The Invisibles: tajná pouť Mexikem a její neviditelné oběti
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 8.11.2010
Každým rokem se na území Mexika ocitají desítky tisíc migrantů mířících z Latinské Ameriky k hranicím USA, kde hledají lepší život, práci a hlavně možnost, jak utéct z chudoby a finančně pomoci svým rodinám. Jejich odhodlání a víra v americký sen je vede k podstoupení jedné z nejnebezpečnějších cest na celém světě. Podívejte se na jedinečné filmy, které ve spolupráci s Amnesty International natočil také Gael García Bernal.
9. listopadu, k vidění budou i na naších webových stránkách,malou ochutnávku najdete zde: http://www.youtube.com/watch?v=kEWF9kEkJ5c">http://www.youtube.com/watch?v=kEWF9kEkJ5c.
Na cestě
Na svojí cestě se migranti téměř nevyhnutelně ocitají v ilegalitě, neboť většina z nich přechází hranice států bez potřebných povolení. Stávají se tak pro úřady neviditelnými poutníky, a tím také velmi snadnou obětí pro překupníky, obchodníky s bílým masem i terčem mnoha jiných útoků. Více než devět z každých 10 migrantů pochází ze států Střední Ameriky, ze Salvádoru, Hondurasu, Nikaraguy či Guatemaly.
V největší míře se to děje právě v Mexiku, kde migrantům čekajícím na šanci přejít hranice do USA často hrozí nejrůznější formy zneužívání. Mnozí končí v rukách zločineckých skupin a mizí beze stopy, jiní čelí diskriminaci, ženy navíc často sexuálnímu násilí. Některé lidskoprávní organizace monitorující situaci odhadují, že tuto zkušenost na své cestě prožije až šest z deseti žen a dívek. Což se promítlo i do názvu jednoho z avizovaných krátkých filmů (Six Out of Ten), v němž Gael Garcia Bernal hovoří se třemi ženami z Hondurasu, které tuto riskantní cestu podstupují.
Co dělat?
Daný stav zapříčiňuje jen nepatrná šance, že se migranti dovolají spravedlnosti. Trestní oznámení podaná migranty bývají jen zřídka skutečně vyšetřována. Naopak je mnohem pravděpodobnější, že se migrant oznámením prozradí a skončí ve vazbě předtím, než bude vyhoštěn ze země. Právě strach z deportace je hlavním důvodem, proč většina migrantů žádný útok neoznámí.
Ve velmi těžké situaci se však v Mexiku ocitají nejenom samotní migranti, ale rovněž jedinci a organizace, jež jim nabízejí asistenci. Ti totiž hrají klíčovou roli v ochraně migrantů a zaznamenávání trestných činů, které jsou na nich páchány. Pro svoji práci se tak často stávají terčem útoků ilegálních organizovaných skupin, kterým jejich činnost zatím jako jediní významněji komplikují.
Vláda: hodláme jednat, ale koordinace chybí
Mexická vláda se nedávno zavázala, že s tímto neutěšeným stavem skoncuje a začne jednat ve prospěch práv všech migrantů na svém území. V této souvislosti již přijala několik vítaných opatření, která se týkala například zlepšení ochrany dětí bez doprovodu. Stále však chybí koordinované institucionální zabezpečení, jež by vedlo k efektivní ochraně migrantů a vyšetřování všech trestných činů páchaných na migrantech.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International