V říjnu 2022 schválili političtí představitelé Kyrgyzstánu a Uzbekistánu dohodu o posunutí hranic, díky které Uzbekistán získal kontrolu nad vodní nádrží Kempir-Abad. Lidé se začali obávat, že Uzbekistán omezí nebo zcela zakáže využívání vody z nádrže, což by mělo katastrofální následky pro zemědělce i místní obyvatele.

Při pokojných protestech proti sporné hraniční dohodě bylo zadrženo 27 lidí, včetně lidskoprávní aktivistky Rity Karasartovy a známého novináře Ajdanbeka Akmatova.

Zatčeni byli na základě obvinění z organizování masových nepokojů a hrozily jim až patnáctileté tresty vězení. Někteří byli později propuštěni do domácího vězení, sedmnáct z nich bylo dlouhé měsíce drženo v otřesných podmínkách ve vyšetřovací vazbě v Biškeku. Někteří ze zadržených, včetně Rity, trpěli vážnými zdravotními problémy.

"Osvobození aktivistů v "případu Kempir-Abad" je významným vítězstvím spravedlnosti a lidských práv. Obvinění proti nim byla politicky motivovaná a všichni

prožili dlouhé měsíce nelidského zacházení, včetně nedostatečného přístupu k odpovídající lékařské péči. Nikdo z nich neměl být vůbec obviněn a postaven před soud za pokojné uplatňování lidských práv“, uvedla v reakci na osvobozující rozsudek Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.