Amnesty International v nové zprávě nazvané „Gruzínsko-ruský konflikt po roce: dopady války na život civilistů“ poukazuje na křehkou bezpečnostní situaci, která v oblasti panuje.„Průběh války byl krátký, její dopady na život civilní populace však trvají dodnes. Lidé v regionu čelí nejisté budoucnosti,“ uvedla Nicola Duckworthová, ředitelka AI pro Evropu a střední Asii.V průběhu loňského srpna muselo ze svých domovů uprchnout téměř 200 000 lidí. Z 38 500 těch, kteří z Jižní Osetie odešli do Ruska, se dle odhadů zpět vrátili téměř všichni (zbývají zhruba 4 000 lidí). Nicméně ze 138 000 etnických Gruzínců, kteří před boji utekli, se dosud do svých domovů nemůže vrátit zhruba 30 000 mužů a žen. Většina lidí, kteří uprchli na území Gruzie, získala náhradní ubytování či kompenzaci škody. Nyní žijí v nově vystavěných lokalitách. Život jim však komplikuje fakt, že budovy stojí v odlehlých oblastech. Jejich obyvatelé tak mají horší možnosti hledat si práci a mnozí zůstávají závislí na humanitární pomoci.Terčem loňského bombardování gruzínských a ruských sil se staly i vesnice a části měst. Kromě ztrát na lidských životech byly v bojových zónách zničeny nemocnice, školy i další civilní infrastruktura. Amnesty International v předchozích měsících upozornila, že obě strany tím spáchaly válečné zločiny a možná i zločiny proti lidskosti. „V průběhu konfliktu došlo k porušení mezinárodního práva, z kterého se dosud nikdo nezodpovídal. Je třeba průběh války vyšetřit, jinak není možné budovat pokojné soužití lidí v oblasti,“ vyzývá Amnesty International.