Peru: těhotenství má být radostí, ne utrpením
Článek
Moje tělo moje práva publikován 22.10.2010
Mateřská úmrtnost v Peru zůstává jednou z nejvyšších v Jižní Americe navzdory značnému ekonomickému růstu země v posledních letech. Je vůbec největším důvodem úmrtnosti žen v produktivním věku. Nejvíce jsou ohroženy ženy s nízkými příjmy a ženy patřící k původnímu obyvatelstvu Peru. I přes nedávné snahy o zlepšení situace zůstává základní život zachraňující péče pro mnoho z nich nadále nedostupná. Podepište následující petici žádající prezidenta Peru o podniknutí kroků k odstranění některých překážek.
33letá Yolanda Solier Taipe je těhotná a očekává svého již sedmého potomka. Bydlí asi hodinu cesty od nejbližší zdravotní stanice. „Největší problém je vzdálenost mezi stanicí a mým domem. Pokaždé, když jdu na kontrolu, musím překonat kopec, navíc se můj dům nenachází poblíž žádné silnice a já se pohybuji už jen velmi pomalu. Všechny svoje děti jsem na té stanici porodila, přitom tam není nic k dispozici. Není tam žádné jídlo ani možnost si jídlo připravit. Také tam nemůžete zůstat, ani když bydlíte daleko. Zařízení je určeno pouze na samotný porod, ale neposkytuje žádnou následnou péči.“
Co se změnilo od roku 2006
V roce 2006 Amnesty International ve svém výzkumu upozornila na porušování lidských práv v Peru v souvislosti s vysokou mírou mateřské úmrtnosti. Vláda Peru v roce 2008 oznámila, že snížení počtu úmrtí žen v těhotenství, při a po porodu a novorozenců je jednou z jejích pěti priorit. I přes tato prohlášení a určité změny vedoucí ke zlepšení situace dochází i nadále k socio-ekonomické diskriminaci žen, které bydlí na vesnici a/nebo jsou chudé a/nebo přináležejí k původnímu obyvatelstvu Peru. V odlehlých částech Peru stále ještě často neexistuje žádný typ pohotovostních služeb v podobě malých klinik nebo sanitní služby, která by pacientky dopravila do nejbližší kliniky. Ženy musí často absolvovat složitou několikadenní cestu do nejbližšího zdravotního zařízení a často takovou cestu nepřežijí. Mnoho žen patřících k původnímu obyvatelstvu nemluví a nerozumí španělštině, kterou zdravotní personál používá. Jazyková asistence nebývá k dispozici. Ženy nemají informace o nebezpečných symptomech provázející některé komplikace v těhotenství. Určité praktiky včetně např. porodních poloh a způsob zacházení s pacienty jsou pro většinu žen z původního obyvatelstva nepřijatelné. Jsou tak postaveny před volbu mezi prostředím, kde se cítí bezpečně a mezi prostředím neznámým a nesrozumitelným.
Fakta a čísla
Na statistických údajích se jednotliví aktéři neshodnou. Podle vlády Peru dochází ke 185 úmrtním na 100 000 tis. úspěšných porodů. Podle OSN je toto číslo 240 : 100 000. Jedním z cílů vlády Peru je snížit toto číslo na 120 : 100 000. Pro srovnání v ČR je toto číslo 4 : 100 000. Asi 20% populace uvádí jako důvod, proč nevyužívají zdravotní péči vysoké finanční náklady. Cca 13 % ji nevyužívá kvůli velké vzdálenosti a nedostatečné důvěře v tato zařízení.
PROSÍME PIŠTE NA NÍŽE UVEDENÉ ADRESY A POSTAVTE SE ZA ŽENY V PERU!
Doporučený dopis , který stačí zkopírovat do emailu nebo dopisu, a poslat na na níže uvedenou adresu :
Dear Minister,
I would like to express my concern with regards to the issue of maternal mortality in Peru. While I recognize the steps that the government of Peru has taken, I believe that Peru can and must do much more to eliminate the barriers that prevent poor, rural and Indigenous women from accessing life-saving reproductive and maternal health care.
I am therefore asking you and the government of Peru to:
-Allocate adequate resources to maternal and reproductive health care, prioritizing the poorest regions with highest mortality ratios
-Systematically reduce economic, physical and cultural barriers that prevent poor rural and Indigenous women from accessing life-saving reproductive and maternal health care such as providing language support etc.
-Ensure meaningful participation of women in decisions about maternal health care and in the evaluation and monitoring of current processes
-Provide accessible information to women about their sexual and reproductive rights and the right to health
Thank you for taking the time to read this letter and I look forward to hearing how you propose to take forward these recommendations and any response that you might have.
Sincerely
….
Znění dopisu v češtině:
Vážený pane ministře,
rád (a) bych vyjádřil (a) své znepokojení nad úrovní mateřské úmrtnosti v Peru. Uznávám přínos dosavadních snah řešení tohoto problému Vaší vládou, ale zároveň jsem přesvědčen(a), že Peru musí podniknout další kroky, pokud chce odstranit překážky bránící chudým vesnickým ženám a původnímu obyvatelstvu v přístupu ke gynekologické, porodní a poporodní zdravotní péči.
Vládu Peru proto vyzývám:
-aby vyčlenila odpovídající zdroje, které by byly primárně určeny nejchudším regionům s největším výskytem mateřské úmrtnosti,
-aby odstranila systémové překážky (jazykové, kulturní, ekonomické) bránící ženám patřícím k původnímu obyvatelstvu a chudým vesnickým ženám v přístupu ke zdravotní péči,
-zajistila smysluplné podílení se žen na rozhodování, hodnocení a mapování výše uvedené zdravotní péče,
-poskytla ženám dostupné informace o jejich reprodukčních právech a právu na zdraví.
Děkuji Vám za čas, který tomuto tématu včetně čtení tohoto dopisu věnujete.
S pozdravem
…………………………
Adresa:
Dr Óscar Raúl Ugarte Ubilluz - Ministro de Salud
Ministerio de Salud
Av. Salaverry 801 Jesús Maria
Lima
Peru
Aktuální petice
Nový zákon zakáže transgender a intersex lidem úřední změnu genderu. Zastavme to!
V květnu 2020 byla v Maďarsku přijata novela zákona, jejíž článek 33 znemožňuje transgender a intersex osobám úřední změnu pohlaví v souladu s vnímáním vlastní genderové identity, a tím i možnost získat odpovídající doklady (to bylo dosud v Maďarsku možné), což je v rozporu s jejich lidskými právy. Podle novely má být v matrice a v dokladech totožnosti uvedeno „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“, což znemožňuje jakoukoliv pozdější úřední změnu tohoto údaje.
Aktuální počet podpisů: 3017 Náš cíl: 3500
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International