© Maung Sawyeddollah
USA: Úřady musí prošetřit podíl Mety na zvěrstvech v Myanmaru, žádá přeživší genocidy
Článek
Spojené státy publikován 5.2.2025
K americké komisi pro cenné papíry dorazila stížnost na společnost Meta. Podle dokumentu firma klamala akcionáře o svém významném podílu na genocidě Rohingů v Myanmaru. Stížnost komisi podal koncem ledna Maung Sawyeddollah, mladý rohingský aktivista, který zvěrstva páchaná ve své zemi osobně zažil. Amnesty za jeho případ bojovala v rámci Maratonu psaní dopisů.
Podání stížnosti podpořily kromě Amnesty také organizace Open Society Justice Initiative a Victim Advocates International.
„Na Facebooku jsem viděl spoustu hrozných věcí a myslel jsem si, že lidé, kteří tam publikují, jsou prostě zlí. Tehdy jsem si neuvědomil, že za to může Facebook. Jednoho dne jsem viděl příspěvek, který mě strašně rozčílil. Snažila jsem se to Facebooku nahlásit. Řekl jsem, že je to nenávistný projev, ale dostal jsem odpověď, že obsah není v rozporu se standardy komunity,“
- vzpomíná Maung Sawyeddollah na svou frustraci z marných pokusů upozornit Metu na šíření škodlivého obsahu na Facebooku.
Ve stížnosti je detailně popsáno, jak byla společnost Meta v období před rokem 2017 opakovaně varována aktivisty a výzkumnými pracovníky před rizikem, že Facebook bude využit k podněcování násilí proti Rohingům. V dokumentu se tvrdí, že navzdory tomu Meta ve svých prohlášeních pro investory nadále vynechávala klíčové informace o tomto riziku.
Zpráva Amnesty International z roku 2022 pak zjistila, že společnost Meta přispěla ke zvěrstvům v Myanmaru proti Rohingům tím, že Facebook používal algoritmy, jež posilovaly nenávistný obsah, který sociální síť moderovala velmi nedostatečně. Tím Facebook porušoval i svá vlastní pravidla definující přípustný obsah na platformě.
Obchodní model společnosti Meta se opírá o invazivní profilování a cílenou reklamu, které podporují šíření škodlivého obsahu včetně podněcování k násilí. Algoritmické systémy společnosti Meta jsou navrženy tak, aby maximalizovaly zapojení uživatelů s cílem zvýšit příjmy z reklamy. Výsledkem je, že tyto systémy často upřednostňují podněcující, rozdělující a škodlivý obsah.
Přestože takový obsah jasně porušoval standardy komunity Facebooku, společnost Meta je v Myanmaru dostatečně neprosazovala a v letech před zvěrstvy spáchanými v severním Arakanském státě v roce 2017 protirohingský obsah adekvátně neodstraňovala. K nedostatkům společnosti Meta přispěl také nedostatečný počet moderátorů obsahu s potřebnými jazykovými znalostmi, což bylo důsledkem zejména finančního rozhodnutí společnosti. To odráží širší selhání Mety, která navzdory svým veřejným tvrzením adekvátně neinvestovala do moderování obsahu v mnoha zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
„V Myanmaru, kde Facebook sloužil jako hlavní platforma sociálních médií a zdroj zpráv, bezohledné nasazení škodlivých algoritmů společnosti Meta se zanedbatelnými bezpečnostními opatřeními podpořilo rozsáhlé protirohingské online kampaně, které přispěly k násilí i v reálném světě,“
- Eva Buzo, výkonná ředitelka organizace Victim Advocates International.
Stížnost zdůrazňuje, že společnost Meta nedbala na četná varování občanské společnosti z let 2013 až 2017 týkající se potenciální role Facebooku v podněcování násilí. Během této doby občanská společnost opakovaně varovala zaměstnance společnosti Meta, že platforma přispívá k blížící se „genocidě“, podobně jako rádia hrála roli při genocidě ve Rwandě.
Navzdory varováním pak Meta v letech 2015 až 2017 investorům tvrdila, že algoritmy Facebooku nevedou k polarizaci, přestože byla varována před rolí Facebooku v šíření protirohingského obsahu. Zároveň Meta ve svých finančních zprávách akcionářům plně nezveřejnila rizika, která s sebou nesly operace společnosti v Myanmaru. Namísto toho se společnost v letech 2015 a 2016 ohradila proti návrhům akcionářů na provedení posouzení dopadu na lidská práva a na zřízení interního výboru, který by dohlížel na politiku a postupy společnosti týkající se mezinárodních veřejných záležitostí, včetně lidských práv.
„Přestože investoři požádali Metu, aby se zabývala dopady svého podnikání na lidská práva, společnost vůči nim zdaleka nebyla plně transparentní, a to i přesto, že do té doby byla několikrát varována před eskalací situace v Myanmaru a roli Facebooku v ní.“
- James Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative.
Tlak veřejnosti v roce 2018 přiměl společnost Meta k částečnému a opožděnému uznání skutečnosti, že Facebook měl na spáchaných zvěrstvech podíl. Mezi listopadem 2020 a listopadem 2022 však společnost Meta opět nedokázala dostatečně omezit šíření obsahu propagujícího nenávist a násilí, tentokrát proti Tigrajcům v Etiopii, což nakonec vedlo k závažnému násilí v reálném světě. A to navzdory veřejným tvrzením společnosti o opaku. Je zřejmé, že společnost Meta se nepoučila ani nepodnikla smysluplné kroky k omezení své role v podněcování etnického násilí po celém světě.
Nedávné změny politiky společnosti Meta ve Spojených státech, které zrušily nezávislé ověřování faktů a které mohou být zavedeny i v mezinárodním měřítku, hrozí, že společnost Meta ještě více přispěje k poškozování lidských práv a k násilí mimo internet, které bude podobně závažné jako zločiny proti Rohingům.
Aktuální petice
Devatenáct mužů z Guantánama mělo být propuštěno, přesto dál zůstávají ve vězení. Pomůžete?
Z třiceti šesti mužů zadržovaných na americké vojenské základně v zátoce Guantánamo na Kubě jich devatenáct mělo být propuštěno, přesto dál zůstávají ve vězení.
Aktuální počet podpisů: 882 Náš cíl: 2000
Další zprávy
© AFP via Getty Images
© Amnesty International Taiwan
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images