Česká republika podpořila Mezinárodní trestní soud
Článek
publikován 9.7.2009
Prezident Václav Klaus ve středu 8. července podepsal Římský statut Mezinárodního trestního soudu a tím učinil poslední krok k jeho ratifikaci.
Senát a poslanecká sněmovna daly souhlas k ratifikaci Římského statutu již v loňském roce, prezident doposud odmítal připojit svůj podpis s odkazem na možné rozpory s ústavním pořádkem České republiky. Amnesty International vítá dokončení ratifikace, která v České republice probíhala 10 let. Česká republika se zařadí po bok všech ostatních států EU a dalších 109 zemí po celém světě.
Ačkoliv je Římský statut zakládající smlouvou soudu, s jeho fungováním jsou spojeny další úmluvy, které je nutné ratifikovat. Pro zajištění efektivní činnosti soudu by Česká republika měla schválit Úmluvu o výsadách a imunitách představitelů Mezinárodního trestního soud nebo Úmluvu o přemístění obětí a svědků. Dále by měla být připravena nominovat kvalitní kandidáty na post soudců a účastnit se zasedání Shromáždění smluvních stran soudu a Revizní konference Římského statutu v příštím roce.
„Přijetí Římského statutu je pouze začátkem podpory Mezinárodního trestního soudu ze strany České republiky. Soud stíhá osoby odpovědné za nejvážnější zločiny a životy tisíců lidí. Tito pachatelé doposud úspěšně unikali spravedlnosti, protože neexistoval nástroj, jak je stíhat. Dnes takovouto instituci máme a Česká republika by měla přispět k tomu, aby fungovala co nejlépe,“říká Štěpán Drahokoupil ze Skupiny pro mezinárodní otázky Amnesty International.
Česká republika se stane smluvní stranou až první den v měsíci po uplynutí lhůty 60 dnů od dne uložení ratifikačních listin. Pokud budou ratifikační listiny uloženy již v červenci, stane se tak k 1. říjnu.
Do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu spadá stíhání nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva: genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.
Mezinárodní trestní soud funguje od roku 2002, kdy byl Římský statut ratifikován požadovaným počtem 60 států. V současné době se soud zabývá případy porušování mezinárodního práva v Ugandě, Demokratické republice Kongu, Súdánu a Středoafrické republice. Dodnes stanulo před soudem pět z celkem čtrnácti obžalovaných. Letos v březnu soud vydal zatykač na súdánského prezidenta Bašíra, který veškerá obvinění odmítá. Na rozdíl od Bašíra se letos v květnu před soud dobrovolně dostavil obžalovaný súdánský občan Bahr Idriss Abu Garda, aby čelil obviněním vzneseným hlavním vyšetřovatelem Luisem-Morenem Ocampou.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2958 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International