Romští žáci doplácí na segregaci ve vzdělání
Článek
Diskriminace publikován 23.11.2010
Amnesty International vyzývá vlády evropských států k ukončení segregační praxe a nerovného přístupu ke vzdělávání romských dětí. Tyto fenomény by v 21. století neměly být tolerovány. Nicméně v řadě evropských zemí je diskriminace romských dětí ve školských systémech hluboce zakořeněna a tisícům z nich nadále znemožňuje dosáhnout kvalitního vzdělání.
Děje se tak i navzdory pozornosti, kterou nápravě této situace již několik let věnuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V roce 2007 vynesl Velký senát ESLP přelomový rozsudek v případu "D. H. a ostatní proti České republice". Soud rozhodl, že umístěním 18 romských dětí, které Českou republiku žalovaly, do školy určené pro děti s mentálním postižením na základě jejich etnického původu, byla porušena povinnost státu zajistit přístup ke vzdělání bez diskriminace. Následně soud vyzval vládu ČR, aby tuto diskriminační praxi co nejdříve ukončila a odčinila její následky.
Česká vláda v březnu 2010 přijala tzv. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Avšak jakkoliv byl tento projekt prezentován jako plán na změnu vzdělávacího systému, na diskriminaci na rasovém základě se nezaměřuje a neobsahuje ani konkrétní časově závazný plán vedoucí k desegregaci českých škol.
Amnesty International je hluboce znepokojena tím, že 3 roky po vynesení rozsudku tisíce romských dětí nadále získávají nedostatečné vzdělání ve školách pro žáky s mentálním postižením. Mnoho dalších je pak segregováno ve školách a třídách navštěvovaných pouze Romy, které rovněž poskytují horší vzdělání než školy navštěvované převážně žáky z majoritní populace.
20. října 2010 vysoké zasedání Rady Evropy o Romech vyústilo ve „Štrasburskou deklaraci o Romech“, která vyzývá členské státy, aby „při rozvíjení strategie romské politiky plně zohlednily relevantní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva“.
Amnesty International znepokojuje skutečnost, že české úřady nevnímají zrušení rasové segregace a eliminaci odděleného a nerovného vzdělávání jako svůj cíl, ačkoliv by to mělo být ve středu zájmu české vzdělávací politiky. Během úřadu nového českého ministra školství, Josefa Dobeše, naopak došlo k pozastavení implementace „Národního akčního plánu“ a k odkladu projednávání dvou důležitých vyhlášek, které měly odstranit některé překážky bránící romským dětem v přístupu ke vzdělávání ve standardních školách.
Celoevropský problém
Česká republika ovšem není jedinou zemí, v níž k diskriminačním praktikám dochází. Obdobné překážky ve vzdělávání romských žáků existují v několika dalších evropských zemích. V roce 2008 v případu „Sampanis a ostatní proti Řecku“ odsoudil Evropský soud pro lidská práva segregaci romských dětí v řeckých školách. Verdikt se zakládal na případu romských dětí, jimž bylo v letech 2004 – 2005 odepřeno vzdělávání v místní základní škole a místo do ní byly odeslány do provizorní školy ze stavebních kontejnerů navštěvované pouze romskými dětmi.
Stejný soud v roce 2010 odsoudil školní segregaci romských dětí v Chorvatsku v případu „Oršuš a ostatní proti Chorvatsku“. Zde Velký senát ESLP shledal, že umístění 14 romských dětí do oddělené třídy, údajně na základě jazykové bariéry, představovalo etnickou diskriminaci.
V týdnu od 30. listopadu 2010 zhodnotí Výbor ministrů Rady Evropy nakolik Česko, Řecko a Chorvatsko pokročilo v implementaci verdiktů ESLP. Jedná se o zásadní rozsudky i ve vztahu k ostatním evropským zemím, které doposud ve sféře vzdělávání romských dětí tolerují diskriminační praxi.
Aktuální petice
Žádáme spravedlnost pro děti původních obyvatel v Kanadě. Přidáte se?
V květnu 2021 byly v areálu bývalé internátní školy pro původní obyvatele v kanadském městě Kamloops nalezeny ostatky 215 dětí. Instituce byla součástí sítě internátních škol, která se zaměřovala na asimilaci dětí původních obyvatel Kanady. Děti ve školách čelily psychickému a fyzickému násilí a sexuálnímu obtěžování. Nesměly mluvit mateřským jazykem, nucená převýchova se soustřeďovala i na zvyky a tradice, které vlivem výuky částečně zanikly.
Aktuální počet podpisů: 1183 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International