Celkový počet zaznamenaných poprav klesl dle statistik Amnesty International ze 714 v roce 2009 na 527 v roce 2010. Tento údaj nezahrnuje tisíce lidí, které byly s největší pravděpodobností popraveny v Číně. Údaje o skutečném čísle však země tají.

Ačkoli trend praktikovat trest smrti klesá, na popravištích loni umírali lidé ve 23 zemích světa. Mezi země s nejvyšším počtem poprav patří Čína, Írán, Severní Korea, Jemen, Spojené státy americké a Saúdská Arábie. Některé z nich přitom jednají v přímém rozporu s mezinárodním právem.

„V roce 2010 popravovala pouze malá skupina států, na svědomí má však tisíce poprav. Trest smrti tyto země praktikují systematicky a navzdory světovému trendu,“ uvedl Salil Shetty, generální tajemník AI.

„Celkové číslo poprav sice klesá, některé země ale schvalují zákony umožňující popravy za takové zločiny, jako je například ekonomická trestná činnost, konsensuální sexuální vztahy mezi dospělými lidmi či rouhačství. Porušují tak mezinárodní dokumenty o ochraně lidských práv, které zakazují používat trest smrti v případě, kdy nejde o nejzávažnější zločin,“ dodal Shetty.

Kde se popravuje a za co

Nejvíce poprav se v loňském roce uskutečnilo ve dvou regionech – v Asii a na Blízkém východě.

Čína popravila v roce 2010 z nejrůznějších důvodů tisíce lidí. Usmrceni přitom byli i lidé, kteří spáchali nenásilné trestné činy, výjimkou nebyly ani nespravedlivé soudní procesy. Počet poprav v této zemi převyšuje celkový počet trestů smrti vykonaných všemi ostatními zeměmi světa dohromady.

Významný počet poprav či rozsudků smrti byl vydán za zločiny spojené s drogovými delikty. Mezi státy, které popravovaly kvůli drogové kriminalitě, patří Čína, Egypt, Indonésie, Írán, Laos, Libye, Malajsie, Thajsko, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Jemen.

Írán, Pákistán, Saúdská Arábie, Súdán a Spojené arabské emiráty ignorovaly mezinárodní zákaz a odsoudily jedince, kterým v době spáchání zločinu nebylo 18 let.

Světový trend a obava z návratu do 90. let?

V loňském roce došlo ale také ke krokům zpět: země, které již dříve nepopravovaly, v roce 2010 popravy obnovily, jedna dokonce rozšířila výčet zločinů, na které se trest smrti vztahuje.

„Výsledky z roku 2010 nás navzdory některým zpětným tendencím přibližují k zastavení trestu smrti po celém světě. Mongolský prezident uvalil na trest smrti moratorium, což je v zemi, kde je výkon tohoto trestu stále považován za státní tajemství, obrovský krok kupředu. Jednalo také Valné shromáždění OSN, které již potřetí a s podporou rekordního počtu států vyzvalo k uvalení celosvětového moratoria na trest smrti,“ sdělil Salil Shetty.