LIDSKÁ PRÁVA VE SVĚTĚ 2010: Stojíme na prahu historické změny
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 13.5.2011
Výroční zpráva Amnesty International upozorňuje na historickou možnost proměny represivních režimů
Amnesty International (AI) dnes vydala Výroční zprávu o stavu lidských práv v roce 2010. Zdokumentovala v ní porušování lidských práv ve 157 zemích světa. Rok 2010 byl podle AI prahem nejsilnější historické změny od dob studené války. Touha po změně v severní Africe a na Blízkém východě měla za následek svržení několika autoritářských režimů. Mezinárodní společenství nyní musí napomoci tomu, aby reformy respektovaly požadavky lidí toužících po svobodě.
„Lidé už mají dost strachu. Chtějí se v čele s mladou generací brát za svá práva, postavit se kulkám, bití, slznému plynu i tankům. Takové odhodlání je spolu s možností využití nových technologií silnou zbraní proti represivním autoritářským režimům a vysílá jim silné poselství – jejich dny jsou sečteny, “ dodal Shetty.
Síla nových médií
Důležitým nástrojem v boji proti bezpráví se čím dál více stávaly informace a jejich kontrola. Např. v Tunisku a v Egyptě jsme byli svědky toho, jak vlády umlčují komunikační prostředky, aby zastavily vlnu občanské nevole a potlačily reformní snahy. Digitální média se ukázala být pro prosazování lidských práv klíčová.
Blízký východ a severní Afrika: svržením diktátorů revoluce nekončí
Vlna občanských protestů spojená s voláním po svobodě a reformách, která se šířila ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, inspirovala řadu lidí v zemích, jako je Čína, Ázerbájdžán nebo Zimbabwe. Represivní vlády ale dávají najevo, že se nehodlají vzdát bez boje. V Libyi, Bahrajnu, Jemenu a Sýrii dochází k útokům na pokojné demonstranty, narůstá počet zraněných a zabitých. Ukázalo se navíc, že svržením diktátorů boj za svobodu nekončí. Je třeba odstranit instituce, které je léta držely u moci.
Výzva Amnesty International: Světové velmoci musí jednat, ne posílat zbraně
Rok 2010 ukázal, že proměna autoritářských režimů je možná, avšak velmi obtížná. Světové velmoci musí nyní přispět k tomu, aby v zemích jako Libye došlo ke skutečné proměně a aby pachatelé zločinů proti lidskosti byli postaveni před spravedlnost. Tichá podpora represivním vládám včetně zásobování problematických zemí zbraněmi se nesmí v roce 2011 opakovat. Je také třeba trvat na politice nulové tolerance zločinů proti lidskosti. Události ze Sýrie, kde od letošního března zemřely stovky lidí, a rozpačitá reakce ze strany mezinárodního společenství na potlačení pokojných demonstrací v Bahrajnu a Jemenu tento požadavek jen umocňují. AI také požaduje zastavení zatýkání a zabíjení, kontrolu chování tajné policie a bezpečnostních složek. Firmy, které poskytují internetové připojení, telefonní a sociální sítě musí respektovat lidská práva. Nesmí se stát pěšáky či spojenci represivních režimů, které lidi špehují.
MEZI REGIONÁLNÍ TRENDY DÁLE PATŘÍ:
V Evropě zesílilo volání po svobodě slova, která byla potírána zejména v Bělorusku, Srbsku, Rusku, Turecku a dále v zemích střední Asie.
Ke zhoršení situace v oblasti lidských práv došlo na Ukrajině, v Bělorusku a Kyrgyzstánu, kde byli pronásledováni a zastrašováni obránci lidských práv. Zkomplikovala se také situace žen, které chtějí nosit burku – zákaz nyní platí ve Francii, projednáván je v Belgii, Holandsku a Španělsku.
Nejzávažnější lidskoprávní témata Evropy dále zahrnovala: diskriminaci a extremismus včetně segregace Romů ve vzdělávacím systému; problémy s postavením uprchlíků (detence migrantů, početnější deportace lidí ze států EU do rizikových míst); mučení a jiné špatné zacházení s obviněnými (zejména v zemích střední Asie); násilí na ženách (především migrantky, ale také domácí násilí)
Mezi celosvětové trendy patří eskalace násilí vůči novinářům v Asii a Tichomoří; postihování obránců lidských práv v Afghánistánu, Bělorusku, Barmě, Číně, Mexiku, Rusku, Vietnamu a Zimbabwe.
Konflikty ohrožovaly civilisty a stabilitu v zemích jako je Čad, Kolumbie, Kongo, Irák, Izrael a Palestina, Severní Kavkaz, Srí Lanka, Súdán a Somálsko.
K pokrokům došlo v těchto oblastech: snížení celkového počtu poprav; zlepšení mateřské zdravotní péče v Indonésii a Sierra Leone; stíhání válečných zločinců odpovědných za zločiny v bývalé Jugoslávii a zemích Latinské Ameriky. Vítaným krokem bylo propuštění vůdkyně barmské opozice Su Ťij a udělení Nobelovy ceny míru pro čínského obránce lidských práv Liou Siao-poa.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International