v roce 2023. A všechny je má na svědomí Somálsko. Navíc žádná země v regionu v roce 2023 trest smrti nezrušila.

I přes kroky několika málo zemí sledujeme i nadále ve vývoji pokrok – k dnešnímu dni je 112 zemí zcela bez trestu smrti a celkem 144 zemí zrušilo trest smrti v zákoně nebo v praxi.

Popravy jsou za rok 2023 známé v 16 zemích, což je nejnižší počet, který kdy Amnesty zaznamenala. Žádné popravy neproběhly v Bělorusku, Japonsku, Myanmaru a Jižním Súdánu, které v roce 2022 popravy vykonávaly.

Pákistán zrušil trest smrti za drogové trestné činy, zatímco v Malajsii byl zrušen povinný trest smrti. Úřady Srí Lanky potvrdily, že prezident nehodlá podepsat příkazy k popravě, čímž zmírnily obavy z jejich obnovení.

Ačkoli v subsaharské Africe žádný stát trest smrti nezrušil, v Keni, Libérii a Zimbabwe jsou návrhy zákonů na zrušení tohoto trestu stále v jednání. V Ghaně parlament odhlasoval dva návrhy zákonů, které odstraňují trest smrti z platné legislativy, ale proces ještě neskončil.

„Přirozená diskriminace a svévole, které poznamenávají používání trestu smrti, jen prohloubily porušování lidských práv v našich systémech trestního soudnictví. Menšina zemí, které na jeho používání trvají, musí jít s dobou a tento trest jednou provždy zrušit. Na letošním Valném shromáždění OSN bude trest smrti opět předmětem zkoumání. Amnesty International apeluje na všechny vlády, aby se přidaly k výzvě OSN a s trestem smrti skoncovaly,“ uzavírá Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International. 

Další informace najdete v novém reportu Amnesty o trestu smrti.