Řada z utečenců, kteří se zpět již vrátili, našla své domovy zničené nebo vyrabované. Ruské i gruzínské úřady proto podle Amnesty International (AI) musí zesílit opatření, která umožní bezpečný návrat všech lidí.„Podél hranice mezi Jižní Osetií a zbytkem Gruzie vznikla šedá zóna, v které lidé jsou v nebezpečí. Zprávy o rabování, střelbě, výbuších a únosech z oblasti přicházejí i v posledních týdnech,“ prohlásila Nicola Duckworthová, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

Bezpečnostní situace

Průběh války byl krátký, její dopady na život civilní populace však trvají dodnes. Napjatá bezpečnostní situace panuje zejména v oblasti de facto hranice mezi Jižní Osetií a zbytkem Gruzie. Lidé, kteří žijí mezi kontrolními stanovišti na obou stranách hranice, mají strach zůstávat přes noc ve svých domovech. „Pro bezpečný návrat lidí bez diskriminace je třeba, aby mezinárodním monitorovací orgány zesílily své úsilí a měly přístup do všech oblastí.“

Vyšetřování průběhu války

Amnesty International během své výzkumné mise nashromáždila velké množství informací, které nasvědčují tomu, že všechny strany konfliktu porušily mezinárodní humanitární právo.Vesnice i části měst se v průběhu srpnového konfliktu staly terčem bombardování a ostřelování. Někteří civilisté byli podle dostupných zpráv zasaženi ve chvíli, kdy se pokoušeli utéci. Kromě ztrát na lidských životech byly v bojových zónách zničeny obytné domy, nemocnice, školy i další civilní infrastruktura.Očitá svědectví, druhy použité munice a zničené cíle v hustě obydlených oblastech ukazují, že během bojů došlo k tzv. nerozlišujícím útokům, které přes zákaz mezinárodního práva dopadají na civilní objekty. Gruzie při útoku na město Cchinvali použila raketomety Grad, které neumožňují přesné zaměření cíle. Rusko provedlo v období 8.–12. srpna více než 75 vzdušných útoků na gruzínské území. Většina z nich podle dostupných informací mířila na gruzínské vojenské pozice mimo obydlené oblasti, došlo však i k zásahům měst a vesnic. Po ukončení masivních vojenských operací navíc docházelo v oblastech pod ruskou kontrolou k násilnostem a rabování. Vážné zločiny na etnických Gruzíních v Jižní Osetii a v tzv. nárazníkových zónách mají podle očitých svědectví na svědomí jihoosetské ozbrojené síly a také polovojenské skupiny. Skupiny bojovníků, které svědci označují jako „jihoosetské milice“, tvořili muži pocházející z Jižní Osetie, Severního Kavkazu a dalších částí Ruské federace. Většina z nich podléhala volnému velení jihoosetských sil, které jednaly v kooperaci s ruskou armádou.

Tříštivá munice

Vážné riziko pro civilisty představuje nevybuchlá tříštivá munice, kterou nasadily gruzínské i ruské síly. Ačkoli mohla být použita se záměrem zasáhnout vojenské cíle, byla použita i v obydlených oblastech. Ruské síly použití této munice popírají, pracovníci Amnesty International však nalezli různé typy ruské munice v oblastech severně od města Gori. Munice typu M85, kterou používá gruzínská armáda, byla ve velkém množství nalezena ve vesnicích jižně od Jižní Osetie. „Gruzínci i Rusové se vzájemně obviňují z válečných zločinů. Je nezbytné, aby tato obvinění byla důkladně a nezávisle vyšetřena,“ dodala Nicola Duckworthová.Amnesty International vyzvala obě strany konfliktu, aby požádaly o vyšetřování Mezinárodní humanitární zjišťující komisi a závěry tohoto vyšetřování zveřejnily.Další informaceMezinárodní humanitární zjišťující komise (International Humanitarian Fact-Finding Commission) je stálé těleso nezávislých expertů, které má vyšetřovat podezření z vážného porušení mezinárodního humanitárního práva. Její zřízení umožňuje protokol k Ženevským konvencím.