© Amnesty International
Celosvětový stav lidských práv: „Trumpův efekt“ urychluje destruktivní trendy
Článek
publikován 29.4.2025
Svět se propadá do temné éry porušování lidských práv, varuje Amnesty v nejnovější výroční zprávě. Tažení amerického prezidenta Trumpa proti lidským právům výrazně urychlilo rozklad mezinárodního pořádku a inspiruje další světové lídry k porušování základních svobod. Výsledkem je nárůst autoritářství, potlačování nesouhlasu i bezprecedentní ignorace klimatické krize.
Autoritářství na vzestupu
Podle výroční zprávy Stav lidských práv ve světě 2024/25 přibylo v roce 2024 států, které zaváděly represivní zákony, kriminalizovaly nezávislou občanskou společnost a likvidovaly svobodu médií. Amnesty v nové výroční zprávě popisuje, jak vlády na různých kontinentech umlčovaly své kritiky pod falešnými obviněními z terorismu či extremismu, zasahovaly proti klimatickým aktivistům nebo třeba účastníkům pokojných protestů na podporu Palestiny.
Příkladem jsou zásahy bezpečnostních složek v Bangladéši, kde armáda dostala rozkaz střílet do demonstrantů. To si vyžádalo téměř tisíc mrtvých. V Mosambiku pak bylo při brutálním potlačení protestů po sporných volbách zabito nejméně 277 lidí. Turecko zase zavedlo plošný zákaz veřejných shromáždění.
„Rok co rok varujeme před ústupem od lidských práv. Události posledních 12 měsíců – zejména genocida Palestinců v Gaze, kterou celý svět sledoval v přímém přenosu a přesto ignoroval – ukazují, jak děsivý svět nastává, když mocné státy pohrdají mezinárodním právem a ignorují mezinárodní instituce.“
- generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard.
Konflikty eskalují, mezinárodní společenství selhává
Amnesty ve svém speciální reportu ke konci loňského roku upozornila na genocidu, které Palestinci čelí v Gaze, a rostoucí násilí spojené s izraelskou okupací na Západním břehu Jordánu. Své útoky v roce 2024 zesílilo i Rusko, které systematicky ničilo civilní infrastrukturu a neštítilo se mučení a unášení. V Súdánu se pak Jednotky rychlé podpory dopustily rozsáhlého sexuálního násilí na ženách a dívkách, což Amnesty označila za válečné zločiny a možné zločiny proti lidskosti. Po dvou letech trvající občanské války v Súdánu bylo vnitřně vysídleno přes než 11 milionů lidí – více než v jakékoli jiné zemi na světě. Tento humanitární kolaps přesto vzbudil jen minimální zájem mezinárodního společenství. Amnesty dále upozornila na pokračující rasově motivované útoky proti Rohingům v Myanmaru, které donutily tisíce lidí k útěku.
„Tato selhání mají obrovské následky. Přicházíme o důležité ochranné mechanismy, které měly chránit lidstvo po hrůzách holokaustu a druhé světové války. I když mezinárodní spolupráce není dokonalá, její zničení není řešením. Musíme ji posílit a přizpůsobit současné době. Bohužel to vypadá, že Trumpova administrativa chce zbytek této spolupráce zničit a přetvořit svět podle pravidel, která nahrávají jen bohatým, chamtivým a bezohledným.“
- generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard.
Klimatickou krizi zaplatí budoucí generace
Výroční zpráva Amnesty přináší dále tvrdou kritiku globálního přístupu ke klimatické změně. Summit COP29 skončil fiaskem – rekordní účast lobbistů z fosilního průmyslu zabránila dohodě na snižování emisí a nejbohatší státy přiměly chudší země k přijetí naprosto nedostatečných podmínek financování ochrany klimatu.
Trumpovo rozhodnutí stáhnout Spojené státy z Pařížské dohody navíc vyslalo nebezpečný signál dalším vládám. V roce 2024 byl rovněž zaznamenán nejteplejší rok v historii: Jižní Asie a Evropa čelily rozsáhlým záplavám, jih Afriky devastovalo sucho, Amazonii zachvátily požáry a hurikány ničily pobřeží USA. Pokud se trend nezmění, teploty mohou do konce století stoupnout až o tři stupně Celsia.
Kromě klimatické krize se prohlubovaly i ekonomické nerovnosti a chudoba – zejména kvůli inflaci, daňovým únikům a slabé regulaci byznysu. Mnohé vlády mezitím obviňovaly z ekonomických potíží migranty. Počet a majetek miliardářů dál rostl. A Světová banka uvedla, že se jednalo o „ztracenou dekádu“ v boji proti chudobě.
Rostoucí diskriminace
Situace žen, dívek i LGBT+ lidí se v roce 2024 v mnoha zemích výrazně zhoršovala. V Afghánistánu Tálibán zpřísnil restrikce omezující pohyb žen na veřejnosti. V Íránu tamní režim brutálně trestal ženy, které odmítly nosit povinný závoj. V Latinské Americe čelily ženy v Mexiku a Kolumbii násilí a hrozbám kvůli snahám o pátrání po zmizelých příbuzných. V Malawi, Mali a Ugandě pokračovala kriminalizace stejnopohlavních vztahů a Gruzie a Bulharsko pokračovaly v přebírání ruského modelu zákonů proti LGBT+. Trumpova administrativa tento globální útok proti rovnosti ještě posílila – omezila práva trans osob a ruší podporu programů zaměřených na ženy a dívky po celém světě.
Lidskoprávní situace v Česku
Kromě mezinárodních trendů popisuje výroční zpráva Amnesty také detailní lidskoprávní situaci v jednotlivých státech světa, včetně Česka. Kritizuje, že přestože ministerstvo zdravotnictví vyplatilo kompenzace stovkám žen nuceně sterilizovaných v minulosti, stovky dalších stále čekají na odškodnění. Problematické také je, že Senát odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu o prevenci násilí na ženách. Pozitivní zprávou je naopak změna legislativní definice znásilnění tak, aby vycházela z absence souhlasu. Amnesty kladně hodnotí také rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo povinnost sterilizace při úřední změnu pohlaví.
Z hlediska diskriminace je pozitivem, že byl v Letech u Písku konečně otevřen Památník holokaustu Romů a Sintů. Zároveň však pokračovala rasistická rétorika v politice, například v rámci předvolební kampaně SPD.
Česká republika také nadále vyvážela zbraně do rizikových zemí, jako je Izrael nebo Saúdská Arábie. Většina ukrajinských uprchlíků byla nucena přijmout práci neodpovídající jejich kvalifikaci. Klimatická politika zůstala nedostatečná, vláda opět nedokázala prosadit závazný klimatický zákon.
Obrana lidských práv nekončí
Přestože řada vyspělých států podkopává práci mezinárodních institucí, pokrok v oblasti mezinárodní spravedlnosti přetrvává. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2024 zatykače na představitele Izraele, Gazy, Libye, Myanmaru a Ruska.
OSN se přiblížila přijetí nové úmluvy o zločinech proti lidskosti a Mezinárodní soudní dvůr označil izraelskou okupaci palestinských území za nezákonnou. Osm států Globálního Jihu v lednu 2025 založilo tzv. Haagskou skupinu, jejímž cílem je zabránit vývozu zbraní do Izraele a prosazovat odpovědnost za válečné zločiny.
Navzdory překážkám Amnesty věří, že zničení lidských práv není nevyhnutelné. Lidé po celém světě dokazují, že odhodlání bránit svobodu a spravedlnost přetrvává i v těch nejtěžších časech.
„Navzdory všem překážkám není zničení lidských práv nevyhnutelné. Dějiny nám ukazují, že odvážní lidé vždy dokázali vzdorovat. V roce 2024 mnozí u voleb odmítli autoritářské lídry, miliony dalších zvedly hlas proti nespravedlnosti. A to je jasné poselství: i když se nám staví do cesty mocní, nepřestaneme. Budeme dál bránit lidská práva pro všechny – protože věříme, že důstojnost každého člověka je nedotknutelná.“
- generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard.
Aktuální petice
Řekněte českému Parlamentu: Ochrana práva na interrupci patří do ústavy
Každých 23 minut zemře ve světě žena nebo dívka kvůli zákazu nebo výraznému omezení interrupcí ve své zemi. Jedná se o matky, manželky a dcery, které kvůli nedostupnosti základní zdravotní péče zaplatily vlastním životem. V Česku se ochrana reprodukčního zdraví žen zastavila v 80. letech minulého století. Vývoj posledních let i dní však ukazuje, že ochranu tohoto práva je třeba posílit. Česká republika by měla právo na interrupce ukotvit v ústavě a zajistit tak nejvyšší možnou právní ochranu žen a jejich zdraví.
Aktuální počet podpisů: 4747 Náš cíl: 5500
Další zprávy