Jako alarmující problém v roce 2008 v České republice vnímá Amnesty International nárůst slovních i fyzických útoků pravicově extremistických skupin, které jsou zaměřeny zejména vůči Romům, ale i dalším skupinám. „Viděli jsme, co rasismus v minulosti v Evropě způsobil. Máme odpovědnost řešit tento problém jako naprostou prioritu a nepřipustit, aby společnost na ochranu lidských práv rezignovala třeba v souvislosti s ekonomickými problémy,“ prohlásila Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.

Lidská práva v ČR

● Vzestup pravicového extremismu Obránci lidských práv upozornili, že pro celou českou společnost představují stále vážnější hrozbu aktivity extrémně pravicových skupin. Ty vyvolávají narůstající atmosféru nepřátelství zejména vůči Romům.Část veřejnosti i její volení zástupci často přecházejí podobné incidenty nebezpečným mlčením. Někteří politici navíc využívají toto téma jako lacinou politickou kartu a téměř nezaznělo důrazné odsouzení z úst členů vlády. „Čeští politici, a zejména vláda musí rezolutně odsoudit veškeré projevy nenávisti a nesnášenlivosti, ať už je jejich terčem kdokoli,“ vyzvala Dáša van der Horst.Pravicoví extremisté se snažili šířit strach přímo v romských komunitách, například na litvínovském sídlišti Janov. Útoky extremistických skupin skončil i první takzvaný Duhový pochod v České republice, který měl podpořit toleranci k různorodosti sexuální orientace. ● Ochrana před diskriminacíČeské republice chybí komplexní legislativa, která by poskytla pomoc obětem různých forem diskriminace a zajistila její monitoring. K přijetí antidiskriminačního zákona, který by zaručil rovné postavení všem bez ohledu na pohlaví, věk, etnický původ nebo sexuální orientaci, se Česká republika zavázala při vstupu do EU. „Ekonomická krize v Evropě přináší nezaměstnanost a podporuje nárůst xenofobie a diskriminace. V takové době je třeba zajistit ochranu pro jejich oběti," prohlásila Dáša van der Horst.● Postavení romské menšiny Mnoho Romů žije ve vyloučených lokalitách v izolaci od zbytku společnosti a čelí překážkám v přístupu k odpovídajícímu bydlení, zaměstnání nebo lékařské péči. Přetrvává také nerovný přístup Romů ke vzdělání. Nepřiměřeně vysoké procento romských dětí se vzdělává v tzv. praktických školách, které jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Podle dostupných informací je tato diagnóza v případě romských žáků dlouhodobě nadužívána. Takové vzdělání neposkytuje dětem stejné šance na budoucí uplatnění jako absolventům běžné základní školy. Výzkum Evropského centra pro práva Romů potvrdil, že zrušení „zvláštních škol“, které byly ve skutečnosti jen přejmenovány na „praktické školy“, nepřineslo zlepšení.● Péče o duševně nemocnéVeřejný ochránce práv na základě systematických návštěv v psychiatrických léčebnách uvedl, že především na gerontopsychiatrických odděleních byla takzvaná síťová lůžka někdy používána trvale, tedy ne jako řešení akutního ohrožení, ale jako řešení dlouhodobé. Takové zacházení je podle Amnesty International kruté a nehumánní.● Mezinárodní spravedlnostČeská republika zůstává i nadále poslední zemí Evropské unie, která nepodpořila činnost Mezinárodního trestního soudu. Ten usiluje o ukončení beztrestnosti pachatelů nejvážnějších zločinů. Smlouva schválená parlamentem čeká jen na podpis prezidenta Klause.

Dobré zprávy

● Ministerstvo školství uznalo nedostatky ve školském systému, které především romské děti de facto vylučují z běžných základních škol. Učinilo také některé kroky, které by v budoucnu měly vést k jejich odstranění. V minulosti přitom ministerstvo trvalo na tom, že v této oblasti v České republice žádný problém neexistuje.● Výzkum veřejného mínění, který v listopadu 2008 provedla společnost Factum Invenio, ukázal, že naprostá většina obyvatel země považuje úsilí o dodržování lidských práv za důležité. Podněcování k nenávisti veřejně odmítli účastníci pochodu proti rasismu a xenofobii, který 10. prosince prošel Prahou. Zpráva Amnesty International v anglickém jazyce.