Výzkumná zpráva s názvem Nedosažitelné právo na bydlení ukazuje, že stát a místní samosprávy porušily své závazky vyplývající z mezinárodních smluv, pokud jde o zajištění přiměřeného bydlení pro všechny občany. Velká část obyvatel Slovenska tak nemá náležitý přístup k veřejnému nájemnímu bydlení.

 

 

„Pokud by všichni lidé na Slovensku měli přístup k dostupnému veřejnému nájemnímu bydlení bez diskriminace, mnoho domácností by nemuselo vynakládat neúměrně vysoké částky ze svých příjmů na náklady na bydlení, které často převyšují průměr Evropské unie. Domácnosti s nízkými příjmy by tak nemusely čelit bydlení v nevyhovujících podmínkách nebo bezdomovectví,“ dodal Sloboda s odkazem na Světový den bezdomovectví, který připadá na 10. října.

 

Značná část obyvatel Slovenska nemá řádný přístup k veřejnému nájemnímu bydlení, nejméně sedmdesát tisíc lidí se potýká s naléhavým nedostatkem bytů. Města a obce často stanovují diskriminační kritéria pro přidělování nájemního bydlení vůči zranitelným skupinám (např. příjmové hranice, podmínka bezdlužnosti atd.). 

Amnesty zjistila, že tyto podmínky zcela vylučují domácnosti s nízkými příjmy, včetně neúplných rodin nebo starších osob, které nemají žádné prostředky na zvýšení svých příjmů. Problém nedostupného bydlení je na Slovensku obecně rozšířený, avšak nejvíce postihuje nejzranitelnější skupiny, jako jsou lidé bez domova a domácnosti s nízkými příjmy.

Příspěvek na bydlení - jediná finanční podpora státu na zajištění bydlení - není vhodným nástrojem, který by pomohl domácnostem s nízkými příjmy zajistit si bydlení. Příspěvek je zcela nedostatečný a je vázán na dávky pomoci v hmotné nouzi, což je rovněž problematické. Z výzkumu také vyplývá, že většina lidí dlouhodobě žijících v azylových domech a ubytovnách má pravidelný příjem, který nestačí na pokrytí nákladů na komerční nájemné. Situaci zhoršují dlouhé čekací lhůty na veřejné nájemní bydlení, které mohou přesáhnout i několik let, neboť města často stanovují příliš přísné podmínky pro vstup do nájemního bydlení.

 

Studie rovněž poukazuje na institucionální rasismus a systematickou segregaci romských domácností ve veřejných nájemních bytech. Rozsáhlý terénní výzkum ve třech městech mimo hlavní město - Banské Bystrici, Nitře a Žilině - zjistil závažné případy diskriminace. Romské rodiny jsou umisťovány do segregovaných lokalit s nevyhovujícími životními podmínkami, kde jim chybí základní služby a často čelí neúnosným smluvním podmínkám.

 

„Povinnost slovenské vlády a obcí chránit právo na přiměřené bydlení pro každého bez rozdílu je hrubě a systematicky porušována,“ řekl Rado Sloboda. Sliby o dostupnosti bydlení a rozšíření počtu veřejných nájemních bytů zůstávají nenaplněny. Je načase, aby úřady přijaly okamžitá a účinná opatření,” vyzval Sloboda. 

 

Výzkum provedla Amnesty International Slovensko v období mezi lednem 2023 a dubnem 2024. Organizace analyzovala strategické dokumenty a místní legislativu týkající se bydlení v krajských městech. V rámci terénního výzkumu ve vybraných krajských městech - Banské Bystrici, Nitře a Žilině - Amnesty International provedla 117 výzkumných rozhovorů s lidmi se zkušeností s bezdomovectvím žijícími v sociálních zařízeních, s lidmi žijícími ve veřejných nájemních bytech, se zástupci městských úřadů, magistrátů a sociálních služeb. 

Přečtěte si více ve slovenštině.