Genocida v Pásmu Gazy
Nejnovější zpráva Amnesty International přináší důkazy, podle kterých se Izrael v Pásmu Gazy dopouští genocidy a válečných zločinů.
Po drastických útocích Hamásu 7. října zahájil Izrael vojenskou operaci v Pásmu Gazy. To, co zpočátku vypadalo jako vojenská odveta, postupně přerostlo ve válečné zločiny devastující životy statisíců lidí. Plošné útoky na hustě obydlené oblasti, rozsáhlé ničení kritické infrastruktury a masové vnitřní vysídlení téměř celé oblasti doprovázeli vrchní představitelé Izraele dehumanizujícími výroky na adrese palestinských civilistů. Nejnovější zpráva Amnesty International přináší důkazy, které ukazují, že se v Gaze odehrává genocida.
Jak se definuje genocida?
Genocida je spáchání jednoho či více činů zakázaných Úmluvy o zabránění a trestání zločinů genocidia, a to s úmyslem zničit národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu buď zcela nebo částečně. Akce Izraele v Pásmu Gazy naplňují tyto znaky genocidy:
- Zabíjení členů národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny. Během plošných náletů i pozemních operací Izraele zemřely v Gaze desetitisíce lidí. Většinu tvoří ženy, děti a starší lidé.
- Působení vážných fyzických nebo duševních škod. Počty zraněných civilistů šplhají ke stovce tisíc. Řada obyvatel Gazy přišla při vojenských akcích Izraele o své blízké a byla nucena opustit své domovy. Mnoho lidí bylo vysídleno dokonce několikrát po sobě.
- Záměrné vytváření životních podmínek směřujících k jejich fyzickému zničení. Na 90 % obyvatel Gazy bylo násilně vysídleno v rámci izraelských evakuačních nařízení. V oblastech, do kterých se museli přesunout, se šíří nemoci, panuje nedostatek potravin a schází nutná humanitární pomoc. Její přísun do oblasti ale Izrael tvrdě omezuje v rámci své blokády.
Zásadní je také prokázání genocidního úmyslu Izraele. Ten kromě rozsáhlé destrukce v Pásmu Gazy dokládá také jeho politika apartheidu, nelegální okupace palestinského území a rasistické a dehumanizující výroky izraelských politických i vojenských představitelů na adresu palestinského obyvatelstva. Další informace najdete na tomto webu a v novém reportu Amnesty.
Důkazy o genocidě v Gaze
Civilní oběti
Dosavadní konflikt si vyžádal více než 42 000 životů, přičemž 60 % obětí tvoří ženy, děti a starší lidé. A tyto počty dál rostou. Dalších 97 000 lidí pak bylo zraněno. Situaci v Pásmu Gazy zhoršuje šíření nemocí, které nejvíce postihují děti – Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala již v dubnu 2024 před prudkým nárůstem infekčních onemocnění. Zaznamenala rovněž tisíce případů akutních respiračních chorob a statisíce průjmových onemocnění. Izraelské akce v Gaze mají za následek katastrofální životní podmínky, kdy kombinace podvýživy, hladu a nemocí způsobuje pomalou a systematickou devastaci Palestinců. Stovky z nich navíc čelí uvěznění, mučení a dalším formám týrání. Ozbrojený konflikt v Gaze má na svědomí rovněž jedny z nejvyšších počtů dětských obětí (13 319 k 7. říjnu 2024), zabitých novinářů a zdravotnických a humanitárními pracovníků ze všech ozbrojených konfliktů za posledních několik let.
Blokáda
Blokáda Gazy se razantně zpřísnila krátce po 7. říjnu 2023 a zavedla drastická omezení na to, co se může do oblasti dostat. Izrael tak dramaticky omezil přísun potravin, paliva, energií i humanitární pomoci. Právě na ní bylo již před 7. říjnem závislých 80 % obyvatel Gazy, po tomto datu se však situace rychle zhoršila. Uzavření přechodu v Rafahu navíc poskytlo Izraeli plnou kontrolu nad lékařskými evakuacemi, přičemž během čtyř měsíců po zavření přechodu bylo evakuováno pouze 229 pacientů. Ačkoli v dubnu 2024 Izrael přislíbil, že projede do Pásma Gazy 500 kamionů s humanitární pomocí denně, tento slib nebyl nikdy naplněn – maximum během sledovaného devítiměsíčního období činilo pouhých 189 – 220 kamionů denně. Před zahájením izraelské ofenzivy jich však do Gazy proudilo každý průměrně 327.
Ničení infrastruktury
Do července 2024 bylo podle OSN poškozeno nebo zničeno přibližně 63 % všech budov v Pásmu Gazy a podle odhadů Amnesty připadá na každých 17 metrů jedna zbořená nebo poškozená stavba. Nedostatek hygienických zařízení je rovněž kritický – podle UNICEF se v dubnu 2024 o jednu toaletu dělilo průměrně 340 lidí a o sprchu dokonce 1 290 osob. V březnu 2024 bylo zničeno 84 % zdravotnických zařízení, 57 % vodohospodářské infrastruktury a také 63 % orné půdy. Téměř 80 % obyvatel se alespoň jednou ocitlo v situaci, kdy několik dní neměli co jíst. Amnesty zdokumentovala také 34 útoků na mešity, další výzkum z března 2024 pak hovoří dokonce o stovce zničených nebo poškozených mešit a 22 hřbitovech. Podle mezinárodního práva smí Izrael zasáhnout významné kulturní budovy pouze v nejnutnějších vojenských případech. Dostupná videa vojáků a satelitní snímky ale dokládají nejméně 4 situace, kdy izraelská armáda poničila mešity či univerzitní budovy, které měla pod kontrolou.
Vysídlení
Pásmo Gazy je jednou z nejhustěji obydlených oblastí světa, na jednom kilometru čtverečním zde žije průměrně 6 300 lidí (pro srovnání, v Praze přibližně 2800). Až 90 % z 2,2 milionu tamních obyvatel ale bylo vysídleno. Při prvním masovém evakuačním příkazu 13. října 2023 muselo své domovy opustit 1,1 milionu lidí. Celkem 62 % domů bylo dosud silně poškozeno nebo zničeno.
Evakuační příkazy byly často plošné, nahodilé a pro místní obyvatelstvo matoucí či těžko srozumitelné. Území, na která se mohli civisté přesunout, navíc postrádají základní podmínky pro život – často zde chybí potraviny, přístřeší nebo hygienická zařízení. Přelidnění těchto míst vede k šíření nemocí a zhoršující se krizi podvýživy. Některé lokality pro evakuaci byly později zasaženy dalšími útoky. Amnesty také zdokumentovala případy, kdy byli lidé zabiti během přesunů na údajně bezpečnější místa.
DŮVODY, PROČ AMNESTY OZNAČUJE SITUACI V PÁSMU GAZY ZA GENOCIDU
Aby bylo možné tvrdit, že Izrael páchá v Gaze genocidu, nikoliv pouze válečné zločiny, je klíčové prokázat specifický úmysl zničit danou skupinu obyvatel ať už zcela nebo zčásti, jak to definuje Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia. Zpráva Amnesty dokazuje tento úmysl několika způsoby:
Urgentníakce
© AFP via Getty Images