„Olympiáda v Pekingu přinesla pozoruhodné sportovní výkony. Ty se však odehrály v atmosféře bezpráví, mnozí lidé nesměli vyjadřovat své názory, mnozí byli zatýkáni, aniž se dopustili trestného činu,“ uvedla Roseann Rifeová z AI.

Čínské úřady měly příležitost ukázat světu, že své závazky v oblasti lidských práv berou vážně. Takové očekávání se však nenaplnilo. Aktivisté byli opakovaně postihováni třeba za to, že zažádali o povolení protestovat v zónách, které měly být k tomuto účelu určeny. Po opakovaných dotazech z médií čínské úřady uvedly, že obdržely 77 žádostí o povolení protestu, k nimž se přihlásilo 149 lidí. 74 z těchto žádostí bylo „staženo“, dvě byly „odloženy“ a jedna „vetována“.

AI uznává, že úřady učinily některé pozitivní kroky, například v reakci na rozhořčení nad cenzurou internetu odblokovaly některé webové stránky. Ve většině klíčových oblastí souvisejících s olympijskými ideály se však v měsících před akcí situace zhoršila. Takový odkaz je špatným příkladem pro hostitele následujících her.

AI upozornila také na roli Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který neudělal dost proto, aby olympijská myšlenka nebyla bezprávím poškozena. Jeho představitelé naopak nad porušováním lidských práv zavírali oči. Předseda MOV Jacques Rogge na závěr olympiády prohlásil: „Tyto hry byly skutečně výjimečné.“

Olympiáda v Číně přitom ukázala, že je třeba, aby Mezinárodní olympijský výbor neopomíjel hodnoty lidské důstojnosti a univerzální etické principy. Uvést tyto myšlenky v život je možné tím, že se lidská práva stanou novým pilířem olympijských her. Dopad olympiády na lidská práva by měl být součástí procesu výběru hostitelské země a měl by se projevit i v obsahu smluv.