Dnes ráno došlo navíc na dvou místech v Íránu ke popravám celkem devíti lidí, podle zatím nepotvrzených zpráv je mezi nimi i sedmnáctiletý Mohamed, odsouzený za vraždu údajně spáchanou před dvěma lety.

Írán je jednou z posledních zemí, kde může být k trestu smrti odsouzen i mladistvý pachatel. Podle zpráv dostupných výzkumnému týmu AI čeká v celách smrti v Íránu dnes na popravu 85 mladistvých nebo těch, kteří spáchali zločin v době, kdy jim ještě nebylo 18. Skutečný počet může být však podstatně vyšší. Od roku 1990 popravil Írán 30 mladistvých pachatelů, z nich sedm zemřelo v loňském roce a jeden letos. Řada rozsudků smrti je navíc v zemi vynášena po nespravedlivých procesech, v nichž obžalovaní nedostávají možnost odpovídajícím způsobem se hájit.

„Írán dal světu své slovo, že nebude mladistvé popravovat, když podepsal dokumenty, které to zakazují,“ říká Amnesty International.

Příběhy mladíků, jejichž popravy byly včera o měsíc odloženy, navíc dokazují, že trest smrti může v Íránu vynesen po sporném či nespravedlivém soudním procesu.

Behnúnd Shojaí: měl zabít ve svých 17 letech, stížnosti právníka nikdo neprojednal

Behnúnd se ve svých 17 letech pokusil ukončit rvačku mezi svým známým a dalším mladíkem v jednom teheránském parku. Mladík se však obrátil proti Behnúndovi a vyhrožoval mu nožem. V následné rvačce sebral Behnúnd střep a jednou bodl mladíka do hrudi.

V říjnu 2006 byl proto odsouzen k trestu smrti. Během procesu neměl právního zástupce a žádost o znovuotevření procesu musel sestavit sám. Když se jeho případu se ujal právník, zjistil, že podle pitevní zprávy zemřel mladík na následky mnohočetných zranění, Behnúnd však trvá na tom, že jej bodnul jen jednou. Stížnosti jeho právníka nebyly nikdy projednány a jeho rozsudek byl potvrzen rozsudek.

Saíd Jazí: svědci potvrzují, že zabil neúmyslně

Saíd Jazí v roce 2003 přišel do kavárny svého známého, jako obvykle si vzal sandwich a začal ho jíst. Jeden z číšníků, který Saída neznal, se s ním ale začal hádat a napadl jej kuchyňským nožem. Ve rvačce upadl nůž na zem. Když se jej oba pokusili ve stejné chvíli zvednout, číšník se smrtelně zranil. Saíd i další pracovníci kavárny se mu snažili poskytnout první pomoc.

Podle článku 206 íránského trestního zákoníku je vražda považována za úmyslnou v případě, že vrah záměrně provede smrtící akci, i když nemá v úmyslu zabít. I když během procesu všichni svědci potvrdili Saídovo tvrzení, že muže nezranil úmyslně, rozsudek smrti byl potvrzen ministrem vnitra a může ho zvrátit jen odpuštění rodiny zabitého muže, jedině jí podle íránského právního řádu přísluší rozhodnutí o prominutí trestu a finančním odškodnění.

Mohammad Fedaí: pět soudců uznalo, že zabil v sebeobraně

Třetí mladík se v dubnu 2004 připletl do rvačky v kulečníkovém klubu ve městě Karaj. Podle svých slov se Mohammad snažil rvačce zabránit, ale jeden z mladíků ho napadl kusem dřeva. V tu chvíli měl Mohammad v ruce nůž, který mu předal jeden z jeho přátel. Mladík Mohammada povalil na zem, a když se ho pokusil znovu uděřit, Mohammad jej nožem bodnul. Mladík zemřel po několika hodinách po převozu do nemocnice.

I když pět soudců uznalo, že Mohammad bodl mladíka v sebeobraně, byl nad ním vynesen rozsudek smrti. Mohammad navíc během procesu neměl řádného právního zástupce, proto byla také jeho poprava v roce 2007 odložena, žádost o znovuotevření procesu byla však zamítnuta.

Poprava Mohammada je nyní naplánována na 25. června. Mladík se ve vazbě k vraždě přiznal. Podmínky, za kterých byl vězněn, ale v dopise zveřejněném iránskou neziskovou organizací popsal takto: „Kdokoli, kdykoli mě mohl zkopat, mučit mě. Jednou v noci jsem jim řekl, co je dost, je dost, napište, co chcete, já podepíšu. (...) Bůh je mi svědkem, že nevím, co jsem podepsal. Později jsem zjistil, že jsem se přiznal k vraždě.“

„Žiju s tím už roky. Už roky mě děsí noční můry. Jsou to roky, kdy pověsili moje sny, dřív než mě. Neuběhne den, kdybych své matce nemusel říct, že je to možná náš poslední telefonát. Neuběhne den, kdy by moje matka neplakala,“ píše dál v dopise.

Popravy mladistvých jsou porušený slib

Amnesty International chápe právo a povinnost všech států potrestat pachatele všech zločinů. Trvá však na dodržení standardů pro spravedlivé soudy a stejně jako Valné shromáždění OSN, které v prosinci 2007 přijalo globální moratorium na nejvyšší trest, s trestem smrti nesouhlasí.

Írán je signatářem Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech a Úmluvy o právech dítěte. Oba tyto dokumenty popravy těch, kterým bylo v době spáchání zločinu méně než 18 let, zakazují.


Napište íránským úřadům, že s popravami mladistvých nesouhlasíte! Amnesty International organizuje celosvětovou dopisovou kampaň, aby byla jejich poprava zrušena.
Spolu s Vámi pošlou své dopisy lidé z celého světa. Amnesty International má zkušenost, že dopisy pomáhají zlepšit situaci 30 až 40 procent případů obětí bezpráví.