20 let po demonstracích v Barmě zůstává více než 2 000 politických vězňů

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 4.8.2008

Dvacet let po té, co v Barmě/Myanmaru proběhly prodemokratické demonstrace, které byly násilně potlačeny, zůstává v tamních věznicích více než 2 000 politických vězňů. Je to nejvyšší číslo za poslední roky. Amnesty International (AI) proto vyzvala OSN k přijetí účinnějších opatření, která povedou k propuštění barmských vězňů svědomí, včetně disidenta a novináře Win Tina, jenž ve vězení strávil již 19 let.

"Vláda nyní drží nejvíce politických vězňů za posledních dvacet let. To ukazuje, že ztratila důvěru," říká Benjamin Zawacki, výzkumník AI pro Barmu.

Barmská vláda již po desetiletí řeší svůj vztah k opozici její perzekucí, která se nevyhýbá ani starým a nemocným osobám. Ve věznicích tak z důvodů, které by před žádným spravedlivým soudem neobstály, zůstává zhruba 2 050 osob. Některé jsou vězněny již řadu let, zhruba 900 vězňů však bylo zbaveno svobody v průběhu posledních deseti měsíců.
Pro ty, kteří byli propuštěni, je navíc naděje na začlenění do normálního života jen hypotetická: stát vyvíjí značné úsilí, aby lidem vězněným z politických důvodů znemožnil návrat do běžného života, včetně přístupu k zaměstnání. Vězni svědomí tak zůstávají zajatci i poté, co byli propuštěni na svobodu.

Amnesty International vyzývá vedení Barmy k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí a naléhá na OSN, aby toto úsilí podpořila.

Další informace:


8. 8. 1988 propukly v Rángúnu demonstrace vedené studenty, kteří usilovali o demokratizaci poměrů. Protesty se rychle šířily do dalších měst a získaly podporu širší veřejnosti. Proti protestujícím zakročily vládní síly, při zásahu bylo podle odhadů zabito zhruba 3 000 lidí. Tisíce dalších byly uvězněny nebo se staly obětí "zmizení" - jejich osud se nepodařilo zjistit.

Přečtěte si zprávy AI o Barmě/Myanmaru v anglickém jazyce.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...