Amnesty International výzkum zveřejňuje krátce před říjnovým setkáním členů OSN, na kterém se bude jednat o podobě Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta má být prvním globálním nástrojem, který stanoví pravidla pro mezinárodní dodávky zbraní. Obchod se zbraněmi tak stojí na křižovatce. Může buď pokračovat cestou dosavadní nedostatečné regulace, jejímž důsledkem jsou násilnosti a bezpráví, nebo se začne řídit transparentními pravidly.

Smlouva by měla být vodítkem, jak posuzovat, zda je odpovědné konkrétní dodávku zbraní provést. Amnesty International proto prosazuje, aby se součástí dokumentu stalo "zlaté pravidlo obchodu se zbraněmi": stát musí zabránit dodávkám zbraní do míst, kde je odůvodněné riziko, že mohou být použity k vážnému porušování lidských práv a humanitárního práva.

Několik států včetně Číny, Egypta, Indie, Pákistánu, Ruska a USA se ale jednání o podobě dokumentu pokouší blokovat. Pokud uspějí, může být smlouva jen bezcenným kusem papíru a nekontrolované dodávky mohou dále způsobovat bezpráví, prohlubování světové chudoby a ohrožovat udržitelný rozvoj.

"Mezinárodní společenství dalo kontrole obchodu se zbraněmi zelenou, několika státům ale současný stav patrně vyhovuje, jakkoli umožňuje přivírat oči nad nezodpovědnými dodávkami. Výsledkem je utrpení milionů lidí," vysvětluje Magdaléna Lásková, koordinátorka pro mezinárodní otázky AI ČR.

Mezi "nezodpovědné" patří i vlivní světoví hráči

Studie ukazuje, jak dosavadní nedostatky v zákonech jednotlivých zemí i lhostejnost úřadů umožňují, aby docházelo k masivnímu bezpráví a porušování zbraňových embarg. "Mezi zeměmi, které dodávají zbraně do nestabilních oblastí, jsou vlivní světoví hráči jako Čína, Rusko nebo Spojené státy, kteří zároveň patří k deseti největším exportérům zbraní," upozorňuje Magdaléna Lásková.

Čína a Rusko jsou největšími dodavateli konvenčních zbraní do Súdánu, kde je vojenský materiál zejména vládními složkami a ozbrojenými milicemi zneužíván proti civilistům v dárfúrské oblasti.

Bezpečností síly Mynamaru/Barmy, vybavené zbraněmi a technikou z Číny, Srbska, Ruska nebo Ukrajiny, vloni zasáhly proti pokojným demonstrantům a zanechaly za sebou nejméně 31 mrtvých.

Zpráva odhaluje i porušování zbrojních embarg OSN, k němuž dochází například na Pobřeží Slonoviny, v Somálsku nebo Dárfúru.

Obrovské množství zbraní mezi obyvateli a jejich nekontrolovaný příliv do země podněcují násilnosti a prohlubují strádání obyvatel Iráku. Velkou část neprůhledných dodávek zbraní od roku 2003 financovalo americké ministerstvo obrany, zbraně původně určené pro bezpečnostní složky se však dostávaly i na černý trh a do rukou ozbrojených skupin.

Rizikové vývozy zbraní z České republiky

Řada zemí také do Iráku uskutečňuje komerční dodávky zbraní. Podle dat OSN (COMTRADE) dodala do země mezi lety 2003 - 2006 revolvery, pistole a munici také Česká republika. Irák přitom patří mezi země s nejvyšším množstvím zbraní v populaci. Nekontrolovaný příliv zbraní do země podněcuje sektářské násilí a umožňuje špatně vycvičeným bezpečnostním složkám páchat násilnosti včetně mimosoudních poprav.

Česká republika také podle databáze OSN v letech 2004 - 2005 patřila k největším dodavatelům pistolí a revolverů do Guatemaly, kterých dodala v celkové hodnotě 1.480.725 milionů dolarů. Guatemala se však potýká s obrovskou mírou kriminality, na níž se z většiny podílí střelné zbraně, a místní vláda se s tímto problémem nedokáže vypořádat.

Amnesty International rovněž opakovaně kritizovala dodávky českých zbraní do Etiopie, kde jsou vládní síly zodpovědné za masové zatýkání a mimosoudní popravy. Existuje navíc odůvodněné riziko, že zbraně mohou být z Etiopie předávány do Somálska. Tam probíhá ozbrojený konflikt, jehož účastníci hrubě porušují humanitární právo. V roce 2005 však Česká republika povolila dodávky zbraní do Etiopie v hodnotě 839.000 eur, o rok později tam uskutečnila dodávky ve výši 1.015.000 eur.

Další informace

Problém šíření zbraní řešení - mezinárodní kontrolu

Děravé národní legislativy na účinnou kontrolu světového obchodu se zbraněmi nestačí. V roce 2006 hlasovalo 153 členů OSN pro vznik mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi, proti byly jen Spojené státy americké.

Smlouva o obchodu se zbraněmi má být zásadním nástrojem proto, aby pomohla předcházet útokům na civilisty, mimosoudním popravám, nepřiměřenému užití síly, mučení, sexuálnímu násilí a válečným zločinům.

Zpráva Amnesty International přináší první návrhy konkrétních parametrů Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta se musí vztahovat na všechny typy konvenčních zbraní, dále by měla ustavit společný "kontrolní seznam" všech zbraní a vojenské pomoci. Musí také realisticky reagovat na globální povahu současného obchodu a zahrnovat veškeré pohyby zbraní přes státní hranice i finanční transakce s tím spojené. Dalším krokem, který smlouva ustaví, má být zveřejňování pravidelných výročních zpráv a větší demokratický dohled nad touto oblastí.

Podívejte se na video, které ukazuje dopad nekontrolovaného šíření zbraní.

Jednejte - pošlete apel podporující vznik Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Mezinárodní obchod se zbraněmi: Fakta a čísla

►V důsledku použití zbraní je každý den zabito zhruba 1000 lidí.
►Každý rok se vyrobí asi 8 milionů kusů lehkých a ručních zbraní.
►118 států se přihlásilo k prohlášení, že transfery konvenčních a lehkých zbraní nelze provádět tam, kde existuje riziko, že budou přispívat vážnému porušování lidských práv nebo humanitárního práva.
►153 států hlasovalo v roce 2006 pro vznik mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty – ATT).
►Dodnes jen asi 40 států přijalo zákony regulující obchod se zbraněmi.

10 největších vývozců zbraní (údaje za rok 2006)

Zdroj: Amnesty International / TransArms. Pořadí je sestaveno na základě údajů zveřejněných úřady jednotlivých států a zahrnuje dodávky vojenského materiálu a služeb.

Země Hodnota v milionech dolarů
USA 43,737
VB 8,657
Rusko 6,460
Izrael 4,870
Francie 4,034
Německo 1,462
Itálie 1,218
Švédsko 1,418
Nizozemí 1,015
Španělsko 1,061


Podle Výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v ČR v roce 2006 dosáhl vývoz zbraní a vojenského materiálu v daném roce hodnoty zhruba 2,7 miliardy korun.

Případy nezodpovědného obchodování se zbraněmi

Súdán a Čad – navzdory zbraňovému embargu přicházejí civilisté o domovy i životy

Kvůli přímým vojenským útokům na civilní cíle a pokračujícímu vážnému porušování lidských práv v Dárfúru, kterého se dopouštějí zejména polovojenské jednotky a vládní síly, přišlo vloni o domovy na 280 000 lidí. Svým životem zaplatilo za konflikt v Dárfúru za pět let jeho trvání již více než 200 000 civilistů.

Přes zbrojní embargo odsouhlasené v březnu 2005 nepřestávají být dodavatelé zbraní štědří, mezi nejaktivnější partnery súdánských ozbrojených sil patří Ruská federace a Čína. Zbraňové obchody se Súdánem připravují i Egypt a Írán.

Podle očitých svědků přistálo na přelomu loňského a letošního roku v hlavním městě západního Dárfúru Geneině 12 letounů Antonov a 76 nákladních letadel Iljušin přilétajících z Chartúmu, které měly dovézt zbraně. V lednu 2008 obdržela Amnesty International další zprávy o distribuci zbraní bojovníkům milic. Ve stejnou dobu měly být nad městem viděny bojové stíhačky, pravděpodobně čínské výroby typu Fantan.

Irák – země je přesycena zbraněmi, chybí kontrola, v jakých rukou dodávky končí

Před svržením Saddáma Husajna se v zemi s 25 miliony obyvatel pohybovalo asi 15 milionů kusů lehkých a ručních zbraní. Počet zbraní připadajících na jednoho obyvatele je v zemi, jejíž obyvatelé dlouhodobě trpí závažným porušováním lidských práv, jeden z nejvyšších na světě.
Od invaze v roce 2003 uzavřel Irák smlouvy s USA a jejich partnery na dovoz dalšího nejméně milionu kusů pěchotních zbraní a pistolí s municí, které měly být určeny pro potřeby bezpečnostních složek čítajících více než 530 000 příslušníků. Mezi lety 2003 a 2007 zaznamenala Amnesty International 47 smluv, v nichž se americké ministerstvo obrany zavazuje poskytnout lehké a ruční zbraně a příslušenství iráckým bezpečnostním silám. To představuje asi 115 dodávek zbraní v celkové hodnotě téměř 217 milionů dolarů.

Kontrola toho, v jakých rukou zbraně končí, však v Iráku zcela selhává, pokračující šíření zbraní tak přispívá k masovým násilnostem. Americké i spojenecké úřady připouštějí, že řada zbraní dodaných za podpory USA se pohřešuje a končí v rukou jednotlivců, milic i ozbrojených skupin, kteří jsou odpovědní za páchání vážného bezpráví. Tomu přispívá i nedostatečný výcvik iráckých bezpečnostních sil, které mají rovněž na svědomí porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav.

Guatemala – střelné zbraně mají na svědomí tisíce vražd

Dle posledních odhadů dochází v Guatemale ročně ke zhruba 44 vraždám na 100 000 obyvatel. Jen v roce 2007 tu tak bylo zavražděno téměř 6 000 lidí. Odhaduje se, že v zemi je v oběhu asi 1,8 milionů kusů zbraní, 90 % jich není zaregistrováno. Jen minimum pachatelů vražd se tak podaří usvědčit. Vysoký počet zbraní rozšířených mezi obyvatelstvem se podílí i na násilí na ženách. Loni bylo zavražděno nejméně 590 žen a řada těl nesla podle policie známky sexuálního zneužívání nebo mučení.

Podle průzkumu guatemalského ombudsmana zemřelo 80 % mužů a 69 % žen po zásahu palnou zbraní. Ty do Guatemaly mezi lety 2004 a 2006 dodávala hlavně Česká republika, Jižní Korea, Argentina, Slovensko a Německo.

Kolumbie – dovozy zbraní podněcují vnitřní konflikt

Během roku 2007 bylo v rámci vnitřního konfliktu v Kolumbii zabito nejméně 1400 civilistů. O rok dříve dovezla Kolumbie zboží spadající do kategorie „vojenské zbraně“ v celkové hodnotě více než 40 milionů amerických dolarů, nejvíce jich pocházelo z USA, Jihoafrické republiky, Izraele a Francie.

Ruční zbraně, které zabavily kolumbijské úřady v letech 2005 a 2006, pocházely z řady zemí včetně Brazílie, Bulharska, Německa, Venezuely. Zbraně do země i přes kritiku nevládních organizací dodávala také Česká republika.

Barma/Myanmar – vojenský materiál použit při umlčení demokratického hnutí

Největším dodavatelem zbraní do Barmy ovládané vojenskou juntou byla Čína, po ní následovaly Indie, Srbsko, Rusko a Ukrajina. Během čtyř zářijových dní roku 2007 zakročily barmské ozbrojené složky proti pokojným demonstracím občanů a mnichů, které přerostly v největší protest proti vládě od roku 1988. Výsledkem byly tisíce zatčených, stovky zraněných a nejméně 31 mrtvých. Do šestého prosince 2007 dorazilo na čínsko-barmskou hranici asi 450 nákladních vozů pocházejících z čínské automobilky FAW, ty jsou zachyceny na řadě fotografií z násilím potlačených zářijových protestů.

Somálsko – hladomor, občanská válka a neodpovědné dodávky zbraní

Navzdory zbraňovému embargu OSN z roku 1992 proudí do Somálska postiženého občanskou válkou a hladomory dál zbraně i munice. V bojích o Mogadišu i ve střetech v oblasti jižního a středního Somálska zemřelo v roce 2007 asi 6 tisíc civilistů, dalších 600 000 lidí přišlo o svůj domov. Klíčovou roli ve vyzbrojování somálských bojovníků mají Etiopie a Eritrea. Etiopie dovezla do Somálska těžké zbraně, například tanky a další obrněná vozidla importovaná z Ruska a Číny, pro informaci v minulých letech dovážela Etiopie vojenský materiál ze Severní Koreje a České republiky (v roce 2005 Česká republika dodala zbraně v hodnotě 839.000 eur, o rok později uskutečnila dodávky ve výši 1.015.000 eur).

Guinea – Střelba do demonstrantů

Bezpečnostní síly při zásahu v Conakry v lednu a únoru 2007 použily proti davu demonstrantů ostrou munici, při zásahu došlo k rozsáhlým ztrátám na životech, mezi oběťmi byly i děti. Podle záběrů pořízených v Conakry v lednu 2007 byla při zásahu použita vozidla Mamba, obrněné transportéry, které do země dodala jihoafrická společnost v rámci mnohamilionového kontraktu s ministerstvem vnitřní bezpečnosti z roku 2003. Kromě obrněných vozidel proudily mezi lety 2003 a 2006 do Guineje dodávky zbraní a vojenského materiálu z Francie, Portugalska, Senegalu, Španělska a Turecka.