Rétorika, kterou nový americký prezident používal ve svém předchozím funkčním období i během volební kampaně, byla zaměřena na ty nejzranitelnější, zejména na migranty. Nejnovější legislativa pak převedla jeho slova v činy.  Během prvních 10 dnů své funkce zavedl exekutivní opatření, která vážně zasahují do práv uprchlíků hledajících bezpečí a ohrožují nespočet životů. Tato opatření staví na neexistujících hrozbách a vedou k rozšíření militarizace, externalizace hranic, plošného využívání imigrační detence, zrychlenému vyhošťování a kriminalizaci obránců práv migrantů.

Prezident Trump rovněž vyzývá k využívání trestního stíhání osob, které nelegálně překročily hranice Spojených států. Stejná politika už během prvního Trumpova funkčního období vedla k masovému rozdělování rodin. Dodnes existují rodiny – většinou ze Střední Ameriky - kterým se stále nepodařilo spojit zpět. 

K tomu všemu pak nová prezidentská administrativa vypnula aplikaci CBP One, která pomáhala migrantům sjednat si schůzku k požádání o azyl v USA. Ukončení aplikace tak vytvořilo nepřekonatelnou překážku pro přibližně 270 000 zranitelných osob, které se pokoušejí hledat bezpečí. Tito lidé nyní uvízli v Mexiku bez jasné cesty dál.

Hrozbou pro lidská práva je také Trumpovo rozhodnutí o odstoupení USA od Pařížské dohody. Klimatická krize je v současnosti jednou z největších hrozeb a přináší nebezpečí hladomoru, humanitárních krizí, chudoby a vysídlení po celém světě. Spojené státy, coby druhý největší světový producent emisí uhlíku a největší světová ekonomika, musí hrát klíčovou roli v prevenci lidskoprávní katastrofy. Ta bude nevyhnutelná, pokud nedojde k drastickému snížení emisí skleníkových plynů. 

„Dopady klimatické krize na lidská práva jsou nepopiratelné a vyžadují naléhavou pozornost. Všechny země Severní a Jižní Ameriky musí převzít odpovědnost za předcházení těm nejhorším důsledkům – od ochrany ochránců životního prostředí až po spravedlivý přechod na energetiku s odklonem od fosilních paliv,“ uvedla Marina Navarrová, ředitelka peruánské sekce Amnesty.

Klimatická krize přitom silně dopadá i na Spojené státy. Příkladem je Portoriko, které za prvního Trumpova období zasáhl hurikán Maria. Tehdejší americká prezidentská administrativa ale zanechala svůj karibský ostrov téměř napospas a selhala v poskytnutí nutné humanitární pomoci. „Dnes se obáváme, že nové funkční období přináší větší klimatická rizika a větší zranitelnost,“ shrnula své obavy z neschopnosti nového prezidenta reagovat na projevy klimatické krize Liza Gallardo, ředitelka Amnesty Portoriko.

Politická rozhodnutí USA často silně ovlivňují i život v latinskoamerických zemích. Podobná situace je ale i u severního souseda Spojených států – v Kanadě. V zemi, která sdílí s USA nejdelší územní hranici, se letos budou konat volby, a to v době, kdy se veřejně mínění intenzivně polarizuje.

„Budeme i nadále požadovat, aby úřady a kandidáti na všech úrovních zůstali oddáni lidským právům a aby v kanadské společnosti nenašly odezvu zprávy, které míří proti zranitelným jednotlivcům a komunitám,“ komentovaly Trumpovo znovuzvolení France-Isabelle Langlois a Ketty Nivyabandi, ředitelky kanadské Amnesty.

Trumpova historie i předvolební sliby varují před velkým ohrožením lidských práv uvnitř i vně hranic USA. „Jako největší lidskoprávní organizace na světě jsme připraveni hájit lidská práva a usilovat o spravedlivou, bezpečnou a zdravou budoucnost pro všechny. Společně jsme silnější než každý zvlášť,“ uzavírá Ana Piquer.