Sněmovna schválila Mezinárodní trestní soud
Článek
publikován 30.10.2008
Poslanecká sněmovna vyslovila na své schůzi konané 29. října 2008 souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Stejně jako při hlasování v senátu, který o Římském statutu hlasoval v červenci tohoto roku, byla smlouva podpořena značnou většinou poslanců. Aby mohl být celý proces schvalování proces dokončen, je nutný ještě souhlas prezidenta republiky.
Ke smlouvě o Mezinárodním trestním soudu dosud přistoupilo již 108 zemí z celého světa. Český parlament vyslovil souhlas s jeho ratifikací až devět let poté, co se k tomu ČR zavázala podpisem takzvaného Římském statutu. V průběhu těchto let proběhly dva neúspěšné pokusy o jeho ratifikaci a Česká republika dlouho zůstávala poslední zemí EU a jednou z posledních zemí Evropy, která k Mezinárodnímu trestnímu soudu nepřistoupila.
Schválením Římského statutu se parlament přihlásil k aktivní účasti na systému mezinárodní spravedlnosti a ochraně lidských práv. Česká zahraniční politika tak má šanci stát se konzistentnější a čitelnější pro naše partnery v Evropě i ve světě. Česká republika má možnost dostát svému závazku, že ochrana lidských práv bude jednou z priorit naší zahraniční politiky.
Mezinárodní trestní soud představuje efektivní nástroj ke stíhání nejzávažnějších zločinů, jakými jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo genocida. Bez existence tohoto orgánu by mohli pachatelé vážných zločinů dál unikat spravedlnosti. V tuto chvíli vyšetřuje situaci ve čtyřech afrických státech - Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě.
Amnesty International v koalici s dalšími nevládními organizacemi (Člověk v tísni, Liga lidských práv, Český červený kříž a Česká ženská lobby) dlouhodobě usilovala o přistoupení ČR k Římskému statutu. Více zde.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2921 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International