Trest smrti v roce 2009 – popravovalo se i z politických důvodů

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 30.3.2010

V loňském roce na popravištích v různých částech světa skončilo přinejmenším 714 lidí, dokumentuje to každoroční statistika Amnesty International. Údaj však poprvé nezahrnuje tisíce poprav, ke kterým došlo v Číně. Čínské úřady totiž informace o popravách utajují, což by statistiku zásadně zkreslilo.

„Čínské úřady tvrdí, že popravují stále méně a méně. Pokud to je pravda, proč nepřiznají, kolik lidí skutečně popraví,“ apeluje Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky AI. Data týkající se Číny Amnesty International opírá zejména o veřejně dostupné informace, které jsou ale silně podhodnocené. Z toho důvodu se rozhodla zemi, která popravuje nejvíce ze všech, do statistik vůbec nezařadit.

Popravy vykonalo 18 zemí, hned po Číně tento trest nejčastěji využíval Írán, kde bylo popraveno přinejmenším 388 lidí. Následují Irák (přinejmenším 120 poprav), Saúdská Arábie (přinejmenším 69 poprav) a Spojené státy (52 poprav).


Tresty smrti v politicky motivovaných procesech

Zatímco v předchozích letech byly politicky motivované rozsudky výjimečné, vloni bylo uplatňování trestu smrti stále častěji politizováno. „Nejvyšší trest byl použit k umlčení politických oponentů nebo za účelem propagandy v zemích jako Čína, Írán a Súdán,“ upozornila Dáša van der Horst.

Čínské úřady do cel smrti posílají například za „narušování sociální stability“. Tvrdě tak potrestaly účastníky nepokojů v Ujgursku, popravily i dva Tibeťany. Oficiální média těmto procesům věnují velkou pozornost, aby propagovaly odhodlání úřadů potírat „zločin“.

V Íránu bylo v osmi týdnech mezi prezidentskými volbami a inaugurací prezidenta Ahmadínežáda vykonáno 112 poprav. Soud rozsudky smrti vynášel i v politických kauzách, mnozí lidé byli popraveni po nespravedlivých procesech, někteří byli donuceni „doznat se“ v televizním vysílání.

V Súdánu je trest smrti používán k potlačování politické opozice, rozsudky jsou vynášeny svévolně.

Severní Korea popravuje i za „šíření škodlivých informací“, distribuci náboženských materiálů nebo špionáž. V červnu byla provedena veřejná poprava ženy za šíření bible a údajnou špionáž. Její příbuzní včetně dětí byli posláni do pracovních táborů.

Trest smrti za politické aktivity hrozí i ve Vietnamu. V prosinci tam bylo pět prodemokratických aktivistů obviněno z „propagandy proti Vietnamské socialistické republice“, za což si mohou vyslechnout nejvyšší rozsudek.


Regionální přehled za období roku 2009:



Poprvé od doby, co Amnesty International dokumentuje rozsah trestu smrti, nebyla vykonána ani jedna poprava v regionu Evropy a prostoru bývalého Sovětského svazu.

Napříč americkým kontinentem popravovala jen jediná země – USA.

Čína vykonala více poprav než zbytek světa dohromady. Skutečná čísla zahaluje tajemství, na popravišti však pravděpodobně skončily tisíce lidí. V Asii kromě Číny popravuje ještě dalších sedm zemí – Bangladéš, Japonsko, Severní Korea, Malajsie, Singapur, Thajsko a Vietnam.

V regionu Blízkého východu a severní Afriky popravovalo sedm států. Úřady Egypta, Íránu, Iráku, Libye, Saúdské Arábie, Sýrie a Jemenu celkem provedly přinejmenším 624 poprav. Úřady Saúdské Arábie a Íránu navíc popravily sedm lidí, kteří byli v době spáchání zločinu v mladistvém věku. To je zásadním v rozporu s mezinárodním právem.

V subsaharské Africe popravovaly jen dvě země - Botswana a Súdán. V oblasti došlo k nejrozsáhlejšímu plošnému snížení nejvyššího trestu, když si čtyři tisíce odsouzenců na smrt v Keni vyslechly zmírnění trestu.


Země s nejvyšším počtem poprav:

Čína (pravděpodobně tisíce, přesné číslo není možné stanovit), Írán (388+), Irák (120+), Saúdská Arábie (69+), USA (52), Jemen (30+), Súdán (9+), Vietnam (9+), Sýrie (8+), Japonsko (7+).

(Pozn.: znaménko + je uvedeno u zemí, kde skutečný počet poprav mohl být ještě vyšší.)

Zpráva Amnesty International dokumentuje fakt, že i v uplynulém roce byl nejvyšší trest udělován v nespravedlivých procesech a diskriminačním způsobem, neboť byl často vynášen nad příslušníky rasových, etnických a náboženských menšin a nad lidmi z nejchudších částí společnosti.

Používané metody poprav zahrnovaly:



Oběšení - Bangladéš, Botswana, Egypt, Írán, Irák, Japonsko, Severní Korea, Malajsie, Singapur, Súdán, Sýrie

Zastřelení – Čína, Libye, Sýrie, Vietnam, Jemen

Stětí – Saúdská Arábie

Ukamenování
– Írán

Elektrické křeslo – USA

Smrtící injekce – Čína, Thajsko,


Plný text zprávy v anglickém jazyce zde.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...