Leden
Ve světě
Lidskoprávní organizace, občanská společnost a akademické instituce se budou moci podílet na vyjednávání o podobě budoucí Úmluvy o zločinech proti lidskosti. Stalo se tak poté, co přípravná komise, která tento proces řídí, rozhodla o rozšíření účasti na jednáních o vůbec první mezinárodní smlouvě na světě, která se touto zabývající se touto otázkou. Toto rozhodnutí pomůže zajistit, aby hlasy a zkušenosti lidí, kteří přežili, byly v tomto historickém procesu zastoupeny – v souladu s doporučením Amnesty International, které jsme spolu s dalšími předložili a v souvislosti s prohlášením, které jsme přednesli během zahajující debaty.
Řecko
V lednu byl dobrovolný záchranář a ochránce lidských práv Sean Binder a dalších 23 osob spojených s nevládní organizací zabývající se pátrací a záchrannou činností, po letech soudního řízení zproštěni obžaloby. Amnesty International se tímto případem zabývá již od roku 2018.
Lucembursko
Ministr vnitra Léon Gloden stáhnul návrh zákona regulující demonstrace v Lucembursku skrze inspekce, požadavků na povolení a potencionálních postihů pro organizátory a účastníky demonstrací.
Lucemburská Amnesty několik měsíců vedla kampaň a v rámci parlamentních konzultací předložila několik stanovisek k návrhu zákona ve snaze adresovat jeho nedostatky.
Turecko
11 členů vedení Istanbulské advokátní komory byli 9. ledna zproštěni obžaloby poté, co čelili obviněním za „šíření teroristické propagandy“ a „zveřejňování zavádějících informací“.
U soudu stanuli kvůli prohlášení, které advokátní komora vydala 21. prosince 2024 o zabití dvou novinářů v severní Sýrii a zatýkáním novinářů a právníků na souvisejícím pokojném protestu o den dříve.
Amnesty International, spolu s dalšími právními organizacemi a organizacemi na ochranu lidských práv, vydala veřejná prohlášení a předložila na podporu vedení advokátní komory tzv. amicus curiae brief (odborné stanovisko nezúčastněné třetí strany, které soudu poskytuje relevantní právní argumentaci).
Venezuela
Ochránci lidských práv, kteří byli ve Venezuele svévolně zadržováni byli mezi lednem a květnem 2026 propuštěni. Patří mezi ně Javier Tarazona, Rocío San Miguel, Kennedy Tejeda, Carlos Julio Rojas a Eduardo Torres, Darío Estrada, Rosa Chirinos, and Yevhenii Trush.
Amnesty International vedla kampaň za jejich propuštění a bude pokračovat v požadování okamžitého propuštění svévolně zadržených ve Venezuele, včetně těch, kteří jsou drženi z politických důvodů.
Únor
Brazílie
Osm let po vraždě lidskoprávní aktivistky Marielle Franco a jejího řidiče Andersona Gomese v Riu de Janeiru a po pokusu o vraždu Fernanda Chavese, tiskového mluvčí Marielle Franco, byli konečně odsouzeni ti, kteří tyto zločiny zorganizovali.
Odsouzení je zásadním krokem v boji proti politickému násilí a beztrestnosti v Brazílii.
Je rovněž důkazem trpělivosti rodiny Marielle, sociálních hnutí a občanské společnosti, jako Amnesty International, kteří roky usilovali o dosažení pravdy a spravedlnosti.
Brazilská pobočka Amnesty International i nadále volá po rozsáhlejších opatřeních ve snaze předejít politickému násilí a zajištění efektivní ochrany lidskoprávních obránců, zejména lidí tmavé pleti, dětí a těch, kteří zpochybňují zakořeněné systémy nerovnosti a diskriminace.
Středoafrická republika
Dne 11. února Amnesty International odhalila, že hrozí uzavření Speciálního trestního soudu Středoafrické republiky kvůli nedostatku financí, což by mohlo připravit tisíce obětí a přeživších válečných zločinů či zločinů proti lidskosti o spravedlnost a odškodnění.
Středoafrický speciální trestní soud, hybridní soud podporovaný OSN, zcela závisí na dobrovolných příspěvcích států a mezinárodních organizací. V roce 2025 ho postihly výrazné škrty v rozpočtu, a to zejména kvůli stažení finanční podpory ze Spojených států amerických.
16. února tiskový mluvčí středoafrické vlády reagoval na stanovisko Amnesty International a uvedl, že vláda pracuje na zajištění financování, aby mohl soud nadále pokračovat ve své činnosti, zatímco mírová mise OSN rovněž zintenzivňuje úsilí o získání finančních prostředků.
Ekvádor
V návaznosti na report Amnesty International o nucených zmizení v Ekvádoru v loňském roce a intenzivní kampaně Amnesty a jejích partnerů se rodinám obětí konečně začíná dostávat pravdy, spravedlnosti a odškodnění prostřednictvím tří samostatných rozhodnutí.
Zejména ekvádorský nejvyšší soud nařídil odškodnění rodinám čtyř dětí tmavé barvy pleti, kteří byly násilně zmizeny v Guayaquil. V rámci tohoto rozhodnutí bylo ministerstvu obrany nařízeno veřejně se rodinám omluvit, zatímco Národní shromáždění souhlasilo s reformou zákona o nucených zmizeních s cílem zabránit opakování těchto zločinů.
Ronnie Medina, otec zmizelého dítěte, uvedl: „Pojďme se společně spojit, abychom zajistili, že už nikdy si žádná jiná rodina v Ekvádoru ničím podobným neprojde.“
Evropa
S podporou Amnesty International a ve spolupráci s týmy napříč Evropou, nasbírala kampaň „My Voice, My Choice“: za bezpečné a přístupné interrupce, požadující nový finanční mechanismus pro rozšíření přístupu k interrupcím v Evropě, více než 1.2 milionu podpisů. Tato iniciativa byla rovněž v prosinci 2025 podpořena většinou Europoslanců.
V únoru 2026 učinila Evropská komise přelomový krok a umožnila členským státům čerpat již alokované finanční prostředky na sociální služby k podpoře cestování a přístupu k interrupční péči. Tímto krokem bude lidem ze zemí s téměř úplným zákazem interrupcí nebo restriktivní legislativou v této oblasti umožněn přístup k zásadní zdravotní péči v zahraničí.
Nigerie
Adamu Oseni (neboli Hussaini Oseni), lidskoprávní právník, byl 18. února 2026 propuštěn po letech kampaní nigerské pobočky Amnesty International. Oseni byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody Nejvyšším soudem státu Ondo za držení telefonu spojeného s ozbrojenou loupeží, navzdory důkazu, že se trestného činu nezúčastnil.
Poté, co nigerijská pobočka Amnesty International v roce 2024 podala jeho jménem žádost o milost, byl jeho trest snížen na 20 let, než byl nakonec propuštěn.
Oseni následně vyjádřil Amnesty hlubokou vděčnost za pomoc při zajištění jeho svobody a uznal její zásah a podporu.
Březen
Finsko
S podporou finské pobočky Amnesty International získala petice vyzývající k zavedení třetího, nebinárního právního označení pohlaví ve Finsku 50 000 podpisů, což znamená, že ji nyní bude možné předložit novému parlamentu v roce 2027.
Iniciativa „Olemme olemassa“ („My existujeme) usiluje o to, aby jedinci mohli určit svůj vlastní gender prostřednictvím sebedeklarace, která respektuje jejich osobní autonomii. Pokud by byl návrh parlamentem přijat, umožnil by lidem žít mimo binární dělení muž-žena a zajistit právní uznání a rovnou právní ochranu nebinárních osob.
Lucembursko
Dne 3. března naprostá většina parlamentu pro zakotvení práva na interrupci v Ústavě. Lucemburská Amnesty International předložila stanovisko na podporu tohoto práva, které bylo během debat několikrát zmíněno a rovněž se zúčastnila shromáždění na podporu tohoto návrhu.
Lucembursko je tak po Francii druhou zemí, kde je právo na interrupci zakotveno v Ústavě.
USA
Leqaa Kordia byla, po roce stráveném ve vazbě amerického imigračního a celního úřadu (ICE) dne 16. března propuštěna na svobodu. Stalo se tak po vytrvalé kampani americké Amnesty International a jejích podporovatelů ve Spojených státech i po celém světě. Leqaa, která usilovala o získání legálního pobytu v USA, byla zadržena poté, co se pokojně účastnila protestu za lidská práva Palestinců. Členové Amnesty International zaslali Ministerstvu vnitřní bezpečnosti USA více než 60 000 dopisů, v nichž požadovali její svobodu.
Propuštění ji umožnilo návrat domů do New Jersey a znovushledání se svou rodinou a milovanými před svátkem Eid (muslimský Svátek oběti). Amnesty bude i nadále sledovat její příklad, dokud nebude dosaženo spravedlnosti, kterou si zaslouží. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti by mělo ukončit její případ a umožnit jí, aby mohla pokračovat v procesu získávání trvalého pobytu a zůstat tak nadále v USA. Její případ je příznačný pro potřebu ukončit systém masového zadržování a deportací ve Spojených státech a hájit právo na svobodu projevu a pokojného shromažďování tváří v tvář sílícím autoritářským praktikám v zemi.
Po jejím propuštění, Leqaina sestřenice Hamzah Abushaban, uvedla: „Dnes oslavujeme svobodu. Zítra budeme pokračovat v boji za spravedlnost. Nejen pro Lequu, ale pro všechny nespravedlivě zadržované osoby.“
Duben
Brazílie
Po vytrvalé kampani Amnesty International byla v případu vůdkyně komunity Quilombola a obránkyně lidských práv Marie Bernadete Pacífico (také známá jako matka Bernadete), která byla před třemi lety zabita v Brazílii.
V dubnu porota v Salvadoru uznala Marília dos Santose a Arielsona da Conceição dos Santose vinnými za jejich podíl na naplánování a spáchání vraždy.
Odsouzení představují významný posun v boji proti beztrestnosti útoků na lidskoprávní obránce v zemi.
Pobřeží Slonoviny
V říjnu 2025 byly stovky lidí, včetně několika těhotných žen, během opozičních protestů, které se konaly pár dní před prezidentskými volbami, zatčeny.
Amnesty International v reakci na to zveřejnila prohlášení odsuzující uvěznění protestujících a zdůraznila především případy tří těhotných žen, které byly zadržené navzdory tomu, že se protestů neúčastnily.
Ačkoliv ministerstvo spravedlnosti na prohlášení Amnesty International v médiích ostře reagovalo, odvolací soud v Abidžanu v dubnu nařídil podmínečné propuštění dvou z žen. Třetí byla podmínečně propuštěna 20. května. Amnesty International bude i nadále usilovat o propuštění všech osob svévolně zadržovaných a o stažení obvinění proti nim.
Etiopie
Million Beyene, novinář a vedoucí redaktor v Addis Standard, byl 15. dubna unesen z redakce třemi muži, kteří byli oblečení v civilu. Předpokládá se, že byl terčem útoku kvůli jeho novinářské práci. Amnesty International zahájila 27. dubna urgentní akci a 28. dubna byl propuštěn své rodině.
Po svém propuštění uvedl: „Momentálně podstupuji lékařskou péči a dělám vše pro to, abych se zotavil. Tato zkušenost byla těžká a stále se s jejími následky vyrovnávám, ale zůstávám silný. Jsem nesmírně vděčný za veškerou podporu a úsilí, které jste vynaložili v můj prospěch. Opravdu to pro mě mnoho znamená.“
Finsko
Finské úřady spustily pilotní projekt, který je zaměřený na užívání algoritmů k rozpoznání podvodů a zneužívání sociálních dávek, a to po konstruktivním dialogu s finskou pobočkou Amnesty International o využití umělé inteligence a lidskoprávních standardů.
Amnesty International zkoumala podobné užívání algoritmů také v Dánsku, v Nizozemsku, Švédsku a Francii. Tato šetření ukázaly, že používání systémů umělé inteligence v těchto zemích neodpovídá lidskoprávním standardům. Algoritmy, které jsou používané k odhalování podvodů se sociálními dávkami svou pozornost příliš často zaměřují na marginalizováné skupiny prostřednictvím dohledu, čímž posilují diskriminaci a prohlubují nerovnosti.
Haiti
Dne 30. dubna přijal Evropský parlament rezoluci o narůstajícím obchodování s dětmi ozbrojenými gangy na Haiti. Rezoluce zahrnuje několik klíčových doporučení, která Amnesty International předložila Evropskému parlamentu ve stručném briefingovém dokumentu před mimořádnou rozpravou na toto téma.
Tato rezoluce, které uznává vykořisťované děti jako oběti, zahrnuje opatření zaměřená na posílení programů ochrany a reintegrace, podporu přeživších a haitských organizací, prosazování spravedlnosti, zastavení deportací na Haiti a omezení nezákonných toků zbraní a financování.
Filipíny
Mezinárodní trestní soud potvrdil všechna obvinění ze zločinů proti lidskosti vznesená proti bývalému filipínskému prezidentovi Rodrigu Dutertemu, čímž otevřel cestu k hlavnímu líčení. Pro oběti i mezinárodní spravedlnost šlo o historický okamžik, který vyslal jasný vzkaz, že i ti, kdo jsou podezřelí ze spáchání rozsáhlých a systematických vražd jako zločinů proti lidskosti, se mohou jednoho dne ocitnout na lavici obžalovaných a stanout před soudem.
Jedna z žen, jejíž manžel byl zabit během Duterteho takzvané „války proti drogám“, Amnesty International popsala svou obrovskou radost, když se v roce 2025 dozvěděla o Duterteho zatčení. „Když jsem tu zprávu uslyšela, skákala jsem radostí. V kuchyni jsem křičela: ‚Ano, ano, ano!‘,“ uvedla.
Další pozitivní posun nastal v květnu, kdy Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na bývalého šéfa filipínské policie Ronalda „Bata“ delu Rosu, jednoho z Duterteho nejbližších spojenců během „války proti drogám“. Filipínské úřady uvedly, že ho hodlají zatknout, dosud však zůstává na svobodě, protože se skrývá.
Sýrie
Dne 26. dubna syrské úřady zahájily proces v nepřítomnosti Bašára al-Asada a Mahera al-Asada a zároveň zahájily řízení proti zadrženému bývalému bezpečnostnímu představiteli Atífu Nadžíbovi, který bude souzen osobně, za zločiny spáchané na syrském lidu.
Tento proces představuje důležitý krok v plnění vládního závazku zajistit vyvození odpovědnosti, je však poznamenán nepřítomností Bašára al-Asada a dalších klíčových obžalovaných. Amnesty International bude i nadále usilovat o to, aby se obvinění osobně dostavili před soud a čelili důsledkům svých činů.
Květen
Argentina
Začal soud s osobami obviněnými z útoku na dva lesbické páry, které byly v květnu 2024 v buenosaireské čtvrti Barracas brutálně napadeny. Při útoku zemřely Andrea Amarante, Pamela Cobbas a Roxana Figueroa. Přeživší Sofia Castro Riglos se nadále domáhá spravedlnosti a odškodnění.
Amnesty International Argentina, která po celou dobu podporovala oběti útoku a jejich rodiny, přivítala zahájení soudního procesu jako důležitý krok k vyvození odpovědnosti. Tento případ se stal symbolem potřeby účinně řešit násilí motivované předsudky a diskriminací vůči LGBTI+ lidem. Amnesty rovněž předložila soudu právní stanovisko, v němž upozornila na povinnost státu podle mezinárodních lidskoprávních standardů takové trestné činy řádně vyšetřovat a stíhat.
Belgie
V květnu Belgie neuspěla s odvoláním proti přelomovému rozsudku bruselského odvolacího soudu z 2. prosince 2024, který uznal odpovědnost Belgie za únosy a systematickou rasovou segregaci métiských dětí během belgické koloniální nadvlády. Soud tyto činy kvalifikoval jako zločiny proti lidskosti.
V tomto rozhodnutí soud potvrdil odpovědnost Belgie za zločiny proti lidskosti spáchané během koloniální éry a právo obětí na reparace.
Amnesty International bude spolu s organizací African Future Lab a belgickou frankofonní pobočkou Amnesty International i nadále usilovat o spravedlnost pro métiské obyvatele a zasazovat se o to, aby se jim dostalo reparací, na které mají nárok.
Brazílie
V květnu 2025 zamítl brazilský Federální regionální soud pro 3. region obě odvolání, která podal herec Juan Darthés proti svému odsouzení za sexuální násilí na herečce a aktivistce Thelmě Fardin. Toto rozhodnutí představuje další významný posun v tomto přelomovém případu, jenž se stal symbolem boje proti beztrestnosti genderově podmíněného násilí v celém regionu.
„Po letech boje představuje toto rozhodnutí významný krok směrem k justici, která naslouchá, uznává genderově podmíněné násilí a vysílá silný vzkaz dívkám a ženám v celé Latinské Americe,“ uvedla Thelma Fardin.
Ve světě
Valné shromáždění OSN přijalo drtivou většinou hlasů přelomovou rezoluci o odpovědnosti států za řešení klimatické krize, která uznává, že státy mají právní povinnosti při řešení krize lidských práv způsobené změnou klimatu, jak vyplývá z poradního stanoviska Mezinárodního soudního dvora z roku 2025.
Tato nová rezoluce OSN, jejímž hlavním iniciátorem byl ostrovní stát Vanuatu a kterou podpořila i Amnesty International, připomíná, jak velkou sílu mají lidé, občanská společnost i místní občanská hnutí, když spojí své úsilí za společným cílem.
Libye
V květnu přinesly roky dokumentování porušování lidských práv v Lybii naději na vyvození odpovědnosti. Chálid al-Hišrí, vysoce postavený člen nechvalně proslulé milice Deterrence Apparatus for Combating Terrorism and Organized Crime (DACTO), známé také jako al-Radaa, předstoupil před Mezinárodní trestní soud, kde čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Amnesty International již řadu let dokumentuje otřesná porušování lidských práv páchaná s naprostou beztrestností ve věznici Mitíga v Tripolisu, kterou DACTO kontroluje. Patří mezi ně mučení a jiné špatné zacházení, protiprávní zabíjení, nucená zmizení i další zločiny podle mezinárodního práva a závažná porušování lidských práv.
Norsko
Norský soud odmítl řeckou žádost na vydání Tommyho Olsena, zakladatele neziskové organizace Aegean Boat Report, který je v Řecku stíhán v souvislosti se svou prací při dokumentování porušování lidských práv uprchlíků a migrantů na evropských hranicích. Po jeho zadržení v Norsku zahájila Amnesty International urgentní akci, ve které vyzvala Norsko, aby jeho vydání odmítlo, a upozornila, že obvinění proti němu nejsou podložena důkazy a představují zneužití právních předpisů proti převaděčství.
„Tento případ nebyl nikdy o mé osobě, byl vždy o tom, zda dokumentování porušování lidských práv a solidarita s lidmi, kteří migrují může být v Evropě považována za trestný čin“ uvedl Tommy. „Jsem nesmírně vděčný za Amnesty International a každý, kdo konal v můj prospěch během tohoto procesu.“
Olsen stále čelí trestnímu stíhání v Řecku a je na něj vydán evropský zatýkací rozkaz. Amnesty International bude i nadále bojovat proti kriminalizaci solidarity s uprchlíky a migranty.
Jihoafrická republika
Tichá demonstrace jihoafrické pobočky Amnesty International, která vyzývala k ochraně lidskoprávních obránců a k důkladnému vyšetření jejich vražd a případů obtěžování ze strany policie, upoutala pozornost státních orgánů.
Úřadující ministr policie Firoz Cachalia, jeho náměstek Cassel Mathale i náměstek ministra spravedlnosti Andries Nel veřejně vyjádřili podporu kampani Amnesty International. Náměstek ministra Nel se navíc formálně zavázal setkat se se zástupci Amnesty International, aby projednali potřebu přijetí právní úpravy na ochranu lidskoprávních obránců.
Nigérie
Research Amnesty International a její veřejná kampaň pomohly upozornit na celostátní úrovni na obvinění z porušování lidských práv na stanici Tiger Base, policejní jednotce pro boj proti únosům a ozbrojeným loupežím ve městě Owerri ve státě Imo v Nigérii. Kampaň #EndTigerBase vedla k přímému dialogu s generálním inspektorem policie a velením policie státu Imo a zároveň umožnila přístup do prostor této jednotky i jednání na vysoké úrovni o vyvození odpovědnosti a reformách.
Významným krokem bylo, že úřady oznámily ukončení činnosti jednotky Tiger Base v její dosavadní podobě, vytvoření nové organizační struktury a zahájení kárných řízení proti některým policistům zapojeným do porušování lidských práv. Amnesty International bude situaci i nadále monitorovat a upozorňovat na zneužívání pravomocí ze strany polici
Turecko
Defne Güzel, předsedající sdružení 17 May Association a aktivistka za práva LGBTQ+ osob byla zproštěna obžaloby v trestním řízení, které proti ní bylo vedeno kvůli obsahu zveřejněném na internetových stránkách a sociálních sítí sdružení. Úřady tvrdily, že sdílené posty přesahovaly rámec legitimní činnosti sdružení a porušovaly široce formulovaná ustanovení trestního zákoníku týkající se morálního a společenského vývoje. Amnesty International zahájila urgentní akci na podporu Güzel, která v případě uznání viny čelila trestu odnětí svobody v délce jednoho až tří let a pokuty.
Červen
Ve světě
Zvláštní zpravodajka OSN pro mučení zveřejnila svá Doporučení pro Smlouvu o obchodu bez mučení. Jde o významný příspěvek k celosvětové výzvě za přijetí této smlouvy, kterou prosazují lidé, kteří přežili mučení, a síť organizací občanské společnosti Torture-Free Trade Network, jejímž zakládajícím členem je Amnesty International.
Doporučení staví na studii zvláštní zpravodajky z roku 2023 o celosvětovém obchodu s vybavením pro donucovací složky, na níž se podílela i Amnesty International. Poskytují odborný návod pro OSN k tomu, jak by smlouva mohla v praxi vypadat a jaké kroky by měly státy podniknout, aby se stala realitou. Bude zásadním advokačním zdrojem pro tuto pokračující kampaň.
Ve světě
Dne 26. června Evropský výbor pro sociální práva zveřejnil jednomyslné rozhodnutí ve věci kolektivní stížnosti, kterou proti Švédsku přednesla Amnesty International a Médecins du Monde International. Výbor shledal, že Švédsko porušilo Evropskou sociální chartu tím, že nezajistilo právo na zdravotní péči bez diskriminace a systematicky porušovalo právo zranitelných migrantů z členských států EU na rovný přístup ke zdravotní péči.
Stížnost zdokumentovala 129 případů ukazujících, jak Švédsko systematicky upíralo zranitelným migrantům, z nichž mnozí byli Romové, přístup ke zdravotní péči a účtovalo jim za poskytnutou péči plnou cenu. Výsledkem toho mnoho lidí z této skupiny od vyhledání potřebné zdravotní péče upustilo, čímž byli vystaveni vážnému ohrožení svého zdraví i života. Toto přelomové rozhodnutí by mělo představovat základní princip nejen pro Švédsko, ale i pro všechny země EU při zajišťování přístupu ke zdravotní péči a léčbě pro všechny, navzdory okolnostem.
