Tématem Světového dne proti trestu smrti 2024 je zpochybnění představy, že trest smrti může udělat lidi a komunity bezpečnější. Země, které stále mají trest smrti ve svých zákonech, ale často z této mylné idey vycházejí a používají ji ve své argumentaci. A to i přes důkazy, že použití trestu smrti nemá žádný unikátní odstrašující účinek.

Vlády zemí, které praktikují trest smrti, příliš často využívají trest smrti jako „rychlé řešení“ kriminality. Domnívají se, že mohou vyřešit naléhavé sociální nebo politické problémy popravou několika (nebo dokonce stovek) lidí, aby tak vyslaly do společnosti zastrašující poselství. Mnoho lidí v těchto zemích si také stále neuvědomuje, že trest smrti nečiní je ani jejich komunity bezpečnějšími, ale naopak přispívá k dalšímu brutálnímu zacházení a zanedbávání lidského života ve společnosti.

Tyto vlády často selhávají v investování do účinných opatření k řešení otázky veřejné bezpečnosti a kriminality – například efektivnějšího policejního sboru, spravedlivého a funkčního trestního soudnictví nebo regulace a snížení dostupnosti střelných zbraní. Slabiny v soudních systémech mnoha zemí často zhoršují problémy společenských reakcí na kriminalitu, a to od nedostatečné kvality trestních vyšetřování až po špatné právní zastoupení obviněných, zejména ze znevýhodněných skupin. 

Nedávné události ukazují, že úřady v řadě zemí nadále spoléhají na tento chybný narativ o odstrašujícím účinku, aby ospravedlnily používání trestu smrti a vysílaly falešné poselství o spravedlnosti a bezpečnosti. V roce 2023 zaznamenala Amnesty International významný nárůst celkového počtu poprav, a to o 31 %, z 883 známých poprav v roce 2022 na 1 153 v roce 2023. Tento nárůst způsobil hlavně alarmující skok v popravách za drogové trestné činy v Íránu, kde počet poprav souvisejících s drogami vzrostl z 255 v roce 2022 na 481 v roce 2023. Exponenciální nárůst vychází z návratu k smrtící protidrogové strategii poté, co vládní představitelé obvinili právní reformy z roku 2017 za údajný nárůst obchodování s drogami.

V Saúdské Arábii úřady nadále používají trest smrti jako reakci na kriminalitu a další vnímané hrozby pro bezpečnost země. Ve srovnání s rokem 2020, kdy Amnesty zaznamenala 27 poprav, došlo během posledních tří let k prudkému nárůstu počtu poprav: 65 v roce 2021; 196 v roce 2022; a 172 v roce 2023. Drtivá většina těchto poprav byla vykonána za vraždu, trestné činy související s terorismem a drogové delikty. V roce 2024 bylo v Saúdské Arábii popraveno už nejméně 198 lidí, což je nejvyšší počet, který Amnesty zaznamenala od roku 1990.

V Jižní Koreji přijalo Národní shromáždění 25. září 2023 legislativní změny trestního zákoníku po sérii vysoce sledovaných případů. Tyto změny zpřísnily tresty za vraždu nebo opuštění dítěte a zahrnuly trest smrti jako maximální trest.

V Demokratické republice Kongo (DRC) 13. března 2024 ministr spravedlnosti oficiálně oznámil soudním orgánům rozhodnutí vlády obnovit popravy za sérii zločinů. Vláda své rozhodnutí odůvodnila potřebou bojovat proti „vlastizradě“ v armádě v době, kdy DRC čelí eskalaci ozbrojených konfliktů. Obavy z obnovení poprav dále vzrostly v zemi 13. září 2024, kdy bylo 37 lidí – včetně tří občanů USA, jednoho z Velké Británie, jednoho z Belgie a jednoho z Kanady – odsouzeno k trestu smrti za pokus o svržení prezidenta.

Realita je taková, že neexistují žádné věrohodné a přesvědčivé důkazy o tom, že trest smrti má větší odstrašující účinek na kriminalitu než jiné tresty, například tresty odnětí svobody. Studie o jeho účinnosti ukazují, že trest smrti nehraje významnou roli v okamžiku spáchání trestného činu, a že nemá významnější odstrašující účinek ve srovnání s uvězněním. Tyto studie zjistily, že k účinnému odstrašení od kriminality by měly vlády využít mnohostranný přístup zahrnující různé segmenty společnosti a různé nástroje – a že trest smrti mezi nimi není. Trest smrti je tvrdý trest, ale není tvrdý na kriminalitu. Klíčem k odrazení od kriminality je zvýšení pravděpodobnosti odhalení, zatčení a odsouzení.

Nedávná čísla ze zemí, které trest smrti zrušily, ukazují, že jeho zrušení nevede k nárůstu kriminality. V Kanadě byla míra vražd v roce 2022 přibližně o třetinu nižší než v roce 1976, kdy byl trest smrti zrušen (2,25 na 100 000 obyvatel v roce 2022 ve srovnání s 2,84 v roce 1976 a 3,0 v roce 1977). Průměrná míra vražd v USA ve státech, kde se trest smrti používá (5,37 v roce 2019), je vyšší než ve státech, kde se nepoužívá (4,17 v roce 2019). 

TREST SMRTI je nejvyšší formou popření lidských práv. Jedná se o předem promyšlenou a chladnokrevnou popravu člověka státem, často ve jménu spravedlnosti. Porušuje právo na život, jak je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Jde o nejkrutější, nejvíc nelidský a ponižující trest. Nabízí zjednodušené odpovědi na složité lidské problémy, prodlužuje utrpení rodiny oběti vraždy a rozšiřuje toto utrpení i na blízké odsouzené osoby. Odvádí prostředky a energii, které by mohly být lépe využity k boji proti násilné trestné činnosti a pomoci těm, koho zasáhla. Je projevem kultury násilí, nikoli řešením. Je to urážka lidské důstojnosti.

Poprava představuje extrémní fyzický a psychický útok na lidskou bytost. Fyzickou bolest způsobenou samotnou popravou nelze kvantifikovat, stejně jako nelze změřit psychické utrpení způsobené předem danou znalostí smrti vykonané státem.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky, bez ohledu na povahu nebo okolnosti trestného činu, vinu, nevinu nebo jiné charakteristiky jednotlivce nebo na metodu použitou státem k vykonání popravy. Organizace vede kampaň za úplné zrušení trestu smrti.