„Pod povrchem ekonomické krize propuká krize lidských práv, ke které se roky schylovalo,“ uvedla Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International. „Ekonomické těžkosti odvádějí pozornost od otázek lidských práv. Prohlubují se dlouhodobé problémy a vznikají nové. Donedávna byla lidská práva porušována například ve jménu zajištění bezpečnosti, nyní se přidal i ekonomický růst.“ Nejistota, nerovnost a bezpráví „Miliardy lidí čelí nejistotě, nerovnosti a bezpráví,“ prohlásila Irene Khan. „Krize lidských práv neznamená jen to, že nemohou například svobodně vyjadřovat své názory, denně se potýkají s nedostatkem potravin nebo pitné vody, diskriminací, xenofobií nebo rasismem, i to znamená bezpráví.“ „Vidíme sílící náznaky nepokojů a politického násilí. Hrozí, že ekonomická recese přinese politickou represi,“ komentovala Irene Khan tvrdé reakce vlád na protesty proti zhoršení situace v Tunisku, Egyptě a jiných zemích.Prudký vzestup cen potravin měl za následek nárůst hladomorů a nemocí. V zemích jako Barma/Myanmar, Severní Korea a Zimbabwe vlády navíc zneužívají potravinovou krizi jako politickou zbraň. V řadě zemí byly brutálně potlačeny protesty kvůli nedostatku potravin. V souvislosti s úbytkem pracovních míst narůstala například v zemích Evropské unie netolerance vůči migrantům. Útokům extremistů byli v Evropě vystaveni i Romové, Židé a muslimové.„Čína a Rusko jsou důkazem toho, že otevřené trhy nemusí vést k otevřeným společnostem,“ říká Irene Khan.Na ekonomickou krizi reagovali světoví vůdci okamžitě, krize lidských práv hrozí už řadu let a svět její akutní nebezpečí přechází. „V Gaze i Dárfúru, na východě Konžské demokratické republiky i na severu Srí Lanky si konflikty znovu vybíraly vysokou daň na lidských životech. Lhostejná reakce mezinárodního společenství je šokující.“ „Zatímco na boj se somálskými piráty se vynakládají obrovské prostředky, nikdo neprokázal vůli zastavit dodávky zbraní, které zabíjejí somálské civilisty. Vojenské akce v Afghánistánu a Pákistánu nabyly na intenzitě, ale humanitární dopady konfliktu zůstávají stranou zájmu,“ dodala Irene Khan.Světoví představitelé musí podle Amnesty International stejně odhodlaně, jako investují do růstu ekonomiky, investovat i do ochrany lidských práv.Lidská práva ve světě - speciální webový projekt.

Lidská práva ve světě 2008: Pod povrchem ekonomické krize propuká i krize lidských práv

Fakta a číslaPotlačování protestů, umlčování opozice, útoky na obránce lidských práv, svévolné zatýkání a vyhánění lidí z domovů – zatímco se vrcholní světoví představitelé soustředí na záchranu skomírající ekonomiky, mimo jejich zorné pole propuká krize lidských práv. Výroční zpráva Amnesty International poukazuje na nejvážnější případy porušování lidských práv spáchané ve 157 zemích světa. • v nejméně 81 zemích světa byla omezena svoboda projevu • 27 zemí vrátilo uprchlíky do zemí, kde jim hrozí uvěznění, mučení nebo dokonce smrt• Vězni svědomí jsou zadržováni v nejméně 50 zemích světa• Ve 24 zemích byli lidé nedobrovolně vystěhováni ze svých domovů• V 55 zemích docházelo k mimosoudním popravám či nezákonnému zabití• V 78 zemích bylo zdokumentováno mučení nebo špatné zacházení• V 50 zemích byli lidé vystaveni nespravedlivým soudním procesům

Negativní trendy roku 2008

V roce 2008 se světoví představitelé zaměřili na řešení ekonomické krize a otázka lidských práv zůstala na okraji jejich zájmu. Následkem toho byly miliardy lidí vystaveny narůstající nejistotě, nespravedlivému zacházení a nedůstojným podmínkám:Přestože země jako Brazílie, Mexiko či Indie zaznamenaly ekonomický růst, domorodým a marginalizovaným skupinám obyvatel byla upírána základní práva na důstojný život.Ve jménu ekonomického rozvoje došlo k nedobrovolnému vystěhování stovek tisíc obyvatel ze slumů a venkovských oblastí.Prudký vzestup cen potravin zapříčinil rostoucí hlad a nemoci. Zejména v Barmě, Severní Koreji a Zimbabwe vlády zneužily potravinovou krizi jako politickou zbraň.Nadále přetrvávala diskriminace a násilí na ženách.Vlády potlačovaly stále častější demonstrace proti zoufalé sociální a ekonomické situaci.V důsledku rostoucí migrace zavedly přijímající a tranzitní země přísná opatření s cílem zamezit příchodu migrantů. Významnou roli v této iniciativě hrála Evropská unie, která navázala spolupráci s vládami Mauretánie, Maroka a Libye.Miliony obyvatel musely opustit své domovy v důsledku ozbrojených konfliktů, extremistického násilí a nestabilní politické situace.Navzdory mírnému pokroku zůstala problémem beztrestnost pachatelů vážného porušování lidských práv včetně válečných zločinů.