Po zásahu taserem v USA zemřelo již 334 osob
Článek
Zbraně pod kontrolou publikován 16.12.2008
Počet osob, které od roku 2001 v USA zemřely po zásahu taserem, již stoupl na 334. Podle Amnesty International (AI) ve světle těchto fakt neobstojí tvrzení výrobců a úřadů, že jde o bezpečnou a nesmrtící zbraň. Tasery začala používat také Policie ČR. Amnesty International proto o závěrech své nové zprávy informuje Policejní prezidium ČR.
Dosud není možné říci, že byla dostatečně prozkoumána veškerá bezpečnostní rizika, která použití taserů obnáší. Amnesty International proto vyzvala úřady, aby omezily jejich použití jen na výjimečné situace nebo jejich nasazování pozastavily."Tasery rozhodně nejsou 'nesmrtící' zbraní, za kterou bývají označovány," uvedla jedna z autorek zprávy, Angela Wright z Amnesty International. "Mohou zabíjet a proto by měly být používány jen v krajních případech."Nová studie Amnesty International, která mimo jiné zahrnuje podklady z 98 pitev, shledala, že 90 procent osob, které zemřely po zásahu taserem, nebylo ozbrojeno. Nemohly tedy představovat vážné nebezpečí. Mnohé z obětí byly navíc vystaveny opakovaným nebo příliš dlouhým šokům.Nejméně v šesti případech úmrtí byl taser použit na lidech ve špatném zdravotním stavu -- mezi nimi byl například lékař, který havaroval, když za volantem prodělal epileptický záchvat. Zemřel poté, co byl opakovaně vystaven zásahům taseru, protože ve zmatku nebyl schopen plnit příkazy policisty.Doposud bylo zveřejněno několik studií, které se riziky taseru zabývaly. Mnohé z nich však financovali výrobci a nelze je považovat za nezávislé. Tyto zprávy shledaly, že riziko použití těchto zbraní na zdravých dospělých lidech je relativně nízké. Studie však nejsou komplexní, je třeba, aby se zabývaly také účinkem taseru na organizmus rizikových skupin, například lidí se zdravotními problémy.Nezávislá studie, která byla nedávno provedena na zvířatech, dospěla k závěru, že tento druh zbraně může způsobit srdeční arytmii s následkem úmrtí. V další nedávné studii, jejíž vznik zadala Canadian Broadcasting Corporation (CBC), bylo zjištěno, že téměř 10 procent z 41 testovaných taserů vydávalo výrazně vyšší elektrický výboj, než který deklaroval výrobce. Další informace:Po zásahu taserem v USA od roku 2001 zemřelo celkem 334 osob. Nelze však konstatovat, že ve všech těchto případech byl na vině pouze a právě taser. Pitva mnohdy udává jiné příčiny úmrtí, nicméně téměř v 50 případech bylo po ohledání těla zjištěno, že taser představoval hlavní nebo vedlejší příčinu úmrtí dotyčné osoby. AI uznává, že v určitých situacích mohou tasery, pokud jsou použity zodpovědně a vyškoleným policistou, pomoci zachránit životy. A to s menším rizikem, než by obnášelo použití střelné zbraně. AI proto nepožaduje úplné zastavení jejich používání v případě, že je policie schopna garantovat zodpovědné nakládání s nimi. S ohledem na výše uvedená rizika se však taser nesmí stát „běžným“ donucovacím prostředkem. Podle AI by navíc taser měl být označován jako „potenciálně smrtící“ prostředek.
Aktuální petice
Amnesty vyzývá vládu a parlament: Zpřísněte zbraňovou legislativu v České republice!
Když střelné zbraně skončí v nezodpovědných rukou, může to znamenat katastrofu. České zákony, které regulují získávání zbraní, jsou přesto jedny z nejmírnějších v Evropě. V ČR se za posledních patnáct let odehrály již čtyři masové střelby, a je proto nejvyšší čas, aby se zákonodárci a zákonodárkyně zabývali tím, kdo má přístup ke zbraním a za jakých podmínek. Zatím je tato debata vedena převážně směrem k deregulaci nabývání a držení zbraní. Podepište petici a pojďte to změnit!
Aktuální počet podpisů: 620
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International