Nový zákon má také rozšířit pravomoci obcí, jež nyní budou moci shromáždění zakázat hned z několika důvodů. Ty zahrnují hrozbu potenciálních střetů mezi účastníky nebo skupinami s rozdílnými názory či nemožnost zajistit veřejný pořádek jinými opatřeními. 

„Místo toho, aby se tento návrh zákona zabýval skutečnými bezpečnostními hrozbami, usiluje o rozšíření pravomocí úřadů při omezování, nebo dokonce zakazování pokojných shromáždění. Jako takový by výrazně omezil lidská práva,“ dodal Sloboda.

Podle navrhované právní úpravy může Ministerstvo vnitra v případě, že shromáždění nebude pokojné, bude rozpuštěno nebo v jeho průběhu bude pokutováno „více osob“, obci uložit pokutu ve výši až 16 500 eur. V úterý o přijetí návrhu zákona jednala slovenská Národní rada. Centrem Bratislavy v návaznosti na jednání prošel protestní pochod, jehož cílem bylo nejen vyjádřit nesouhlas s „lex atentát“, ale také podpořit svobodu slovenských médií.  

„Zákaz shromažďování by měl být až krajním řešením a vytváření překážek – včetně těch dopravních – jako zástupných důvodů, proč by se pokojná shromáždění mohla zakázat, je výsměchem principům zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality, které musí být dodržovány. Je zásadní, aby bylo zachováno právo shromažďovat se v blízkosti vládních budov a politicky symbolických míst a aby byl tento hrubý pokus o delegitimizaci a démonizaci protestujících a pokojných shromáždění důrazně odmítnut,“ shrnul Sloboda.