Od té doby čínské úřady k osudu většiny zadržených mlčí. Amnesty International (AI) proto Čínu vyzývá, aby poskytla informace o více než tisíci lidí, kteří byli kvůli protestům zadrženi, a zpřístupnila Tibet nezávislým pozorovatelům, ještě než na jeho půdu doputuje olympijská pochodeň.

"Stovky lidí trpí v otřesných podmínkách čínských věznic pro pokojné vyjadřování svých názorů, aniž by jejich rodiny věděly, kde se nacházejí. Cesta olympijské pochodně by měla otevřít oblast pro novináře a přiblížit sliby Pekingu o 'svobodné a otevřené olympiádě' realitě", prohlásil Sam Zarifi, ředitel programu AI pro Asii a Pacifik.

Zahraniční novináři stále nemají do Tibetu volný přístup. Zprávy, které se z oblasti podařilo dostat přes rodiny a přátele, hovoří o zabavování mobilních telefonů, počítačů a dalších komunikačních zařízení během stovek razií v ženských a mužských klášterech i soukromých domech. Úřady se tak snaží lidem zabránit v kontaktu s vnějším světem. Ti, kteří se odváží posílat z Tibetu informace ven, riskují minimálně uvěznění.

"Úplné odříznutí Tibetu umožňuje, aby svévolné věznění, špatné zacházení nebo ostrá cenzura zůstaly nezdokumentovány a nepotrestány," uvedl Sam Zarifi.

Čínské úřady nezadržují jen mnichy, mnišky a další protestující, zaměřily se i na tibetské umělce, kteří se do protestů přímo nezapojili. S protestujícími je spojuje jen snaha zachovat tibetskou kulturu. Například Jamyang Kyi, známá tibetská zpěvačka a producentka, byla zatčena 1. dubna v budově televizní stanice Čching-chaj a nejméně jeden měsíc zadržována na neznámém místě. Nyní je pravděpodobně v domácím vězení.