Útoky na Romy v Maďarsku

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 11.11.2010

Mezi lednem 2008 a srpnem 2009 přišlo v Maďarsku o život šest Romů. Stali se oběťmi série násilných útoků. Romská komunita se obává, že za těmito útoky stojí rasové předsudky pachatelů. Maďarská justice však není schopna na rasově motivované zločiny dostatečně reagovat. Selhává také prevence.

Počet útoků na příslušníky romské menšiny v Maďarsku narostl. K vzestupu těchto zločinů došlo v době, kdy v zemi slaví úspěchy krajně pravicové strany, které často používají ostrou protiromskou rétoriku. V období od ledna 2008 do srpna 2009 přišlo o život šest lidí, další utrpěli zranění. Mezi lidmi, kteří se stali terčem tohoto zločinu, patří manželský pár středního věku, starší muž, otec se čtyřletým synem nebo matka a její třináctiletá žena. Pachatelé použili buď zápalné lahve, nebo střelnou zbraň.
„Maďarské úřady jsou povinny zajistit spravedlnost pro oběti zločinů z nenávisti. Musí tedy vyšetřovat, zda v trestné činnosti hraje roli rasová či etnická nenávist nebo předsudky,“ uvedla Nicola Duckworthová, ředitelka Programu Amnesty International pro Evropu a střední Asii. „Pokud úřady začnou proti rasismu a rasově motivovanému násilí bojovat, vyšlou nezpochybnitelný signál, že rasismus není v Maďarsku tolerován,“ dodala Duckworthová.

Maďarské právo postihuje podněcování k nenávisti a rasově motivované zločiny. Nicméně počet případů, kdy se podařilo rasový motiv prokázat, je nízký v porovnání s počtem těchto útoků, které monitorují nevládní organizace.

Podle maďarské policie bylo v roce 2008 spácháno 12 rasově motivovaných útoků na romské komunity, v roce 2009 policie zaznamenala šest těchto činů. Údaje nevládních organizací jsou však vyšší, v roce 2009 poukázaly na 25 těchto útoků, v roce 2008 se jich podařilo zdokumentovat 17. Tento nepoměr je připisován faktu, že řada obětí trestný čin policii vůbec nenahlásí. Obávají se, že by policie rasový motiv stejně nezohlednila. Amnesty International hovořila s několika Romy, kteří po útocích trpěli traumaty. Tito lidé postrádají informace o službách a poradenství, které by jim jejich situaci ulehčilo.

Maďarské úřady navíc nejsou schopny náležitě dokumentovat, vyšetřovat, stíhat a trestat rasově motivované činy. Neposkytují také dostatečnou podporu obětem tohoto zločinu. Podle Amnesty International by maďarské úřady měly shromažďovat informace o rozsahu a formách zločinů z nenávisti. Amnesty International proto vyzývá maďarské úřady, aby:

  • zajistily, že Romové i příslušníci dalších ohrožených skupin získají náležitou ochranu před násilím,

  • zajistily výcvik pro policisty a vyšetřovatele, kteří by se měli seznámit s problémem zločinů z nenávisti,

  • spolupracovaly s romskou samosprávou a nevládními organizacemi a poskytovaly Romům podporu k ohlašování zločinů z nenávisti.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...