Pozornost si svými výroky na adresu Romů vysloužil zejména vicepremiér Jiří Čunek. Výhrady obránců lidských práv provázejí rovněž práci české policie či péči o psychiatrické pacienty.

Zpráva publikovaná v roce 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv ukázala, že ČR má v jejím naplňování stále rezervy. „Naše země udělala velký pokrok. To ale není omluva pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit,“ uvedla ředitelka české pobočky Amnesty International Dáša van der Horst.

Postavení romské menšiny a nenávistné projevy politiků

Především romská menšina nadále zůstává v nerovném postavení, které se negativně odráží zejména v přístupu k adekvátnímu bydlení, vzdělání a zaměstnání. Ačkoli existují projekty, které mají tuto situaci řešit, nejsou dostatečně systémové. „Věříme, že za impuls ke změně je možné považovat vznik Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách,“ říká Dáša van der Horst.

Věcnou diskusi navíc zastínily pokusy o politické zneužití tématu. Veřejnost zaznamenala nepřijatelné projevy na adresu romské menšiny od místopředsedy vlády Jiřího Čunka či senátorky Liany Janáčkové, které jen odvádějí pozornost od podstaty problému a přispívají k polarizaci společnosti. „Podobné výroky nepoškozují pouze Romy, ale českou společnost jako celek, je proto třeba, aby zaznělo jejich důrazné odsouzení,“ říká Dáša van der Horst.

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého ČR porušila právo na vzdělání v případě osmnácti Romů umístěných do někdejších zvláštních škol, nevedl vloni na straně českých úřadů k odpovídající reflexi problému. „Bez dostatečného vzdělání a integrace se romské komunity nevymaní z pasti chudoby a života odděleného od zbytku společnosti,“ upozorňuje Dáša van der Horst.

Policejní násilí

Amnesty International ani vloni nezaznamenala dostatečné zlepšení práce policie, která se podle závěrů Výboru pro odstranění rasové diskriminace a Evropského výboru pro prevenci mučení dopouští špatného zacházení, jehož obětí se stávají zejména příslušníci ohrožených skupin, jako jsou menšiny či lidé bez domova. Práce policie není dosud pod nezávislou kontrolou, ačkoli ministr vnitra Ivan Langer v loni při rozhovoru s pracovníky Amnesty International uvedl, že zřízení nezávislého kontrolního mechanismu chystá.

Péče o duševně nemocné lidi

Amnesty International poukázala i na vztah k další skupině – lidem s duševní nemocí. Organizace je znepokojena zprávami, že dochází k nedobrovolné hospitalizaci lidí v případech, kdy diagnóza duševní poruchy není dostatečně prokázána. Podobně kritizuje nehumánní klecová lůžka, která sice byla v řadě ústavů již odstraněna, ale v dalších zařízeních se stále používají. „V péči o duševně nemocné je třeba učinit rozsáhlé změny, které je začlení do společnosti a přinesou záruky, že jejich práva nebudou porušována,“ uvádí Dáša van der Horst.

Mezinárodní zodpovědnost ČR

Ačkoli Česká republika uvádí jako jednu ze svých priorit ochranu lidských práv ve světě, zůstává jediným členem EU, který nepodporuje činnost Mezinárodního trestního soudu. Ten má přitom stíhat pachatele nejvážnějších zločinů. Podle Amnesty International navíc české úřady nedokázaly důvěryhodně vysvětlit podezření, že i na českých letištích se mohly pohybovat letouny zahraničních zpravodajských služeb nezákonně převážející zajatce.

Poznámky:

Všeobecnou deklaraci lidských práv přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948.

Zpráva reflektuje pouze případy známé Amnesty International, které jsou v souladu s výzkumným programem organizace. Nemusí proto být vyčerpávající.


Stáhněte si plný text Výroční zprávy AI o stavu lidských práv ve světě v anglickém jazyce.

Podívejte se na video o lidských právech.