Spojené státy americké stále trestají smrtí. Na světě jsou v menšině
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 8.10.2010
Spojené státy americké loni odsoudily k trestu smrti 106 lidí. Je to sice nejméně od roku 1977, kdy byl trest smrti v USA znovu obnoven, přesto jsou ale jediní, kdo na americkém kontinentě tento trest praktikuje. U příležitosti Mezinárodního dne proti trestu smrti, který si připomínáme 10. října, apeluje Amnesty International na USA, aby zastavily trestání lidí tímto krutým a nelidským způsobem.
Od roku 1977 Spojené státy americké popravily více než 1 200 mužů a žen. Žebříček přitom vedou státy jako Texas, Virginie a Oklahoma. Zároveň bylo více než 130 vězňů zproštěno rozsudku smrti po té, co byli shledání nevinnými. Jen v roce 2009 opustilo cely smrti devět lidí.
Z odborných studií také vyplývá, že rozsudky smrti v USA ovlivňuje barva pleti – pokud je obětí zločinu běloch, dostane pachatel nejvyšší trest s větší pravděpodobností než v případě, kdy je obětí černoch nebo černoška. Neexistuje také žádný důkaz potvrzující tezi, že trest smrti odradí pachatele od činu spíše než hrozba uvěznění.
„Popravovat lidi je neomluvitelné. Obzvláště když víme, že odsouzenými mohou být i nevinní lidé. Spojené státy americké se musí připojit k ostatním zemím, které trest smrti odmítají,“ dodal Brown.
Ačkoliv se v USA stále popravuje, objevují se i zde signály slábnoucí podpory tohoto krutého trestu. Například Nové Mexiko a New Jersey zrušily trest smrti v minulých dvou letech a každoroční statistiky poprav klesly od devadesátých let, kdy počet poprav dosáhl vrcholu, o celé dvě třetiny. Nejvyšší soud také zrušil trest smrti pro pachatele mladší 18 let a pro osoby s mentálním postižením.
„Zrušení trestu smrti v USA by bylo důležitým momentem v celosvětové snaze o vymýcení tohoto trestu,“ apeluje na USA Amnesty International.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International