AI uveřejnila výpověď vězně „války proti teroru“
Článek
Zbraně pod kontrolou publikován 14.3.2008
Amnesty International (AI) získala výpověď muže, který byl déle než dva roky vězněm „války proti teroru“. Jeho výpověď přináší další detaily nezákonného programu tajných věznic USA, ve kterých jsou lidé podezřelí z terorismu drženi bez obvinění nebo soudu.
Prezident Bush tento program opětovně schválil v červnu 2007, ačkoli je v rozporu s mezinárodním právem a čelí sílící kritice veřejnosti i politiků. Fyzické násilí, psychický teror i stigma bývalého vězně CIA se na životě propuštěného muže podepisují dodnes.
31letý muž jemenského původu Chálid Maktarí byl z utajované věznice propuštěn teprve nedávno. „Případ Chálida Maktarího vnáší světlo do nezákonného jednání, kterého se USA dopouštějí ve „válce proti terorismu“, uvedla Anne FitzGeraldová z AI, která s mužem hovořila. „To, co popisuje, spadá do kategorie mezinárodních zločinů, jako je nucené zmizení a mučení. Jeho tvrzení přesto nikdy nikdo nevyšetřoval.“
Amnesty International se se jménem tohoto muže setkala poprvé v roce 2005, kdy jej zmínil jeden z jeho bývalých spoluvězňů. Nepodařilo se však zjistit, kde se Chálid Maktarí nachází. Když se s ním výzkumníci Amnesty International poprvé setkali osobně, pouhých několik týdnů po jeho propuštění, nebyl schopen o minulých letech mluvit. Druhé setkání proto proběhlo v říjnu 2007.
Příběh vězně „války proti teroru“
Na začátku roku 2003 Chálid Maktarí odjel z Jemenu do Iráku, kde prý ve Fallúdži příležitostně pracoval v internetové kavárně. V lednu 2004 byl právě v práci, když tržiště, kde se kavárna nacházela, začala prohledávat americká armáda. Při zátahu proti obchodu se zbraněmi bylo zadrženo 60 mužů, mezi nimi i Chálid Maktarí.Od té doby strávil více než dva roky v různých detenčních zařízeních CIA. 32 měsíců nemluvil s nikým kromě vyslýchajících a lékařů, po celou dobu byl držen v izolované cele naprosto bez kontaktu s vnějším světem, bez právní pomoci nebo zpráv o své rodině.
Během doby, kdy jeho život kontrolovali pouze dozorci a vyslýchající, byl vystaven tvrdému mučení, výhružkám a ponižování. Dozorci rozhodovali o tom, kdy bude spát, zda bude jíst, zda se bude moci volně pohybovat alespoň po své cele. Nikdo mu přitom nikdy nesdělil, z čeho je obviněn, ale ani podezříván, nikdo mu neřekl, proč byl zatčen.
Prvním místem, v kterém byl držen devět dní, byl Abú Ghraib. Poté byl převezen do tajného zařízení v Afghánistánu. Odtud jej na konci dubna 2004 spolu s několika vězni převezli do dalšího tajného zařízení mimo oblast Blízkého východu, možná do východní Evropy. Tam v izolaci strávil 28 měsíců, než se dostal do Jemenu. Po převozu americkými jednotkami byl předán místním bezpečnostním složkám a až v květnu 2007 byl z vězení propuštěn.
Spojené státy věznění Chálida Maktarího nepřiznávají. Detaily, které muž ve své výpovědi uvádí, se však shodují s tím, co Amnesty International i jiným organizacím sdělili další bývalí zadržení. Vyvrátit jeho tvrzení nemohl ani Eric Fair, bývalý vyslýchající ze základny Abú Ghraib, s nímž AI hovořila. Ten uvedl: „Pročítal jsem tuto zprávu, doufal, že najdu zásadní nepřesnosti a přehánění. K hanbě mé země se tak nestalo. Z doby, kterou jsem strávil v Abú Ghraibu a ve Fallúdži, nemám žádné konkrétní důkazy, které by popřely mnoho z toho, co Chálid uvedl.“
Amnesty International vyzvala americké úřady, aby zastavily program utajovaného věznění a zveřejnily jména všech lidí, kteří byli zadrženi v rámci „války proti teroru“. Pachatelé nezákonného jednání musí být postaveni před spravedlnost. „Postup USA je v jasném rozporu s mezinárodními závazky. Americká vláda musí tento případ osvětlit,“ tvrdí Anne FitzGeraldová z AI.
Plný text zprávy v anglickém jazyce.
Aktuální petice
Amnesty vyzývá vládu a parlament: Zpřísněte zbraňovou legislativu v České republice!
Když střelné zbraně skončí v nezodpovědných rukou, může to znamenat katastrofu. České zákony, které regulují získávání zbraní, jsou přesto jedny z nejmírnějších v Evropě. V ČR se za posledních patnáct let odehrály již čtyři masové střelby, a je proto nejvyšší čas, aby se zákonodárci a zákonodárkyně zabývali tím, kdo má přístup ke zbraním a za jakých podmínek. Zatím je tato debata vedena převážně směrem k deregulaci nabývání a držení zbraní. Podepište petici a pojďte to změnit!
Aktuální počet podpisů: 621
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International