Byť příčiny mnoha výše zmíněných jevů jsou mnohem komplexnější, je zjevné, že změny životního prostředí významně přispívají k šíření nemocí a násilí v nejchudších zemích i ke globální migraci. 

I když se zdá, že se vše děje daleko, důsledky klimatické krize nevyhnutelně ovlivňují životy nás všech. Otevřená debata, ke které má satirická kampaň motivovat, je prvním krokem. „Mluvte o tom, ať s tím můžeme něco udělat,“ vyzývají organizace.

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: „Extrémní počasí je jedným z hlavních znaků klimatické krize. Pokračující těžba a spalování fosilních paliv - uhlí, ropy a plynu - velkými fosilními korporacemi, dělají extrémy počasí častější a intenzivnější. Proto rozsah, v jakém budeme čelit dopadům klimatické krize, bude záviset na tom, jak rychle se nám podaří snížit globální emise skleníkových plynů a jak rychle a účinně dokážeme na změny připravit naši společnost. Pro udržení stabilního klimatu a předvídatelného počasí musíme co nejrychleji fosilní paliva nahradit obnovitelnými zdroji energie, energetickými úsporami a taky snižováním nadspotřeby energií a materiálů. Mluvme o tom! Pro začátek konverzace můžou pomoct i vtipné novotvary slov, které jsme vytvořili ve společné kampani.” 

Sylva Horáková, ředitelka Lékařů bez hranic ČR: „Klimatická krize je i krizí humanitární. V praxi vidíme, jak intenzivnější a nepředvídatelnější projevy počasí negativně ovlivňují životy a zdraví lidí. Narůstá počet podvyživených lidí (nejčastěji dětí), kteří nemají dostatek jídla kvůli častějším a dlouhodobějším obdobím sucha nebo naopak neobvykle velkým záplavám. Extrémní projevy počasí vedou ke zvýšenému výskytu nemocí, jako je horečka dengue, zika či cholera. Malárie trápí obyvatele v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Klimatická změna je proto vedle ozbrojených konfliktů, chudoby, ekonomické a politické nestability či chybějící zdravotnické infrastruktury jednou z dalších příčin humanitárních krizí.“

David Chytil, specialista advocacy v Amnesty International ČR: „Již není pochyb o tom, že klimatická krize je hrozbou pro lidská práva. Projevy změny klimatu čím dál tím víc zasahují do životů lidí po celém světě. Zhoršení klimatu ovlivňuje právo na život, zdraví a další lidská práva a má o to vyšší dopad na ženy, dívky, starší osoby a další zranitelné skupiny. Změnu klimatu jako krizi lidských práv uznalo mezinárodní společenství i řada soudů po celém světě, včetně Evropského soudu pro lidská práva. Pohled na změnu klimatu optikou lidských práv ukazuje na naléhavost a význam celoplanetární krize pro život každého z nás i celých komunit. Na mrtvé planetě bude mnohem těžší i chránit lidská práva.”