Organizace na ochranu lidských práv dále vyzvala čínské úřady, aby v reakci na protesty jednaly zdrženlivě. Lidé, kteří byli zadrženi za to, že pokojně vyjadřovali své názory a přesvědčení, musí být okamžitě propuštěni. Situace si také žádá pozornost Rady OSN pro lidská práva."Čínské úřady by měly začít řešit rozhořčení obyvatel Tibetu. Jejich odpor je důsledkem dlouhodobé politiky Číny," uvedla Catherine Baberová, ředitelka programu AI pro Asii a Pacifik.Dlouholetý útlak obyvatel Tibetu ze strany čínských úřadů minulý týden propukl v otevřený protest. Obyvatelé Tibetu a dalších tibetských oblastí jsou utlačováni v mnoha lidských právech, mezi které patří tvrdé omezení svobody náboženského vyznání. Jsou také vylučováni z ekonomického rozvoje oblasti na úkor čínských přistěhovalců. Čínská vládní politika dlouhodobě usiluje o potlačení kulturní a etnické identity Tibeťanů a Tibeťanek.

Lidská práva v Tibetu a dalších tibetských oblastech

Čínské úřady obyvatelům Tibetské autonomní oblasti upírají základní práva a svobody. Amnesty International soustavně poukazuje na porušování svobody náboženského vyznání, přesvědčení a sdružování a usiluje o propuštění tibetských vězňů svědomí - především buddhistických mnichů a mnišek. Agresivní působení čínských úřadů má devastující dopad na tibetskou kulturu a identitu.Tibeťané a Tibeťanky jsou však dnes diskriminováni také v přístupu k zaměstnání, omezována jsou i jejich práva na přiměřené bydlení, základní lékařskou péčí či nezávadné životní prostředí. K většině těchto zásahů dochází ve spojení s čínskou vnitřní migrací, státním podnikáním a necitlivou industrializací Tibetské autonomní oblasti.

Vývoj událostí v Tibetu

Protesty začaly minulé pondělí, kdy se více než 400 mnichů vydalo z kláštera Drepung do centra Lhasy. Mniši požadovali, aby vláda ustoupila od nařízení, které je nutí podepsat se pod text urážející Dalajlámu. Na cestě městem bylo více než 50 mnichů uvězněno. Další protestyv klášterech i v ulicích směřovaly k podpoře uvězněných mnichů. Demonstrace byly zaznamenány i v sousedních čínských provinciích.Policie a ozbrojené síly použily proti davu demonstrantů slzný plyn, někteří účastníci protestů byli zbiti, při rozhánění demonstrace stříleli ozbrojenci ostrými náboji. V pátek nabraly protesty ve Lhase násilný rozměr, když někteří z protestujících zapálili policejní automobil. Terčem útoků byly také podniky vlastněné čínskými imigranty. Oficiální čínské zdroje uvádějí deset mrtvých, většinou obchodníků z Lhasy. Nepotvrzené zprávy však hovoří o vyšším počtu zabitých osob. Počet mrtvých a zraněných na obou stranách není možné kvůli informačnímu embargu ověřit.Situace v hlavním městě je podle dostupných informací nepřehledná, veškeré obchody jsou zavřeny. Přístup do města je blokován, kontrolní stanoviště obklopují celé město. V ulicích Lhasy jsou přítomna armádní vozidla a jednotky Lidové ozbrojené policie. Z Tibetu byla vykázána zahraniční média.Policejní a armádní síly obsadily tři hlavní kláštery ve Lhase, kontrolují mnichy a bijí ty, kteří se pokoušejí o útek. Mniši z kláštera Sera údajně drží hladovku, kterou se dožadují stažení armádních sil z kláštera. Pokojné protesty Tibeťanů minulý týden proběhly také v Indii a Nepálu. Tibeťané, kteří chtěli z Indie pochodovat k čínským hranicím, byl protest znemožněn. Protesty v nepálském Khátmándú byly násilně rozehnány a demonstranti byli při zadržováni biti.