Íránský státní zástupce v pondělí 1. listopadu potvrdil, že právník zastupující Aštíaníovou Javid Houtan Kiyan byl zadržen 10. října 2010 a je vyšetřován v souvislosti s obviněním z napojení na „anti-revoluční zahraniční skupiny“. Uvedl dále, že u něj byly nalezeny 3 padělané identifikační průkazy.

Média přinesla informace, že Javid Houtan Kiyan byl zadržen spolu se synem Sakíne Sajjadem Ghaderzadehem a dalšími dvěma občany německé národnosti. Ti s oběma Íránci chtěli uskutečnit rozhovor.

„Obáváme se, že Javid Houtan Kiyan mohl být zadržen v souvislosti s plněním svých povinností coby právního zástupce Sakíne a také proto, že hovořil s cizinci,“ uvedla Hassiba Hadj Sahraoui, zástupkyně Amnesty International pro oblast Středního a Blízkého východu. „Jeho zadržení jen dále podkopává už tak nefungující íránskou justici, která se na přání íránských autorit soustředí na obhájce. V případu Sakíne se od začátku objevují trhliny – už po týdny je například bez jakéhokoliv kontaktu se svým právníkem a bez možnosti návštěv rodinnými příslušníky,“ dodala Sahraoui.

Amnesty International apeluje na to, aby oba muži měli možnost kontaktu se svým právníkem, nebyli mučeni a bylo jim zajištěno důstojné zacházení. Požadujeme dále okamžité zrušení trestu smrti pro Sakíne Aštíaníovou a její propuštění, pokud je držena v souvislosti s údajným mimomanželským vztahem.


Více o případu „Sakíne“:
Sakíne Aštíaníová, která byla v Íránu odsouzená k trestu smrti ukamenováním, může být kdykoliv popravena. Tato 43letá matka dvou dětí, byla v květnu 2006 uznána vinnou z toho, že měla „nedovolený vztah“ se dvěma muži, a byla potrestána 99 ranami bičem. Přesto byla odsouzena také za „cizoložství při manželství“, které popřela, a byl nad ní vynesen trest smrti ukamenováním. Tato skutečnost zvedla mezinárodní vlnu protestů. Proti způsobu vedení procesu a její popravě protestovaly západní země a vlivné osobnosti, mj. papež Benedikt XVI., Bob Geldof, Salman Rushdie či Milan Kundera.

Íránské úřady v průběhu procesu neposkytovaly informace o jejím právním postavení. Nebylo jasné, za co jí má být nejvyšší trest udělen ani jakým způsobem a kdy má být vykonán. Předložené důkazy byly přinejmenším sporné a existují podezření, že některé výpovědi obviněná učinila pod nátlakem. Úřady také vykonávaly nátlak na jejího obhájce Mohammeda Mostafeje, který v červenci z Íránu uprchl a požádal o azyl v Norsku poté, co byla zatčena jeho žena a další příbuzní. Syn Sakíne Aštíaníové byl v červenci vyslýchán zpravodajskými službami, které ho varovaly, aby neposkytoval další rozhovory týkající se jeho matky. Dům dalšího z právníků Sakíne byl prohledán tajnými službami, které zabavily předměty a složky, včetně laptopu, týkající se případu Sakíne a dalších případů ukamenování.

Při ukamenování bývá odsouzený člověk zahrabán po pás do země. Poté na něj okolo stojící dav vrhá kameny tak dlouho, dokud jej neusmrtí. V zemích, kde se tento způsob poprav praktikuje, jako je například Írán či Nigérie, existuje často nařízení o velikosti kamenů, aby oběť nezemřela příliš brzy. Exekuce může trvat i půl hodiny.

Amnesty International apeluje na představitele íránské vlády, aby Sakíne Aštíaniovou nepopravovali. „Pokud je Sakíne nyní zadržována pouze v souvislosti s mimomanželským vztahem, požadujeme její úplně propuštění,“ uvedla mluvčí české pobočky Amnesty International Kateřina Šaldová.